Z emailové pošty ANS…
Kariéry vojenská, vědecká, pedagogická, managerská i politická mě naučily jednak nazývat věci pravými jmény (i když v politice se to příliš nenosí), jednak mi potvrdily hlubokou pravdivost hesla „V jednoduchosti je síla“.
Asi nejmarkantnějším symptomem úpadku naší spolecnosti je nesrozumitelnost práva. Daná skutečností, že zákony tvoří sice právníci, ale na politickou objednávku, často ve prospěch vlastních okamžitých politických a ekonomických zájmů, u nichž je srozumitelnost „na škodu věci“.
Stejným projevem úpadku je i nesrozumitelnost vědeckých studií. Tvořených sice zpravidla vědci (není podmínkou ☺️), ale velmi často rovněž na politickou objednávku z pohnutek, které mají ke skutečné vědě hodně daleko. Velmi markantní to je u společenských věd, jejichž představitelé si (ze mně naprosto nepochopitelných důvodů) v nesrozumitelnosti svých psaných projevů přímo libují.
Vysvětlit laikovi srozumitelně podstatu Laplaceovy transformace, pokud skutečně víte, o co jde, je poměrně snadné. Bez ohledu na složitost matematického aparátu. S Weyrovými charakteristikami to už je trochu složitější, ale i to jde, nemusíte k tomu používat „speciální“ matematický slovník, a dokonce ani složité rovnice. Podstata fyzikálních i sociálních jevů je totiž obvykle relativně jednoduchá.
Sociální vědy sice také zpravidla popisují poměrně jednoduché procesy, ale, na rozdíl od věd fyzikálních, nedisponují obvykle matematickým aparátem, který by umožňoval jejich kompaktní a transparentní popis.
Sociologové, místo co by se snažili o převzetí matematického aparátu jiných vědních disciplín (snad kromě statistiky, ale i to uvádím s výhradami), přejímají pouze jejich slovní aparát, který poté transformují do jakéhosi pseudovědeckého ptydepe, často nesrozumitelného i jim samým, o odbornících z původních disciplín ani nemluvě. Výsledkem jsou v konečném důsledku právě ty studie, kterými se jeden (z jeho pohledu naprosto oprávněně) chlubí, a druhý je (rovněž naprosto oprávněně) haní.
V tuším že Matouš 5:37 je psáno: „Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“ Jestliže se tedy chceme domluvit na konkrétních závěrech, musíme si vzájemně rozumět. Což nepůjde bez srozumitelných, transparentně doložitelných argumentů a, ano, bez skromnosti a pokory. A to může dost bolet.
Ing. Jaroslav Štefec, CSc., vojenský analytik
