Vláda zavedla změnu podpory zemědělců, která má silně negativní dopady na možnosti čerpání dotací u větších zemědělských firem. V návaznosti na článek, ve kterém jsem sdělil skutečnost, že došlo k poklesu dotační podpory zemědělců a ohrožení jejich existence, dnes budu demonstrovat snahu o likvidaci větších zemědělských firem. Nebudeme se bavit o agrobaronech majících desetitisíce hektarů, kteří dokázali propojit zemědělskou prvovýrobu s finálním trhem např. ve formě pečiva, mléčných a masných výrobků atp. na pultě obchodů, ale o středních a větších (i velkých) zemědělcích, kteří zajišťují významnou část zemědělské produkce v ČR.
Tím zlem, které postihlo střední až velké zemědělce je „Redistributivní platba“ (podpora), jenž je součástí přímých plateb do zemědělství.
Na oficiální internetové stránce Evropské unie se dočteme: „Tato platba je určena na první hektary zemědělského podniku, tzn. že na všechny hektary pod určitou prahovou hodnotou se poskytuje dodatečná podpora.“ Jinými slovy – malí zemědělci dostanou citelně více než velcí.
Tato prahová hodnota je v ČR nastavena na 150 hektarů a v letošním roce činí 3694,- Kč na hektar. Tedy 554040,- Kč pro farmu o velikosti 150 hektarů.
Zemědělský podnikatel, který má farmu o velikosti maximálně 150 hektarů, je podpořen redistributivní platbou v celém rozsahu svého podnikání. Větší zemědělské podniky např. o velikosti 1000 hektarů dostanou redistributivní podporu jen na 150 hektarů a zbytek obhospodařované plochy již podpořen není. Pár příkladů v číslech – farma o velikosti:
- 150 hektarů dostane podporu 554040,- Kč tedy 3694 Kč na hektar
- 1000 hektarů dostane též podporu 554040,- Kč tedy 554 Kč na hektar
- 5000 hektarů dostane též podporu 554040,- Kč tedy 111 Kč na hektar
Toto není nic jiného než sprostá diskriminace větších zemědělských podniků a farem. A s každým dalším hektarem nad 150 ha tato diskriminace narůstá.
Jak je to brutální vynikne obzvláště v zemědělských družstvech, kde jsou sdruženi malí vlastnící půdy, kteří se v rámci efektivnějšího hospodaření sdružili do větších a úspěšných celků – družstev. Nyní jsou v podstatě trestáni za to, že se sdružili do skupin větších než 150 hektarů. Podmínky rovného hospodaření jsou zcela ignorovány.
Samozřejmě malí zemědělci do 150 ha si nestěžují, ti si polepší. Většina zemědělců, kterých se to týká, pouze nadávají a situaci útrpně snáší. Najdou se však i tací vůdci, kteří si to nenechají líbit a zorganizují proti těmto nerovným diskriminačním podmínkám odpor. Výsledkem této snahy je petice podepsaná potřebným množstvím občanů a je snaha dostat celou situaci až k Ústavnímu soudu. Veřejná slyšení budou jak v PS ČR, tak v Senátu. Veřejné slyšení v PS ČR proběhne dne 5.12.2023. Žaloba k ústavnímu soudu je připravena a odeslána politikům PS ČR i Senátu. Potřebné podpisy k podání ústavní žaloby jsou u poslanců zajištěny, v senátu se o ně bojuje. Co přesně zemědělcům vadí najdete v poznámkách pod čarou na konci článku a též odkaz na video ministra zemědělství, který neví, co se v jeho oboru děje.
Mám jedinou obavu, pokud je někde v zákonech uvedeno cosi o rovnosti, soudy pracují s pojmy „absolutní rovnost“ a „odstupňovaná rovnost“, kde jsou si subjekty rovné a rovnější. Může se tedy stát, že oficiálním zájmem státu je podporovat malé zemědělce a velké likvidovat, tudíž malí budou rovnější než velcí. Samozřejmě je to v harmonii s vůlí Evropské unie. U většiny zemědělských farem v EU je rozloha menší než 28 ha (někde se udává i jen 13-16 ha, podle toho, jak země do EU vstupují). Zahraniční menší podniky se ale čím dál víc slučují, čímž se průměrná rozloha evropských farem zvětšuje. Je zcela jasné, že efektivní zemědělství směřuje od malých farmářů k větším podnikatelským seskupením. V ČR je průměrná velikost podniku cca 116 hektarů, ale v Německu okolo 230 ha a v USA 260 ha. Proč asi? Proč tedy současná vláda tlačí opačný směr a snaží se střední a velké podniky ekonomicky likvidovat?
Vláda pod taktovkou EU v podstatě přihrála finanční zdroje malým podnikům, které obdělávají tak asi do 20 % plochy půdy v ČR a fakticky likviduje velké podniky. Toto je opravdu katastrofa obzvláště pro podniky větší než 200 ha, přičemž některé podniky mají i několik tisíc ha.
Na malých farmách zemědělství v ČR nestojí, obživu (zejména živočišného původu) a hospodaření zajišťují prostě střední a velcí zemědělci. Zemědělské podniky sdružené pod Asociací soukromých zemědělců vyrábějí jen 3% veškeré produkce.
Vládní politiku agrobaroni ustojí. Ale aby diskriminační podporu ze strany vlády ustáli zejména střední podniky, budou se muset rozpadat a dělit do menších subjektů. V opačném případě se vystavují dalšímu riziku bankrotu.
ODS a její ideologické klony (TOP 09, KDU-ČSL, Piráti, STAN atd.), či by se dalo říci spíše zaprodanci cizím zájmům bez povšimnutí médií řádí opět jako v devadesátých letech, kdy zlikvidovali velkou část průmyslu i zemědělství ČSSR, později ČR. Nyní ti, které jeden ze zemědělců nazval „největší lidský odpad, co v nich nyní zbyl“ mají zřejmě zadání dorazit v ČR i zbytky zemědělství (též i průmyslu). Ostatně jak si přál svého času Václav Havel a jeho ministr zemědělství MVDr. Bohumil Kubát, když svorně pěli, že ideálem pro zemědělství u nás je rodinná farma maximálně do 20 ha…
Dne 18.10.2023 Ing. Jaroslav Drobný
————————————————————————————————————————————–
Poznámky pod čarou a odkazy
Zmatený ministr zemědělství neví o petici a žalobě na zemědělskou politiku ČR – začíná v čase 7:30
—————————–
Zemědělcům vadí zejména, že
- nařízení vlády ve spojení se Strategickým plánem nepřiměřeně zasahuje do sdružovací svobody zemědělských podniků,
- za současného omezení platby pouze na prvních 150 hektarů obhospodařovaných jedním podnikatelem dochází k diskriminaci drobných zemědělců sdružených v družstvu či jiné právnické osobě,
- dochází k porušení principu rovnosti v neproporčně nastavené distribuci prostředků vyhrazených na přímé platby,
- porušují se zásady proporcionality a dochází k rozporu s ochranou vlastnictví a zákazem diskriminace.
—————————–
„Nudná“ statistika
Ze struktury zemědělských podniků vyjádřené ve třídách ekonomické velikosti, kterou zveřejňuje ČSÚ cituji:
Skupinu s nejvyšším počtem subjektů představují malé farmy, které tvoří necelé dvě třetiny (61 %) všech zemědělských podniků v ČR. Druhou nejvíce zastoupenou je skupina středně velkých zemědělských podniků (32 %). Nejméně početnou je skupina velkých zemědělských podniků (7 %), která však vytváří podstatnou část zemědělské produkce ČR. Tyto podniky obhospodařují 63 % z celkové výměry zemědělské půdy a v přepočtu na dobytčí jednotky se podílí 77 % na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat. Opačná situace je u malých zemědělských subjektů, z převážné většiny fyzických osob, které jako nejpočetněji zastoupená velikostní skupina hospodaří pouze na 6 % zemědělské půdy ČR s podílem 4 % z celkového počtu chovaných hospodářských zvířat.„
—————————–
Nečekaná dotace
Že už je něco VELICE špatně u producentů ovoce, zeleniny, chmele a mléčných krav si uvědomila dokonce i vládní garnitura, když od 16.10. letošního roku byla znenadání vyhlášena mimořádná dotace pro tyto obory.
—————————–
Dotační kalkulačka
Odkaz na dotační kalkulačku z března 2023 zpracovanou týmem ÚZEI/MZe (tedy ještě před finálním vyhlášením dotačních podmínek, proto pracuje s mírně odlišnými údaji ve srovnání s aktuálním stavem) https://agronavigator.cz/sites/default/files/users/user308/Kalkulator_verze3_brezen_2023.xlsx
—————————–
Redistributivní platba na stránkách EU
