Z hlavního proudu sdělovacích prostředků lze nabýt dojmu, že Česká republika je zamořena jedovatou chemií. Že je zničená a otrávená půda, vody jsou kontaminované a jak se toto zatížení chemií promítá do potravin.
Veřejnost má díky jednostrannému názoru šířeného médii a různými „odborníky“ jasno. Za vše samozřejmě můžou zemědělci. A čím jsou zemědělské podniky větší, tím je to pro životní prostředí horší. Jak to s velikostí podniku souvisí, se budu věnovat v některém z dalších článků.
Pokud se týká potravin, nad jejich kvalitou bdí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (i další instituce) a i díky ní je kvalita potravin vyráběných v ČR na vysoké úrovni. Nad dovozem surovin, konkrétně mám na mysli dovoz masa, má dozor Státní veterinární správa. A že svoji činnost vykonává dobře, bylo jasně vidět na kauze dovozu závadného masa z Polska. Samozřejmě až do té doby, než se v té záležitosti začala angažovat Evropská unie a kontroly se snažila zakázat kvůli jejich údajné nepřiměřenosti.
A jak to ve skutečnosti s chemií – pesticidy v ČR je? Dle Wikipedie se pesticidem rozumí přípravek, který je určen k tlumení chorob rostlin a hubení plevelů a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka.
Největším uživatelem pesticidů jsou zemědělci a nejvíce pesticidů je ve formě přípravků na ochranu rostlin (POR).
Jak si na tom stojí ČR ve srovnání s okolní Evropou, ukazuje výstižně následující graf prezentovaný na výroční schůzi Svazu pěstitelů chmele, který ukazuje údaje z roku 2016. Zdrojem dat v grafech je Eurostat (statistický úřad EU).
Německo a Francie jsou zhruba na dvojnásobku toho, co Česká republika. A Belgie a Itálie na čtyřnásobku. Možná by se toto dalo pochopit, kdyby úměrně násobku spotřeby bylo dosaženo násobných výnosů. Ovšem tak tomu není. Možná by někdo mohl namítat, že je dáno jinou strukturou plodin pěstovaných zahraničí. Ano, to je pravda, ale nic to nemění na faktu, že je tam násobné zatížení chemickými přípravky.
Jako poznámku si dovolím zmínit, že v pěstování řepky jsme velmocí. Obecně se u nás řepka pěstuje místy i na trojnásobku doporučených ploch. Optimálně by měla být na jednom poli seta 1x za 8 let tj. zabírat plochu 12,5%. Místy zabírá 30-40%. Proto se na ní ve větším rozsahu šíří škůdci a choroby, proti kterým je třeba ve zvýšené míře zasahovat chemickými přípravky. Přesto však je v ČR spotřeba přípravků na ochranu rostlin jedna z nejmenších v Evropě.
Od roku 2012 do 2018 došlo k poklesu spotřeby o 14,1%. V roce 2016 byla v ČR spotřeba 1,98 kg účinné látky na hektar a v roce 2018 byla jen 1,21 kg/ha. To je pokles cca o 39%!! Přesto je stále tlak na snižování „chemie“ v zemědělství. Kam budeme spotřebu pesticidů dále snižovat? Stále, dokud nedoženeme „špičkové“ státy jako Rumunsko, Bulharsko??
V současné době pandemie koronaviru se stále více hovoří o potravinové soběstačnosti. Budeme-li stále snižovat množství pesticidů, poklesne nám i úroda. Budeme pak dovážet o to více potravin ze západních zemí, kde je spotřeba pesticidů mnohem vyšší? Zřejmě o to někdo stojí. A ještě v nás budí pocit, jak na západ od našich hranic jsou suroviny pro potraviny vyráběné zdravě a skoro bez chemie. Opak je pravdou. Cením si těch, kteří realitu znají. Není jich mnoho. A děkuji těm, kteří mi na zemědělské a potravinářské téma občas pošlou email.
Že stav užívání „chemie“ ve srovnání s okolními státy je v České republice dlouhodobě nízký dokládá i graf spotřeby z roku 2012-2013.
Až zase uslyšíte, jak moc v ČR zemědělci řádí s chemií, vzpomeňte si na uvedené grafy, ať víte, jaká je realita.
Stále ještě věříte tomu, že je na tom ČR tak špatně, jak je prezentováno? Prakticky kdekoliv v západní Evropě je to horší. Mějte to na mysli, až budete za hranicemi obdivovat, jak krásná políčka tam mají (např. je to slyšet v Rakousku). Když si v „českém“ supermarketu nebo na dovolené v zahraničí koupíte něco „zdravého“ k jídlu (ovoce, zeleninu, ale i pečivo), třeba z Itálie nebo Belgie, představte si, že tam při pěstování bylo použito přinejmenším 4x více pesticidů, než se užívá v ČR. Pokud se jedná o potravinu původem z Francie nebo Německa, tak „jen“ 2x více. Když bych vám měl popřát dobrou chuť, musel bych dodat, ať sáhnete po potravinách z české produkce.
Závěrem bych chtěl sdělit, že nejsem příznivcem bezhlavého používání pesticidů při pěstování plodin a výrobě potravin. Spíše jsem odpůrcem používání chemie, protože její nezodpovědné či lehkovážné používání vede k problémům, které pak s oblibou prezentují média. Ovšem nepatřím mezi zelené fanatiky a místo líbivých frází a zbožných přání o stravě produkované absolutně bez použití chemie, předkládám reálné údaje.
Ing. Jaroslav Drobný, místopředseda ANS pro ekonomiku
