Dneska na motivy staršího hitu „Jakpak je dnes u nás doma?“

Jak je to u nás na západě.

Dneska jsem dostal od přátel z okolí Gottwaldova, nyní Zlína, takový stručný popis místní situace za socialismu a nyní – po tzv. Sametové revoluci, dále jen Hadrák. Odpověděl jsem jim poněkud podrobněji, aby věděli, že nejsou sami, ale i s doporučením, jak pokračovat v budování naší rodné země.

Píšu jim:
Vážení přátelé ze vzdáleného východu naší rodné země, možná že by Vás pro porovnání zajímal i vývoj u nás, na hlubokém západě ČSSR, nyní ČR. Narodil jsem se v roce 1960 a téhož roku vznikl náš okres Tachov v rozsahu, jak jej známe dnes (sloučením s pidiokresy Stříbro, Planá, Přimda aj.).
Do roku 1990 tj. za 30 let zde soudruzi komunisté vybudovali:
Po humanitárním vybombardování města Tachova Američany zacelili rány vybudováním obchodního domu Družba, domu potravin a mnoha desítek dalších samoobsluh a specialisovaných obchodů a služeb. Jen jídelen, ubytoven, hotelů aj. bylo tolik, že si návštěvníci měli problém vybrat. V každé větší ulici byl obchod – nikdo nepotřeboval auto k dojíždění za nákupem do horoucích pekel. Postavili tři velká sídliště s novými školami a veškerou občanskou vybaveností včetně pošt, garáží atp., Každý zájemce o byt dostal přidělenu půdu se zahrádkou. Ti, kdo nechtěli čekat na byt nebo podnikovou výstavbu – ano, i rodinné domy stavěli socialistické podniky pro své věrné zaměstnance zcela zdarma – dostali za symbolickou cenu pozemek a postavili si za nevratné půjčky skoro zadarmo rodinné domky sami.

Dále komunisté postavili Gymnázium a další školy a učiliště, řadu kin a kulturních domů, koncertních sálů včetně divadelního, vyhlášenou mlékárnu (vynález sýra Lučina dle přehrady), jatky, pekárnu, obří závod na zpracování ryb, stavební a dopravní podniky, sádky, přímo ve městě a na jeho okrajích (aby nebylo nutné dojíždět) postavili řadu továren, obří pilu a dřevozpracující závod.

Postavili množství nových silnic s obchvaty obcí. Vybudovali – po celém světě slavný a uznávaný – státní statek Tachov, včetně výzkumného ústavu obilnářského (Pernolec – slavná nepoléhavá odrůda Tygr pro vyšší polohy) a obřích ovocných sadů pod Přimdou. Každý m2 půdy byl obděláván. Založili uranové doly, které byly jedním z největších sponzorů okresu. Vybudovali obří amfiteátr s letním kinem, sjezdovku s vlekem na Přimdě a přímo v Tachově, gigantické koupaliště (200 x 100 m) s přírodní nechlorovanou vodou z průzračně čisté vody z řeky Mže, mnoho sportovišť včetně fotbalového (klub Dukla) a atletického stadionu.

Postavili motokrosovou trať pro mistrovství republiky. Udržovali v čistotě řadu rybníků okolo města k rekreačním účelům. Opečovávali řadu parků a výletních tras, pěstovali bohaté kulturní a hospodářské lesy. Opravili městský zámek s multifunkčním vybavením pro občany, řadu historických domů a sanovali městské hradby. Vybudovali přehradu Lučina s úpravnou vody, která navždy odstranila problém věčných povodní a na druhé straně vyřešila katastrofální nedostatek pitné vody. Zařídili denní spojení do Plzně i Prahy bez přestupu a 2x týdně bez zastavení. Vybudovali moderní autoservis a řadu dalších služeb. Začali stavět další experimentální multifunkční kulturní dům. To už nestihli, protože přišel Hadrák a po něm privatizace.

Od roku 1990, tj. za dalších 30 let zde soudruzi kapitalisté vybudovali:
Dva hyperkrámy, z toho jeden za městem, kde nestaví MHD. Kromě dvou samoobsluh, jejichž provoz zachránili Vietnamci, a zbylé tři družstvo Jednota, provozující jedinou veřejnou jídelnu s děsnými frontami, byly veškeré obchody a služby přeměněny na herny, pizzerie a kebabárny, čili prodejny drog. Jediná, poloprázdná pekárna má otevřeno jen do 12 hodin a je před ní zákaz parkování. MHD byla z důvodů norem EU odkloněna mimo centrum a ani poblíž (opět na příkazy EU, kde smí být zastávka atp.) nesmí zastavit.

K jediné jídelně je pro jistotu ze všech stran zákaz vjezdu a všude okolo zákaz parkováni. O likvidaci cenově dostupné kvalitní stravy pro široké vrstvy pracujících je opakovaně usilováno privatizací (další prodejna drog nebo luxusního zboží v centru by se hodila, podnikatelé zde vjezd i parkování mají povoleno). Továrny a podniky byly vytunelovány a část hned zbourána, aby pro případ návratu socialismu nebylo možné obnovit výrobní samostatnost republiky.

Půda leží ladem, sady hynou, památkově chráněné stromy a celé aleje se kácejí, lesy se drancují a rybníky zarůstají a hnijí. Památník na slavnou bitvu u Tachova byl odstřelen a odstraněny i ostatní husitské památky, rovněž tak památník Mohyla na oběti fašistických pochodů smrti (proč asi?). Spojení se světem bylo zrušeno, kdo nemá auto, je ztracen. Historické náměstí s dlažbou ze 14. století bylo vyasfaltováno, zbořen i morový sloup a přesto zde zaveden zákaz parkování pro nepodnikatele, mimo placeného mikroparkovišťátka. Ve městě je jen jedna pošta s nekonečnými frontami, české značkové prodejny a servisy (Škoda, Barum aj.) byly uzavřeny. Do třináctitisícového města, kde před Hadrákem (kromě dětského domova) byla jen jedna cikánská rodina a to dost nóbl (pán byl řidičem na OV KSČ a paní sekretářkou ředitele bývalé největší továrny Plastimat), se nyní přistěhovaly tisíce dalších, včetně Rumunů, Bulharů, Arabů, takže dnes je normální být napaden na ulici i za bílého dne. Policie přesně ví, kdy a kde se prodávají drogy atp., ale přesto se její činnost omezuje jen na měření rychlosti a nasazování botiček v místech, kam byl zakázán vjezd MHD a kde jsou veškerá parkovací místa vyhrazena jen pro podnikatele. Aktuálně kromě dávání botiček poliši hlídají, kdo nemá roušku, veřejný pořádek narušující přistěhovalci jsou pro ně neviditelní, rouška, nerouška.

Po zákazu kouření zkrachovaly všechny lidové hospody a kluby pro mladé (ale podnikatelsko-biftekové hospody vzkvétají) a protože v souladu se zákonem o veřejném stravování a veřejném pořádku se nesmí sejít více než dva lidé třeba na zahradě, narazit sud, opéct buřty, zahrát si a zazpívat (zákon na ochranu autorských práv), tak lidé chlastají doma tajně ve sklepě, u kotle atp., neboť i za kouření či případnou oslavu na balkóně Vás může někdo udat. A protože komunisté už taktéž podporují tento zvrhlý svobodný režim, zvažuji, jak vyvolat vzpouru chudých a vypráskat kapitalisty z naší země. Až nás okradených a zbídačených bude většina, tak to nebude žádný problém – máš-li výhledově zemřít na ulici hladem, proč si předtím nevyřešit svého kapitalistu? Lepší odejít ze světa jako hrdina a vlastenec než jako zapšklý bezdomovec!

 

Antikapitalista Ing. Julius Schuster

 


 

 

 

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Aliance národních sil