Dvě slova, která hýbou veřejným prostorem a Aliance národních se k nim mnohokrát vyjádřila a zaujala jasný postoj. Když jsem před nedávnem upozorňoval na situaci kolem ukončení Versailleské smlouvy, tak jsem se setkal buď s nezájmem o toto téma, nebo s chaotickými dotazy, o co že se to jedná.
Mé obavy z toho, že současně s ukončením platnosti shora jmenované smlouvy končí i právní ochrana národních (či evropských států) identit a hranic států, tedy i hranic České republiky se začínají naplňovat díky hemžícím se teoriím o historických zemích (národech) a státech na základě konstruktu. Zejména se jedná o možném obnovení podunajských seskupení, trojmoří či dokonce obnovení Rakouské říše. V těchto návrzích se ale jaksi ztrácí český národ a jeho historické právo na vlastní stát.
Než poukáži na nebezpečí a možná řešení, jak situaci řešit, pokusím se trochu zeširoka celou věc objasnit na pojmech minulost a budoucnost.
Když si představíme společenské události v lineární podobě, tedy jako přímku (ne čáru), na které se děje odehrávají, tak zjistíme, že minulost se může stát budoucností a budoucnost minulostí. Protože jak známo přímka se v nekonečnu zakřivuje a to tak dlouho, až její pomyslný začátek se spoji s jejím pomyslným koncem. Protože na přímce neexistuje bod nula (nebyla by to přímka, ale polopřímka a za přítomností více bodů dokonce úsečka), musíme všechny děje posuzovat v souhrnu.
Teď se dostávám k „jádru pudla“, tedy k podstatě věci. Když mluvíme o identitě a tradicích národa, musíme tyto pojmy chápat jak z pohledu minulosti, tak z pohledu budoucnosti. Tento pohled a způsob myšlení lze narušit jediným způsobem. Vnutit lidem falešnou představu o svobodě, která bude spočívat v neomezeném přívalu informací, aby se každý z nás mohl údajně svobodně rozhodnout, a dále vnutit představu, že ta pravá svoboda spočívá v mobilitě člověka. Tyto pokusy se v nedávné minulosti již vyskytly a v současnosti nabývají na intenzitě. Vzpomeňme si na sovětského člověka, Evropana či na světoobčana. Tato lákavá představa o údajné svobodě je hlavním nástrojem sil tzv. Nového světového řádu.
Myslíte si, že v množství televizních a rozhlasových kanálů, v neomezeném množství blogů, sociálních sítí, reklam a e-mailů v digitálním prostoru se mohu svobodně rozhodnout? Nikoliv. Cesta ven ke svobodnému rozhodnutí vede podle mého názoru v třídění informací do jednotlivých skupin a to tak dlouho, až mi zůstanou dvě skupiny mezi kterými si vyberu. Pokud tak neučiním, zahltím se, stanu se apatickým vůči informacím a mé rozhodnutí bude záležet na emocích, což je případ při rozhodování při dnešním volebním systému. Svá rozhodnutí je třeba zasadit na již zmíněnou přímku a zvážit, co vybrané veličiny vyvolali v minulostí a co vyvolají v budoucnosti. A jestli se náhodou budoucnost nestane minulostí. To vše s plným vědomím, že mýlit se o budoucnosti je lidské, ale mýlit se o minulosti je něco jiného – je to blbost.
Jak jsem se již zmínil, druhým nástrojem zastánců Nového světového řádu a jejich loutkových vlád v jednotlivých státech je mobilita lidí (v pohybu lidí přes hranice), ve kterém vidí hlavní roli, jak omezit vliv státu. Což je klasický liberální postoj.
Když bude všechno mobilní, co pak zůstane na místě? Kultura, tradice, hrdost na předky, stát, národ, obec, rodina, jazyk? Mobilitu lidí je nutno spojit se „ztrátou loajality“. Mobilní, nebo supermobilní lidé nemohou vytvořit ani kulturu, ani civilizaci. V tomto bezesporu sehrává velkou úlohu výchova v rodině.
Ptáte se, jak dosáhnout nového myšlení a nového uspořádání společnosti?
Především je nutné, aby současná „politická elita“ zmizela ze společenského dění. To je základní předpoklad pro rozvoj nové společnosti. Potom je třeba, aby si všichni, kteří se cítí býti pokračovateli slovanské tradice, uvědomili, že země Koruny české jsou jejich zemí, že oni jsou jejími vlastníky a zároveň podílníky všeho, co je pod zemí, na zemi i nad zemí. A především, že jsou tady doma!!! Všichni ostatní jsou zde jen na návštěvě. A proto je nutné, aby se chovali jako návštěvníci u hostitelů a aby ctili náš způsob života. Pokud by jim náš svět vadil, tak jim doporučit, aby u nás ukončili návštěvu a nechali se pozvat od jiného hostitele, který si nechá rozvrátit svůj domov. Přeji jim, aby takového idiota poznali.
JUDr. Karel Hais, I. místopředseda Aliance národních sil
