Neutralita není na pořadu dne a není to žádná podmínka k vystoupení z NATO. Z NATO můžeme vystoupit a zůstat takovou zemí, jakou jsme a jakou jsme byli od roku 1990 do roku 1999, kdy jsme nepatřili ani do Varšavské smlouvy, ani do NATO.
Není důvod, abychom se plašili kvůli neutralitě. Čím více se bude mluvit o neutralitě, tím více si všichni budou myslet, že je to nutná podmínka. Jenže není. Je to jen výmysl, který nyní není podstatný. Buď chceme vystoupit z NATO, anebo ne. Žádná neutralita tohle nemůže ovlivnit. To je jen umělé navyšování problému a zbytečná brzda poctivého procesu vystoupení z NATO.
Někdo říká, že chce být nezávislý, a proto chce vystoupit z NATO. Ale záhy přidává, že je nutné mluvit o neutralitě a být takto uznáni cizími mocnostmi. No není tohle pokrytectví? Tak chceme být nezávislí, abychom zase žadonili u cizích zemí o uznání jiného statusu? Tohle nedává smysl a lidé, kteří takto hovoří, nevědí, co vlastně chtějí.
Neutralita je pro mě klišé a diplomatická přetvářka. My se přece chceme i po vystoupení vyjadřovat k mezinárodní situaci. My přece nechceme mlčet, ale naopak se chceme podílet na udržování mezinárodního míru a dodržování mezinárodního práva.
Jakmile někdo začne mluvit o nutné neutralitě v případě vystoupení z NATO, tak z toho cítím strach z možného vystoupení z NATO. A dotyční se hned alibisticky obracejí zase na ty pány z venku a žadoní, že když nás pustí, tak že my se podřídíme neutralitě, jejíž pravidla nám oni nadiktují. Co je tohle za jednání?
Jsou politici, kteří se bojí řešit zahraniční vojenské mise v rámci NATO, protože to mnohdy překračuje mezinárodní právo a již máme za sebou podíl na zločinech proti lidskosti. Ale ti samí politici se taky bojí vystupovat v zájmu práva a spravedlnosti proti cizím mocnostem. A tak je pro tyto bázlivé osoby dobré vystoupit z NATO a oprostit se od těchto potíží, ale zároveň chtějí dát těm stejným mocnostem najevo, že jim nebudou fušovat do jejich činností (jakkoli pochybných a nezákonných) a že za tímto účelem přijmou jakýsi status neutrality, který by jim tyto mocnosti měly požehnat.
Nemluvme o neutralitě, ale mluvme o nutném vystoupení z NATO. O nějaké neutralitě můžeme mluvit, až z NATO vystoupíme – svobodně a sami za sebe bez spojování a podmiňování naším odchodem z Aliance.
ČR má od března 2019 stálé právo svobodné volby, zda setrvat, anebo vystoupit z NATO. Toto právo nemůže být podmíněno žádným papírovým statusem naší země. My už přece status máme – jsme samostatný státní útvar se svými státními orgány a ústavou.
Jistěže nám naši kuráž mohou dát cizí mocnosti pocítit. Ale takový je vývoj. Pokud chceme usilovat o vlastní suverenitu a svobodu, tak jiná cesta není. Připomínám slova TGM, kterého si každý bere do úst jen jako hodící se rétoriku bez činů. Ta slova jsou: „Nebát se, nelhat a nekrást.“ Dnes to ale politici přeměnili na: „Nebát se a lhát, a přitom si i nakrást.“
Neutralita je přežitek. Neutrální znamená být nezúčastněný – hledět si svého. K čemu potom zastoupení např. v OSN, OBSE apod.?
Nekopírujme jiné země, ale vezměme si z nich dobré příklady – dílčí věci, které nám mohou pomoci vytvářet vlastní funkční systém v našem prostředí. Okamura může mít zajímavé myšlenky (horší už je jejich realizace z jeho strany), ale nelíbí se mi, jak nám pořád předhazuje Švýcarsko. Já nechci být Švýcar ani nechci dělat věci, protože je tak dělají Švýcaři. Já chci být Čech a chci dělat takové věci, které jsou správné, spravedlivé a poctivé bez ohledu na jejich původ.
Jiří Wagner, Agentura EXANPRO
…. z emailové pošty ANS….
