JAN HUS

Připomenutí doby, ve které žil a jeho činy a konání.

Jan Hus se narodil pravděpodobně v Husinci kolem roku 1371, tedy ještě za vlády Karla IV. Po smrti Karla IV.  v roce1378 nastupuje na trůn jeho 1. syn Václav IV., který se snažil navázat na dílo svého otce, krátce po nástupu Václava IV. na český trůn postihne české země morová rána (1380), ale kromě toho již neměl takovou podporu z Vatikánu jako jeho otec. (Karel IV. měl za přítele Pierra de Rosieres, který byl jeho vychovatelem a který se později stal papežem Klementem VI.)  Ve stejném roce, kdy umírá Karel IV. (1378) dochází k papežskému schizmatu, jeden papež sedí v Římě a druhý v Avignonu. Vnitřní rozkol církve nezavinilo žádné reformační hnutí, žádný Viklef, ani Hus, ale byl to hlad po moci a chtivost. Život církevních hodnostářů byl v naprostém rozporu s tím, co kázali, ale také s našimi původními slovanskými hodnotami. Tento církevní rozkol měl řešit koncil v Pise v roce 1409, ale ten přinesl více škody než užitku a místo 2 papežů byli papežové tři.  (Toto se vyřešilo až na Konstickém koncilu.)

Doba Jana Husa byla v mnoha ohledech podobná té naší, také byla vyhrocená a spojená s úpadkem mravních a etických hodnot.

Jan Hus studoval na artistické (dnes filozofické) fakultě na Karlově Univerzitě v Praze. V roce 1391 (nebo 1393) získal titul bakalář a v roce 1396 titul magistr (Mistr). V letech 1397-1398 podnikl král Václav se svým dvorem cestu do Francie, této cesty se účastnil i Mistr Jan Hus. Toto nám napovídá, že se jednalo o společensky významnou postavu. I nadále mu Václav IV. prokazoval svoji přízeň. Po návratu z Francie začal Mistr Jan přednášet na univerzitě.  V r. 1400 byl vysvěcen na kněze. Jan Hus studoval i teologickou fakultu, kde získal titul bakalář, ale Mistrem teologie se nikdy nestal. V zimním semestru 1401/2 byl děkanem artistické fakulty.

Od března 1402 působil více než deset let jako kazatel a také správce v Betlémské kapli. Tato kaple byla zřízena s výslovným ustanovením, aby v ní slovo Boží bylo hlásáno jazykem českým (r. 1391). Stejného roku na podzim byl zvolen i rektorem pražské univerzity, tedy ve velmi mladém věku, bylo mu 31 let.

V svých kázáních se, jak bylo obvyklé a jak činili i mnozí jiní duchovní té doby, věnoval i kritice církve a nabádal k její reformě. Jan Hus byl inspirován spisy Johna Viklefa, učence z Oxfordu.

Přítelem a chráněncem Jana Husa byl Jeroným Pražský, který také propagoval Viklefovy myšlenky. Jeroným byl velice vzdělaný, byl mistrem 4 univerzit – v Paříži, Kolíně, Heidelbergu a Praze. Při svých studiích v Praze se seznámil s Janem Husem. Jeroným studoval též na Oxfordu, pravděpodobně to byl on, kdo přivezl Viklefovy spisy. Jeroným Pražský cestoval i na Rus a přivezl do Čech informace o pravoslaví (zde je otázkou o jaké pravoslaví se jednalo, protože v té době byli na Rusi pravověrní křesťané a pravoslavní Slované (od slaviti Prav, původní „pohanská“ víra), záměna za pravověrné na pravoslavné křesťany nastala až po Nikonových reformách o 250 let později).

18.ledna 1409 vydává král Václa IV. Dekret kutnohorský, jehož autory jsou Jeroným Pražský a Jan Hus. Václav IV. v něm ustanovuje, aby národ český měl ve všech jednáních univerzitních tři hlasy (dosud měl pouze jeden) „… Ač zajisté každý člověk jest povinen každého člověka milovati, přece jest zapotřebí, aby toto milování vycházelo toliko z lásky zřízené; pročež cizinci dáti v lásce přednost před domácím jest řádné lásky zvrácení, ježto pravá láska vždycky počíná u sebe sama, a následovně na potomstvo podle příbuznosti se převádí, …“

V tom stejném roce 1409 se na jaře sešel koncil v Pize a byl jmenován 3. papež Alexandr V.  (měl být jediným papežem, ale druzí dva nechtěli odstoupit). Na podzim je Mistru Husovi opět projevena důvěra a je podruhé jmenován rektorem, tzn. že jeho společenský kredit byl stále vysoký.

V r. 1410 dal arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazemburka spálit Viklefovy knihy, proti tomu Hus z kazatelny protestoval a byl za to dán arcibiskupem do klatby. Arcibiskup na Husa žaloval u nového papeže Jana XXIII. a Hus byl obeslán k papežskému soudu, kam se nedostavil.

V březnu 1411byla na Husa uvalena církevní klatba, král Václav se pokouší o smír mezi Husem a arcibiskupem.  Až do roku 1412 měl Jan Hus podporu krále Václava IV.

V lednu 1412 přijíždí do Prahy papežský legát s prodejem odpustků. Bohatí hříšnici si mohli koupit odpustek za hříchy minulé, současné i budoucí.  7.června 1412 vystoupil Mistr Jan na pražské univerzitě a prodávání odpustků velmi kriticky odsoudil, vyjádřil nesouhlas i s panovníkem Václavem IV. (který na tom měl finanční zájem). Velkou podporu dostal Hus od Jeronýma Pražského, který po městě spolu se stoupenci reformy církve napadali prodavače odpustků. Toto skončilo popravou 3 mladých tovaryšů Jana, Martina a Staška, kteří byli při odpustkových bouřích zatčeni a zákeřně popraveni.

Nad Prahou byl vyhlášen interdikt, tzn. Že po dobu Husova pobytu v Praze nesměly být konány žádné církevní výkony jako např. křty, pohřby, bohoslužbya proto Jan Hus odchází v listopadu 1412 na venkov. Působí především na Kozím Hrádku u Tábora a také v Sezimově Ústí. Často však do Prahy dojížděl, neboť situace se trochu uklidnila. Na venkově Hus kázal česky prostým lidem a napsal také řadu spisů.

30.10.1413 byl z popudu římského krále Zikmunda L. svolán koncil do Kostnice na listopad 1414, aby se dořešilo papežské schizma a též, aby se utlo reformační hnutí. Hus se rozhodl, že na svolaný koncil pojede a obhájí zde své učení. Hus tedy původně nešel do Kostnice před žádný soud, ale šel vysvětlovat…

 Na přímluvu českých a moravských pánů a také své ženy Barbory Celjské (Slovinka) vystavil Zikmund Lucemburský Janu Husovi glejt, který mu zaručoval bezpečný průchod do Kostnice, ale už ne bezpečný pobyt v Kostnici.

14. října 1414 Hus odjel z Prahy v doprovodu předních českých šlechticů do Kostnice. Jedním z účastníků cesty do Kostnice byl Petr z Mladoňovic. Petr se výpravy účastnil jako zapisovatel. A jeho zpráva o průběhu koncilu v Kostnici je JEDINÝM pramenem o dění na koncilu, protože akta koncilu se nedochovala!!!  Petr sepsal zprávu o soudu Mistra Jana i vyprávění o procesu s Jeronýmem Pražským. Jan Hus dorazil do Kostnice ještě před započetím koncilu 3.11. 1414 a okamžitě se po městě rozkřiklo, že je zde přítomen „zatvrzelý kacíř český“. Už 28. 11. je však zatčen a vězněn v městě i jeho okolí na různých místech. Nejvlivnější osobnost, která Husa podporovala, byla královna Žofie, manželka Václava IV. Husův žalobce Michal de Causis neboli Michal z Brodu, zvaný Súdný, byl český kněz a prokurátor papežské kurie, pocházející z Německého Brodu (Havlíčkova Brodu), podal proti Husovi první články a obvinil jej z osmi bludů.

Jan Hus své učení neodvolal, nemohl zradit sám sebe ani svoji víru: „Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do své smrti.“  Jako zatvrzelý kacíř byl odsouzen, odsvěcen a upálen na hranici dne 6. července 1415. Po popravě byl jeho popel hozen do řeky Rýn.

Ještě dovětek k Jeronýmu Pražskému, ten přijel tajně na koncil 4.4.1415, aby podpořil Husa. Jeroným žádal o veřejné slyšení u koncilu. Koncil ale vydal na Jeronýma zatykač. Jeroným se chtěl vrátit do Čech, ale před hranicemi země byl zatčen a 30. května 1416 upálen na tomtéž místě jako Mistr Jan Hus.

Koncil v Kostnici se konal až do 22.4.1418 a skončil urovnáním papežského schizmatu a zvolením nového papeže Martina V. (právě tento papež vyslal křížovou výpravu proti husitům).

Upálením těchto dvou význačných českých učenců však reformační hnutí nebylo potlačeno, naopak to vedlo k většímu stmelení našeho národa a k organizovanému odboji.

 

Autor: Ing. Andrea Ondrejová, KK ANS Jižní Čechy

 

 

 


 Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil