Kanada, jako většina zemí Commonweatlhu byla tvrdě postižena restrikcemi a omezeními v průběhu tzv. pandemie. Možná ne tak, jak Austrálie či Nový Zéland (těm bylo určeno sehrát roli Petriho misky, jakéhosi testovacího polygonu, kde estabilishment zkoušel extrémní varianty útlaku), ale zřejmě více, než většina zemí Evropy. I když ani to není úplně pravda, Italové, Rakušané, Francouzi poslední rok by mohli vyprávět. Buzerace a omezení střídaly jedna druhou a každá další byla nesmyslnější a blbější než ta předchozí. Nepochybuji o tom, že výsledky covidového teroru jsou teď pečlivě měřeny, analyzovány a porovnávány, aby se vybraly nejúčinnější prostředky příštích tlaků.
V Kanadě, kde se většina zboží dopravuje kamiony (pamatuji si na nápis na jednom trucku „If you got it, truck brought it“ – „pokud to máš, přivezl ti to kamión“, je doprava zboží kamiony klíčová pro život země. Kamiony křižují celý severoamerický kontinent nepřetržitě. Ostatně u nás už to začíná vypadat podobně. Železnice či lodní doprava jako nejekologičtější doprava je až druhořadá. Slyšíš to, Greto?
Kanaďani nejsou vychovávaní ke kritickému myšlení, ani k odporu. Navíc tam ani nefunguje koheze na základě příslušnosti ke stejné rase, kultuře a historické zkušenosti, je tam fakt galimatyáš, každý pes jiná ves. Přesto právě tam vznikl odpor, který nikdo nečekal a který na chvíli zaskočil i estabilishment. Ten odpor zvedli lidé, kteří dosud nebyli v hledáčku estabilishmentu.
Pomyslnou poslední kapkou trpělivosti bylo nařízení 14 denní karantény pro řidiče kamionů překračující hranice ze Spojených států. Ti řidiči potřebují křižovat tam a zpět, aby si vydělali na čím dál těžší chleba. A to nařízení dlouhé karantény by je v podstatě vyřadilo z pracovního procesu.
Nutno říct, že proti obyčejným demonstrantům měli řidiči trucků výhody. Protestující dav, ať je sebevětší, dokáže estabilishment lehce zpacifikovat. Mají na to techniku, vodní děla, obušky a – což je velmi účinné – provokatéry, kteří se zamíchají do davu, vyvolají násilnosti, něco zničí, rozbijí, popřípadě přijdou s nějakým transparentem, kterého se přičinlivě chytí číhající novináři, aby dav označili za „extrémní pravici“, „rasisty“ nebo tak něco hnusného, co postaví hradbu mezi protestující menšinu a většinovou společnost „slušných“ s vymytými mozky. Navíc organizace demonstrací se nevyhne nutností komunikovat přes sociální sítě a další média plně pod kontrolou estabilishmentu.
Všechny tyhle nevýhody běžných demonstrantů s holýma rukama najednou v případě řidičů kamionů zmizely. Vodní děla? Obušky? Provokatéři? Nešlo použít. A vzájemnou komunikaci měli řidiči ošetřenou také skvěle. Nepotřebovali sociální sítě a internet. Každý kamión je vybaven výkonnou vysílačkou. Chlapi se mohli domlouvat kdy chtěli a bez cenzury. Pravda, policie je slyšela, ale to bylo asi tak všechno, co mohla dělat. Navíc každý kamión je vybaven jako malý byt. Mají tam topení, lednici, postel, často i televizi. Předpokládá se, že řidiči na svých dlouhých cestách budou odpočívat v kabinách svých kamiónů. Takže pro řidiče nebyl problém dojet do centra hlavního města, zablokovat všechny silnice a kompletně ochromit jeho provoz. Že je venku mínus 20, jim nevadilo. Normální demonstrant na ulici by to už dávno vzdal.
Hnutí se stalo velmi populární a získalo podporu mnoha lidí. Stačí se podívat na video z cesty kamionů (a desítky dalších na youtube, kde už rezignovali a přestali je mazat), jak je lidi vítají. Byla to sněhová koule, která na sebe cestou z kopce nabaluje víc a víc sněhu a mohla by spustit lavinu, která by smetla nenáviděný systém. Lidi byli dávno nespokojeni, ale holýma rukama mohli těžko vzdorovat. Hnutí se rozšířilo za hranice Kanady, připojili se američtí kamioňáci, podporu vyjádřili Australané i Evropané. V Evropě prý dochází k podobným pokusům, kamiony táhnou na evropská města, jak o tom referuje článek níže. Na podporu kanadských řidičů se pořádají sbírky, za několik dnů se sešlo na účtu GoFundMe přes 10 milionů dolarů. Peníze posílají lidi z celého světa.
A co na to estabilishment? Jak jsem napsal, v první chvíli byl zaskočen. Kanadský premiér Trudeau na začátku vystoupil s prohlášením, že konvoj nemluví za Kanaďany, že se Kanaďané nenechají zastrašovat rasistickou menšinou (kdosi se na demonstraci objevil s vlajkou konfederace, což stačí k nálepce celého hnutí – klasika.) Načež zm. Trudeau zalezl pod kámen, je prý na tajném místě. Už několik dnů o sobě nedává vědět. Oficiální vysvětlení je, že byl vystaven strašlivému coronaviru (který sám před rokem prodělal bez sebemenších následků, měl lehký průběh a proti kterému je 3x očkován) a musí do karantény.
Pokud byste čekali, že konzervativní opozice v kanadském parlamentu využije moment překvapení k získání nějakých voličů, tak budete čekat marně. Vůdce opozice vyjádřil velice mírné rozčarování, když řekl, že by Trudeau měl vyslechnout protestující a byl následně symbolicky ukamenován svými vlastními kolegy, kteří za ta slova požadují jeho rezignaci.
Takže estabilishment v první chvíli nevěděl, jak reagovat, ale už se vzpamatoval a postupuje předvídatelnými kroky. Za prvé – odstřihnout od peněz. Za druhé pošpinit, dehonestovat, poplivat. Za třetí žalovat u soudu o mnohamilionové kompenzace. Probereme si jednotlivé kroky. Nejlépe tak, že se podíváme do kanadského mainstreamu, protože tam jsou ty kroky nejvíce zřejmé.
Celý článek ZDE.
