Krutý Slunovrat na pražské radnici před 400 lety

Tak, a máme tu další Slunovrat. Jako každý rok.

Ale jestli je tento něčím zvláštní, nebo výjimečný?

Samozřejmě, celá současnost je výjimečná, zajímavá, neřkuli extrémní a transformační. A už jen z takového pohledu tedy i tento Slunovrat. Tentokrát zde ale máme naprosto zásadní výročí pro obyvatele „zemí Českých“.

Dnes je tomu 400 let, kdy byly na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů, jako odstrašující demonstraci síly a moci vládnoucí moci Panstva.

Poprava byla samozřejmě záměrně naplánována na den Slunovratu. Okultní síly, které vždy byly hlavním nástrojem mocenských spolků, milují rituály. A Slunovrat je tak pro ně symbolikou vládnoucího Slunce (Sol Invictus) centralizující vlády, stejně jako číslo 27 pro takové představuje žezlo, moc, autoritu. Což tedy obojí symbolikou stejného okultního záměru.

V období 16tého a 17tého století bylo území Koruny království Českého vnímáno jako Srdce Evropy, a Český stát patřil k suverénně nejvýznamnějším a hospodářsky nejsilnějším oblastem Evropského území.

Ale co více. V té době se na území Koruny království Českého odehrávalo něco naprosto výjimečného, co nikde jinde v Evropě, a možná v celém světě nebylo.

Toho času zde byla náboženská tolerance, založená už Kutnohorským mírem (1485) a potvrzená Rudolfovým majestátem (1609), což bylo jinde v Evropě naprosto nepředstavitelné. U jednoho stolu mohli spolu sedět katolíci i protestanti. Z území byli vypovězení vždy konspirující Jezuité, úderná pěst papežské moci.

Byla zde velká svoboda a rozvoj obecně, dnes by bylo možno říci, že zde fungovala vláda s prvky demokracie (zemské sněmy), a byla zde významná nezávislost na přísně centralizované ústřední moci, tj. na mocichtivém papežství a spolu s ním i na císařství (náboženství bylo vždy jedna ruka s vládou světskou).

Samozřejmě ale, že taková situace se papežské, a spolu s ní Habsburské dynastické vládnoucí moci vůbec nezamlouvalo a bylo jasné, že taková situace povede k velkému střetu.

Tento střet vyvrcholil porážkou stavovské opozice v bitvě na Bílé Hoře 8.11.1620. Pro „země Koruny České“ to znamenalo naprosto zničující událost, která uvrhla království České zpět do „středověku“, do podřízenosti až otroctví vládnoucí moci, náboženské i politické toleranci byl konec. Ze země odešli desetitisíce lidí, včetně mnoha intelektuálů, jakým byl třebas Jan Amos Komenský, a naopak se do země navraceli „nikdy nespící“ Jezuité a radikální katolíci. Odplata za neposlušnost byla drtivá a nemilosrdná. Výslechy, mučení, popravy, masivní konfiskace majetku, veškeré snahy o větší nezávislost a toleranci byly potlačeny, platný Rudolfův majestát byl zrušen, země byla rekatolizována.

Katu Mydlářovi trvalo něco málo přes 4 hodiny, než odetnul všech 27 hlav českých pánů, které byly pověšené po mnohá léta pro odstrašení po Praze, než některá těla rozčtvrtil, odetnul tělům paže a vyříznul jazyky.

Svobodě v Srdci Evropy, která do té doby byla unikátním klenotem, byl na dalších 300 let pod vládou Habsburků konec.

Dnešní Slunovrat, kdy zde máme tak významné výročí, tedy demonstrativnímu aktu nadřazené moci, v podobě popravy 27ti českých pánů, může být významným podnětem lidu českého v současné situaci, kdy se vláda, která si dělá co chce, snaží opět uvrhnout své „poddané“ do otroctví, a kdy jsou lidé rozdělování na základě vznikajíc ideologie Kovidismu, kdy jsou potlačováni a umlčováni všichni, kteří mají jiný, než oficiální Kovidový názor, a kdy centralizující – tentokrát už ale globální moc má zálusk na ovládnutí nejen svobodu milujícího státu ve středu Evropy, ale rovnou už celého světa.

A možná, zdá se tak být, že „země Koruny České“, Srdce Evropy, bašta ateistických a svobodomyslně uvažujících lidí s kouzelnou silou – ustanovenou Karlem IV. doplněná magickou otevřeností za vlády Rudolfa II., hraje v daném procesu významnou roli pro celou Evropu.

Jak bylo už v 16. století popisováno některými politickými komentátory – „chceš-li vládnout střední Evropě, musíš vládnout Čechám“.

Pro podporu myšlenky, že jde dnes o mimořádnou záležitost, dodávám, že slunovratová poprava českých pánů před 400 lety (4 je číslo zhmotnění), se odehrála také v pondělí.

A stejně jako při Úplňku, který předcházel současnému Letnímu slunovratu, i o tehdejšímu úplňku došlo k zatmění Slunce (tj. tehdy 4.6.1621 a pro současnost proběhlo zatmění 10.6.2021).

Je to snad k danému výročí nějaká náhoda?

No, čas ukáže, jestli se lid český poučil a svůj nárok na svobodu a rovnoprávnější vládu duchovní i světskou, pramenící ze Srdce (Evropy), uplatní. A možná ukáže už v tomto roce, tedy v období do dalšího Letního Slunovratu 2022.

Přišlo emailem, autor neznámý