Na svět prší voda zdárná,
vzácný dar tu máme zdarma,
zem je po ní vláčná tvárná,
živá přírodní továrna.
Zato Slunce hřeje, pálí,
ač díváme se na něj z dáli,
v šťastném žití jsme se smáli,
o Zemi se málo báli.
K ní chováme se jak zlý pán,
ač nikdo k tomu nebyl zván,
krátký život nám všem je dán,
v rakvi spočine každý sám.
Jak velmi křehká těla máme,
nyní právě poznáváme.
Zákeřnost, co světu vládne,
vir nám dala, ať ubýváme.
Chod světa omezí už navždy,
důsledky ponese každý,
to jsou jiných zbraní pažby,
to není nemoc – to jsou vraždy.
Autor: Ve.Po.
Náhodný výběr z minulosti...
