SOCIÁLNÍ A LIDSKÉ INŽENÝRSTVÍ

V roce 1920 prováděl psychiatr Dr. J. B. Watson na John Hopkins University pokusy na malých dětech ve věku od 3 měsíců do 1 roku. Experimenty jsou výjimečné svou jednoduchostí. V jednom z nich předkládá dítěti zapálenou svíčku, aby zjistil, zda se bojí ohně. V jiném pokusu uvádí do prostředí zvířata, aby zjistil, zda se dítě bojí.

Jeden z těchto pokusů se nazývá „pokus s malým Albertem“, kdy je vedle tříměsíčního dítěte jménem Albert umístěn králík. Po nějaké době se dítě ke zvířeti přimkne a dokonce ho začne hladit. Poté se doktor Watson rozhodne změnit prostředí tím, že při každém Albertově dotyku s králíkem vydá hlasitý rázný zvuk, který dítě vyděsí. Nakonec Albert pocítí ke králíkovi odpor a začne křičet hrůzou pokaždé, když se k němu přiblíží.

Změnou prostředí Watson zjistí, že nevyvinutou mysl dítěte lze ovládat a naučit ho, jak se má chovat s nekonečnými možnostmi a kombinacemi. Na základě svých experimentů dojde Watson k radikálnímu závěru, který položí základy politického a sociálního inženýrství 20. století.

Na základě svých výzkumů dojde k závěru, že dominantní silou ve společnosti není láska, ale strach.

Do oblasti vzdělávání, vědeckého a politického výzkumu jsou tak postupem času vkládány miliardy a miliardy korporátních dolarů pro předem stanovený plán sociálního a lidského inženýrství.

„Dejte mi dítě a já z něj udělám jakéhokoli člověka.“

To jsou slova psychiatra Dr. J. B. Watsona, zakladatele behaviorismu.

Podle tohoto světonázoru je chování organismů, včetně lidských bytostí, snadno předvídatelné a samozřejmé, a tudíž kontrolovatelné, a od té doby vlády a vědci s masivním financováním ze strany korporací horlivě pracují na tom, aby podmínili lidské bytosti tak, aby byly oním dokonalým kolečkem ve stroji, kterému se dnes říká „trh“.

Láska k moci je hnací silou globální ekonomiky a vyvolávání strachu v myslích lidí je nástrojem manipulace se společností, k čemuž slouží mainstreamová média. Lidé se bojí o svou práci, živobytí, rodinné závazky, finanční postavení a společenské postavení. Bojí se o svou komunitu, veřejné zdroje, kriminalitu, národní bezpečnost a zdravotní péči.

Z mnoha občanů se dnes stali poddajní a ústupní otroci, tolerantní k postupné poslušnosti, připravení vyměnit fyzické otroctví za psychické. Největší obavy mi nedělají ani tak omezení, která na nás uvalí, ale poddajnost a odevzdanost, která chrlí národ šklebících se depresivních lidí.

Jediné, co se v dnešní společnosti rychle vytrácí, je schopnost být člověkem, schopnost rozlišovat, uvažovat, kriticky myslet a používat intuici. Lidé dnes spoléhají na své vrstevníky, na státní instituce a pomrkávají na své idoly, kteří jim dávají smysl, a zoufale hledají zábradlí, kterého by se mohli chytit, smysl a pochopení mimo vlastní mysl. Své vlastní myšlení přenechali jiným a otevřeli tak dveře dokořán každému psychopatovi, který se vesele ujme role vůdce a hraje si se stádem na krysaře.

 

FB profil Zdravá cesta

 

 

 

 


 

Autor příspěvku: ANS