Povídání o nás a rouškách

Roušky, časté téma této doby. Jak tuto dobu využít pro sebe?

Můžeme celou situaci přijmout jako hru. Jako hru se sebou, se svojí myslí.

Celé toto celosvětové dění je založeno na vytváření strachu. Tím jsme ovladatelní. Zbavit se strachů je velmi prospěšné a důležité. Obecně řečeno, strach nás omezuje, paralyzuje a zabraňuje nám dostat se ke své skutečné podstatě, k tomu co opravdu jsme. A zároveň máme možnost naučit se práci se svými myšlenkami, ovládat je. Je to rozdíl – nechat se ovládat myšlenkami nebo je sám ovládat!

Jak jsem tyto dva principy využívala v letošním jarním období?

Roušku jsem nosila výjimečně. Nerada nakupuji ve velkých obchodních centrech. Dávám přednost  menším obchodům. Předem jsem si vložila do své mysli záměr, že celá situace dopadne dobře, budu z ní mít dobrý pocit, že zároveň podporuji svým chováním i některé další lidi, kteří s tímto nařízením nesouhlasí… Že jim dodám odvahu…. Zaplnila jsem svou celou mysl tímto záměrem. A cítíte se hned jinak. Tvoříte svoji realitu. Realita zrcadlí stav tvojí mysli.Nejdříve jsem do prodejen vstupovala s rouškou v ruce a ptala se, zda si musím nasadit tento hadřík…. Někdy jsem nemusela.

S partnerem jsme poslední měsíc nakoupili bez roušky i v Kauflandu. On na ni opravdu zapomněl, šel tak zcela bez obav… . Vystáli jsme i menší frontu u pokladny. Nic se nedělo.

Snažili jsme se být co nejvíce v přírodě a udržovat vnitřní klid a harmonii. Stalo se, že mě někdo upozornil. Usmála jsem se a řekla: Ano, máte pravdu, nemám ji. Ale nic jsem dál nedělala… dál se usmívala, případně znovu zopakovala svoji větu. V nejzašším případě (ve velkoprodejně JYSK) jsem na argument prodavače, že to mají nařízeno, řekla, že roušku nenosím z principu, protože je to podvod a proto odejdu. Položila jsem košík na zem – uprostřed obchodu – a klidným pomalým krokem a s úsměvem jsem opustila prostor. I to je dobrá zkouška takto situaci zvládnout.

Nošení roušky není pro zdraví prospěšné. Dýchání je naše přirozenost, již od narození. Zajišťuje dostatek energie v našem těle. Vytváří ochranný energetický obal, který kopíruje fyzické tělo. Je to světlo kolem nás. Říká se: „Září štěstím…“. Ano, čím lépe se cítím, tím silnější záři mám a jsem silnější. Zvířata nebo i někteří z nás toto energetické tělo vidí nebo cítí. Jakmile si nasadíme roušku, přestáváme dobře dýchat a tato naše přirozená ochrana výrazně slábne. Jsme energeticky slabí a lehce napadnutelní viry, či jinými cizími energiemi. A tato skutečnost je jedním ze skrytých záměrů celé „rouškové akce“. Podobné je to s „rozestupy“. Přirozeností člověka je sdílení s dalšími lidmi. Vidíme, že tyto dva příkazy „rouškové akce“ ubližují lidem zcela zásadně.

Moje poznání o mysli jsem se snažila sdílet s partnerem. Nejdříve tvrdil, že on je ten zodpovědný, který plní příkazy a respektuje nařízení. Já jsem ten rebel. Je to opravdu tak? Není to opačně? Dýchání je dar od Boha, je to moje přirozenost. A nikdo nemá právo mi to zakazovat – jinak jsem otrok. Já poslouchám a plním Boží záměr. Partner vlastně ne, naopak, podřizuje se cizí vůli, která není ani v souladu se selskou logikou…. A poškozuje sebe.

Takto se můžeme učit práci s myšlenkami, je to důležitá součást práce na sobě. Ovládat své myšlenky je podstata šťastného života. Naše minulé myšlenky určují naši přítomnost. Současné – naši budoucnost. S jejich pomocí můžeme prožívat to, co si opravdu přejeme.

S přáním všeho dobrého

Dana Pátková