Jan Žižka z Trocnova a Kalicha v době, kdy žil, tvořil historii. My žijeme nyní a tvorba současné historie je naší povinností. Nesmíme se své povinnosti a svého práva vzdávat. Nesmíme rezignovat! Nyní se mnozí historici a mnozí politici snaží jméno Jana Žižky a jeho mimořádné vojenské schopnosti a světový věhlas dehonestovat. Dělají z něj nevzdělaného a primitivního lapku a rabijáka. To ale rozhodně není pravda! Mohou se snažit, jak chtějí, ale pravdu nelze zadupat do země.
Několik slov o Janu Žižkovi z Trocnova z Ottova slovníku naučného.
Příjmení jeho pochází ze starověké rodiny vladycké, kteráž se tak jmenovala po vísce Trocnově, skládající se toliko ze dvou živností, z nichž jedna náležela této rodině. Na dvoře trocnovském žil uprostřed 14. století vladyka, jenž měl několik synův a dceru Anežku.
Jeden z nich Mikuláš byl farářem v Klokotech. Dále Jaroslav, jenž slove z Kalicha, druhdy z Trocnova, kterýžto padl při obléhání Bechyně. A konečně Jan alias Ješek.
Jan Žižka se podle staré místní pověsti narodil v roce 1360 pod dubem v lese u dvora trocnovského. Matka jeho slula Kateřina, otec jeho Jan, řečený Žižka z Trocnova. Jan Žižka měl dceru N., která byla vdána za Ondřeje z Dubé.
Eneo Silvio Piccolomini, pozdější papež Pius II., jenž měl své zprávy od přímých účastníků husitských válek (mj. i od Oldřicha z Rožmberka) v díle Historie česká zmiňuje, že Žižka byl chudý a při královském dvoře od dětství živený. Ke dvoru se dostal ještě v době panování Karla IV.
Roku 1408 vyhlásil Jan Žižka nepřátelství Rožmberkům, protože Oldřich z Rožmberka byl přední spojenec císaře Zikmunda – tedy protivníka českého krále Václava IV.
V roce 1410 se Jan Žižka nacházel mezi českými a moravskými bojovníky, které najal král polský Vladislav Jagello k rozhodnému v boji s řádem Německých rytířů v Prusku.
Roku 1411 vstoupil Jan Žižka do služeb na dvoře královském a byl komorníkem manželky Krále Václava Žofie.
V roce 1420 král Zikmund zahájil křížovou výpravu proti husitům a chtěl obsadit vrch Vítkov. Vavřinec z Březové o tom píše: „Předvídaje to Jan Žižka, hejtman táborský, dal bez odkladu hned na svrchu jmenované hoře postaviti dva sruby na způsob jizeb a kázal je okopati maličkým příkopem a obehnati zdí z hlíny a z kamení. A skrze ten srub podivuhodně dal všemohoucí Pán zachránění Pražskému městu.“ Po rozpadu křížové výpravy a ústupu jejích účastníků z okolí Prahy, získal vrch Vítkov Žižkovo jméno.
O jeho reformním smýšlení náboženském dává jasné svědectví kronikář, jenž nazývá Jana Žižku: „Horlitelem pro zákon Kristův obzvláštním. Jan Žižka se stal obhájcem zákona božího, ne světského, a byl pro návrat ke starobylému starověrectví.“
Podle kronikářů si husiti nevedli krutěji než jejich protivníci, ba právě naopak. Vedli si méně ukrutně, což v té době velkého rozvratu ducha bylo obdivuhodné a i proto za ním šel lid. Bojoval s katolickou šlechtou a v čele husitských vojsk.
Jan Žižka z Trocnova a Kalicha zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi. Byl geniálním českým národním vojevůdcem a jeho vojenské techniky se vyučují dodnes.
Vladimíra Vítová, předsedkyně ANS
Vladimíra Vítová, předsedkyně ANS,
Ing. Vladimír Prinke, plk. v.v., lídr jihočeské krajské kandidátky, předseda KK ANS Jižní Čechy
Břetislav Koláček, Táborští vlastenci
Foto Rita Štanderová
Více fotografií v galerii ZDE.
