Zamyšlení nad naší účastí v NATO – 1. díl

Tento článek je 1. díl série Naše účast v NATO. Dosud vyšlo dílů 5

 

Jednou z nejaktuálnějších otázek dneška je i naše účast v NATO a smysluplnost této účasti. Pokusím se proto v několika článcích zaměřit se především na tyto otázky:

  1. NATO včera, dnes a zítra.
  2. NATO – naše ochrana či ohrožení?
  3. Na co je nám NATO.
  4. Proč a jak vystoupit z NATO.
  5. Jak zajistit naši bezpečnost po vystoupení z NATO.

 

Přejdu hned k prvnímu z dílčích témat pod názvem:

  1. NATO včera, dnes a zítra

 

Něco z historie

Severoatlantická aliance (NATO) byla založena jako euroatlantický vojenský pakt dne 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické (washingtonské) smlouvy s cílem zachovat poválečnou přítomnost USA v Evropě a naplnit tehdejší heslo „USA in, Russia out and Germany down“ (USA uvnitř, Rusko ven a Německo dole). Fakta hovoří jasně o tom, že Varšavská smlouva byla založena až následně v reakci na založení NATO, a to v r. 1955. Varšavská smlouva byla rozpuštěna v r. 1991, NATO svoji účast v Evropě naopak dále posilovala a rozšiřovala počet a území svých členských zemí setrvale směrem k ruským hranicím.


Autor: Ing. Jaroslav Tichý, Publikováno: 29.10.2018.


Činnost NATO se řídí její zakládací washingtonskou smlouvou, z niž upozorňuji nejprve na obsah čl. 1 této smlouvy:

ČLÁNEK 1
Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.

Zatímco USA zůstaly v Evropě po 2. sv. válce, aby si zde zachovaly jednak svůj vliv, jednak si postupně vylepšovaly pozice pro budoucí útok na Rusko, je zjevné, že nejpozději od leteckého napadení Srbska armádou NATO na jaře 1999 začalo docházet ze strany této organizace k porušení její vlastní zakládací smlouvy. Těsně předtím vstoupila do NATO Česká republika, a to bez souhlasu svých občanů, takže poskytnutím svého leteckého prostoru k leteckým útokům proti Srbsku se ČR podílela hned po svém vstupu na porušení této zakládací smlouvy.

Od té doby armády (členských zemí) NATO porušily článek 1 své zakládací smlouvy, jakož i Chartu OSN vícekrát (Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie). Zatím beztrestně, jednou ale její představitelé k zodpovědnosti voláni budou. Již když tehdejší naše vláda zamanévrovala naši zemi do NATO, nutně věděla, že bude porušovat přinejmenším shora citovaný článek 1 zakládací smlouvy NATO. Přesto nedbala. Ze zbabělosti, z prospěchářství či z hlouposti? Důvody netřeba rozebírat, na podstatě věci to nic nezmění.

 

 A jak funguje NATO dnes?

Kromě pokračující agrese v Afghánistánu (kde nesmyslně a v cizím zájmu umírají naši vojáci), dále účasti armád některých členských zemí NATO v Iráku a Sýrii porušuje ustanovení svého čl. 1 zastrašováním Ruska silou, o čemž svědčí přítomností vojáků NATO v Pobaltí a nyní i na Ukrajině. Tohoto porušování smlouvy se opět účastní i naši vojáci., přičemž o nějakém boji proti terorismu nemůže být v Pobaltí ani řeči. Velmi diskutabilní je i přítomnost našich vojáků v Afghánistánu, kde Táliban se nám určitě líbit nemusí, transformuje se ale postupně do síly bojující za nezávislost své země. A je třeba to reflektovat, zatímco postavení zahraničních jednotek, které se obávají často vyjet i na hlídku ze svých opevněných kasáren, je přinejmenším velmi diskutabilní. Je na ně místním obyvatelstvem nahlíženo vesměs jako na agresory. Kromě cíle Američanů udržovat v zemi trvalý chaos a válku tak, aby nebylo možné začít tuto zemi rekonstruovat a vést přes ni infrastrukturu související s budováním čínské Hedvábné stezky (OBOR) a příp. i ruských ropovodů a plynovodů, jiný důvod k dalšímu pobytu vojsk zemí NATO v Afghánistánu není.   

A pokud jde o naše vojenské angažmá v Mali, o tom se raději vůbec nehovoří. Poskytování ochrany koloniálním zemím při těžbě nerostných surovin v kolonii se těžko obhajuje. A to kdekoliv.

 

A pokud jde o činnost NATO v blízké budoucnosti?

  • Proti teroristům ve skutečnosti nejen, že nebojuje, nýbrž některé armády členských zemí NATO teroristy v Sýrii a Iráku dokonce podporovaly či ještě podporují.
  • Hranice schengenského prostoru NATO přitom nehlídá.
  • Připravuje se postupně k útoku proti Rusku, a to jak z Pobaltí, tak i z Ukrajiny. S našimi vojáky v první linii, hezky Slovan proti Slovanovi, jak to známe z 1. světové války a z našeho nuceného zapojení do rakousko-uherské armády. Tehdy jsme byli součástí mocnářství, teď si ale namlouváme, že jsme demokratická země.
  • v případě, že NATO zahájí útok na Rusko, počítejme s ruskou odvetnou palbou, mimo jiné i na vojenské cíle NATO rozmístěné v jednotlivých evropských zemích vč. těch logistických, ČR nevyjímaje.

 

Jsou před námi skvělé vyhlídky.

pokračování v dalším díle…

 

Ing.Jaroslav Tichý


Procházení sériíZamyšlení nad naší účastí v NATO – 2. díl >>

Autor příspěvku: Ing. Jaroslav Tichý