Za devastací krajiny stojí tržní ekonomika a následný pokles stavů zvířat

Bezohledný přístup k sektoru zemědělství se projevuje na kulturní krajině. Přesněji se jedná o neviditelnou ruku trhu, která je stále více vidět.

Problémem je:

  • eroze (vodní i větrná), která odnáší nejúrodnější část půdy,
  • snižující se obsah organických látek v půdě, který přispívá k utužení půdy a snižuje schopnost půdy zadržovat vodu.

Pokud se tyto problémy sčítají s klimatickými změnami, jsou důsledkem vyskytující se záplavy a silné projevy sucha.

Tato negativa se začala plíživě projevovat po roce 1990, kdy byla nastolena tržní ekonomika. Rysem tržní ekonomiky je vyvážit poptávku a nabídku. To ovšem při práci s živými organismy v konkurenčním prostředí, kdy je třeba vyrábět za co nejméně, nefunguje. Dochází pak doslova k drancování přírodních zdrojů a žije se ze zásob minulých let, které se v potřebném rozsahu nevrací zpět. Hospodaření na půdě je ve své podstatě práce s živým organismem, jímž půda bezesporu je. Nedostatky a prohřešky v jejím ošetřování se neprojevují ihned, ale až se zpožděním.

Jedním z hlavních důsledků působení tržní ekonomiky je, že po roce 1990 došlo k enormnímu poklesu stavů chovaných zvířat. Pokles se týkal zejména skotu. Postižen byl i sektor chovu prasat a poklesly i stavy drůbeže. Dalším následkem tohoto je postupná degradace půdy.

Samozřejmě s poklesem stavu zvířat jde i v ruku v ruce výrazné snížení ploch pěstování krmných plodin – pícnin. Běžně se pěstovaly krmné obiloviny, brambory a řepa, různé druhy trav, jetelů, vojtěška a též plodiny, které dnes již skoro nikdo nezná – vikev, lupina, svazenka a další. Mnohdy jde o plodiny (především víceleté pícniny), které mají výrazný půdoochranný účinek proti erozím a zlepšují tak i vodní režim.

Dalším negativem spojeným s poklesem stavu zvířat je nedostatek organické hmoty, která by se vracela zpět do půdy. Prostě řečeno – nejsou zvířata, není hnůj. Samozřejmě hnůj je třeba zaorávat, čímž se opět zlepšuje kvalita půdy.

Díky nedostatku zvířat – konzumentů krmných plodin, nejsou pěstovány rozličné druhy kulturních krmných rostlin a krajina není dostatečně diverzifikována. Stále dokola se pěstuje několik hlavních plodin (řepka, pšenice, ječmen a jiné málo zastoupené plodiny) což zvyšuje nutnost použití pesticidů. Místo hnoje se hnojí průmyslovými hnojivy. Důsledkem toho je i poslední dobou hojně zmiňovaný úbytek hmyzu a ptactva.

Jak to tedy s těmi počty zvířat máme? Na to odpoví grafy sestrojené z dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Rok 1989 – rok přechodu k tržní ekonomice je zvýrazněn červenou linkou.

 

V chovu skotu jsme zhruba na třetině stavu, než bylo bezmála před sto lety. Ani druhá světová válka nepřinesla takovou devastaci stavu skotu jako tržní ekonomika.

 

Ve stavu prasat jsme na tom prakticky jak za dob tzv. první republiky a očekává se, že situace se bude dále zhoršovat.

 

Relativně nejméně zdecimované jsou stavy drůbeže, ale jejich pokles je též významný.

 

Závěrem k předloženým údajům zbývá dodat:

  1. náprava vzniklých negativ bude trvat desetiletí,
  2. v produkci masa není ČR soběstačná,
  3. špatný přístup k zemědělství se odráží v krajině,
  4. za tento stav může neřízená tržní ekonomika, respektive politici, kteří roky nerespektují specifika zemědělského sektoru.

 

Článek navazuje na pořad ANS na Svobodném vysílači s tématem zemědělství dne 28.2.2019

Zdrojem použitých dat je Český statistický úřad (www.czso.cz)

 

 

Ing.Jaroslav Drobný / místopředseda ANS pro ekonomiku

 


 

Publikováno na podobné téma:

Sdílení příspěvku:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *