1.část je zde https://aliancenarodnichsil.org/2022/05/08/valka-mezi-zapadem-a-slovany-1-cast/
Závěrem první části mého článku jsem se zmínil o tom, že celá současná válka, je válkou Západu proti Slovanům, že je válkou ne-lidských bytostí ( Anunnaků Nefilim proti potomkům Hyperborejců ) proti Slovanům, ne-lidí proti lidem a to třeba i v zastoupení. Vždy, když nás chtěli naši Západní nepřátelé porazit, tak to dělali tak, že se nás snažili poštvat proti sobě – Slovany proti Slovanům, Čechy proti Čechům. Aby porazili Husity, tak poštvali husity proti husitům. A stejně tak tomu bylo v předchozí historii, kdy byli poraženi a asimilováni polabští Slované – Obodrité pomáhali Frankům nejdříve v boji proti Sasům a potom proti Slovanským Luticům.
Západ se snažil porazit Ruské Slovany a získat jejich území pomoci křesťanství tím, že se jim snažil vnutit katolické vyznání. Zkoušel to pomocí Švédů a Livonské větve řádu Německých rytířů. Avšak Alexandr Něvský 15. července 1240 v bitvě na řece Něvě porazil Švédy a 5. dubna 1242 Livonskou větev řádu Německých rytířů v bitvě na Čudském jezeře. Proto když to nešlo tímto způsobem, tak se o to pokoušel pomocí Polska, což je jedna z příčin nenávisti Poláků vůči Rusům.
Polsko je katolické, Rusko pravoslavné. Kdysi mělo být Polsko centrem západoslovanského světa. Ale Poláci podlehli vidině velkého Polska rozprostírajícího se od Baltu až k Černému moři. Roku 1569 vzniká Polsko-Litevská unie (Rzeczpospolita) s ohromným územím zahrnujícím Polsko, Litvu, Ukrajinu a Bělorusko, aby definitivně zanikla roku 1795. Avšak během trvání Polsko – Litevské unie se západ pokoušel prostřednictvím Poláků uzurpovat si carský trůn po smrti Ivana Hrozného v období Smuty, a když se mu toto nepovedlo, protože Rusové nepřijali Lžidimitrie I v roce 1605, ani Lžidimitrie II. tak v roce 1610 Polský král Zikmund III dobývá Moskvu a na carský trůn dosazuje svého syna Vladislava. Vláda Poláků nad Rusy trvala dva roky a během tohoto období se snažili o katolizaci matičky Rusi. V mnoha případech se jednalo o Katolizaci mečem a ohněm. Po dvou letech vlády byly Poláci u bran Moskvy poraženi a z Moskvy byli vyhnáni. ( Z tohoto důvodu byl na Carský trůn dosazen rod Romanovců, který nebyl zcela ruského původu ). V roce 1795 došlo k definitivnímu rozdělení Polska mezi Prusko, Rakousko-Uhersko a Rusko, a tím k jeho faktickému zániku.
Nicméně po ukončení první části světové války pod názvem 1. světová válka, došlo k opětovnému vytvoření Polska jako geopolitického bodu.
8. prosince 1919 byla radou Dohody stanovena tzv. Curzonova linie, kterou byla stanovena západní hranice mezi SSSR a Polskem. Pro SSSR tato linie představovala oblast Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Nicméně Polsko tuto linii nehodlalo respektovat a v touze po obnovení Polsko–Litevské Unie z roku 1721, a s využitím probíhající občanské války v SSSR, v únoru roku 1919, zaútočilo na SSSR. Začala Polsko-Sovětská válka, která trvala od února 1919 do března roku 1921. 12 října 1920 bylo podepsáno příměří a 18. března 1921 byl podepsán tzv. Rižský mír, kdy byl SSSR nucen z důvodu nevýhodné pozice, jako důsledek občanské války, podstoupit území za Curzonovovou linií.
Polsko se v období mezi 1 a 2 částí světové války paktovalo s Německem s tím, že 26. ledna 1936 byla podepsána mezi Polskem a Německem smlouva o neútočení. Díky této dohodě si Polsko mohlo dovolit od 4. října 1938 zabírat oblasti Těšínska, které muselo opustit 35000 Čechů a na to bychom nikdy neměli zapomenout!
23. března 2022 byl zveřejněn názor jednoho pomateného polského generála, Waldemara Skrzypczaka, který uvedl: „Kaliningradská oblast je okupována Rusy a Polsko by si ji mělo nárokovat. Zdůraznil, že toto území nebylo nikdy Ruské a historicky patřilo Prusku a Polsku.“ Pan generál by si měl zopakovat historii neboť zakladatelem Kaliningradu byl Český král Přemysl Otakar II., což znamená, že Kaliningrad by měl patřit České republice. A pokud tento pomatený generál hovoří o historických nárocích, pak by nám Čechům mělo Polsko vrátit celé Slezko (hovořím o celém Slezku jako o území, které se rozprostírá po celém jihu Polska až k hranicím Ukrajiny), a k tomu města Hnězdno, Vratislav i Krakov. Neboť po vítězném tažení Břetislava I. do Polska, Čechům připadlo celé Slezko a výše zmíněná města. V roce 1054 se Břetislav rozhodl podstoupit tato území Polsku za každoroční poplatek,tributum pacis, a já jsem nikde nečetl, že by byl tento poplatek za mír zrušen. „A protože Poláci již dlouho žádný poplatek nezaplatili, tak by nám měli podstoupit výše zmíněná území.“ Z uvedeného vyplývá, že současná Polská šlechta se nepoučila z vlastní historie, že se za jidášův americký groš zaprodala a svým současným politickým směřováním se může stát, že bude Polsko rozděleno po čtvrté a to navždy.
V poslední době se na alternativě hodně probíral projev Henryho Kissingerna, toho lumpa s krvavýma rukama a také výrok jezuity, Jorge Maria Bergoglia na papežském stolci, kterého navštívil Petr Fialkin. Oba, jak Kissinger, tak Jorge Mario Bergoglio jsou lumpové nejhoršího zrna, kteří vědí, že satanistům teče do bot. Ten jejich neoliberální systém je v křeči a před zhroucením, a tak se snaží hrát na to, že by bylo dobré, kdyby západ přenechal Rusku východ Ukrajiny s tím, že by Západu (Anglosasům) zůstal vliv nad západem Ukrajiny. To však nepřipadá v úvahu, neboť výsledkem by bylo, že v budoucnu by došlo k opětovnému napadení východu Ukrajiny jeho západní částí. A V. V. Putin jednoznačně stanovil, že současná speciální operace má v prvé řadě denacifikovat Ukrajinu! To znamená zbavit Ukrajinu banderovské svoloče (vím, že V.V.Pjakin hovoří o Benderovcích, avšak v současné době již málokdo z lidí ví, kdo byli Benderovci, a samotní Ukrajinci se ztotožňují z Banderou, proto volím název Banderovská svoloč), což znamená, že pokud by došlo k rozdělení Ukrajiny, tak by k denacifikaci nedošlo v celé šíři a to by byl velký problém do budoucna. Proto Rusko také poslalo na Ukrajinu pouhých 100 000 mužů, kteří jsou podporou pro milice LHR a DLR. Neboť V. V. Putim velice dobře ví, že k denacifikaci musí dojít zevnitř Ukrajiny, ne zvenku. Ti místní lidé musí o denacifikaci usilovat sami. Rusové jim pomáhají ve smyslu zbavení se toho násilného terorizmu, který kyjevský režim, pomocí nacisticko – kriminálních bojůvek začal proti Rusky mluvícímu etniku aplikovat. Násilné represe v Charkově, Oděse, Mariupolu od roku 2014 jsou toho dokladem. Proto došlo k této speciální operaci, která má terorizovanému etniku rozvázat ruce.
V současné době populární, bývalý důstojník armády ČR M. Koler, hovoří o nutných mírových jednáních a ukončení bojů. Mírová jednání v žádném případě, pouze úplná kapitulace kyjevského režimu a úplné splnění všech požadavků ruské strany tj: demilitarizace, vydání všech nacistických zločinců, včetně vedoucích představitelů Ukrajiny k spravedlivému soudu v DLR a V LHR a jejich případnému odsouzení. Nic jiného nepřipadá v úvahu. Vše ostatní za současné situace by byla prohra.
31. prosince 1992 došlo k zániku Československé republiky. Československá republika byla vytvořena 28. října 1918 jako geopolitický bod, který měl kromě jiného zabránit federalizaci Rakouska–Uherska, respektive oslabení Rakouska, Maďarska a dále stabilizaci střední Evropy po určitou dobu. Československo bylo vytvořeno, aby bylo po určité době opět rozloženo.
V roce 1925 byl připraven plán na rozložení Československa tím, že mu nebyli garantovány hranice tak, jako sousednímu Německu. V průběhu staletí šli Češi i Slováci jiným směrem. Češi byli ovlivněni Německem a Slováci Maďarskem, proto i soužití Čechů a Slováků v jednom státním útvaru mohlo být občas problematické. Nicméně z hlediska konceptuálního, pokud by Československo fungovalo na bázi konfederace, tak bychom na tom dnes byli, pravděpodobně, v mnoha směrech lépe. To nám však nebylo dovoleno.
Naopak, dávno před takzvanou sametovou revolucí bylo domluveno, že je potřeba získat vliv nad středem Evropy, nad Čechami, jako nad okultním centrem židovstva, a proto bylo dohodnuto, že dojde k rozdělení, zániku Československa a ke vzniku dvou nevýznamných kolonií. Již před sametovou revolucí se počítalo s tím, že obě kolonie se stanou součástí fašistického svazku, který se nazývá Evropská unie.
Pokud by Česko a Slovensko zůstaly konfederací, tak by to pro Západ nebylo tak jednoduché. To znamená, že prvními důležitými kroky Západu, které měly být splněny po takzvané sametové revoluci bylo zničení obranyschopnosti obou nových kolonií, zničení průmyslu, zemědělství a degradace školství jako základních pilířů pro existenci suverénního státu.
V současné době nebezpečí o další rozdělení Česka trvá, neboť jsou tu různé politické strany a hnutí na Moravě, usilující o federalizaci Česka např. Moravské zemské hnutí či Moravané atd., kteří stále blouzní o tom, že je Češi utiskují. Domnívám se, že různá tato hnutí, jsou účelově podporována ze zahraničí. Těmto bláznům nedochází, že už od dob Sáma spolu žijí Češi a Moravané společně, že jsou rodově provázáni a že pokud budou pokračovat v podkopávání české státnosti, tak jako stát zanikneme. Když vezmeme v úvahu ještě ten enormní sudetoněmecký tlak na zrušení Benešových dekretů, tak pokud s tím v současné době nic neuděláme, tak Češi i Moravané zmizí v propadlišti dějin.
Tento článek by měl být zamyšlením pro všechny Čechy, Moravany, Slezany a Slováky nad tím, že pokud se rychle neprobudíme, tak nám hrozí definitivní zánik. Měli bychom se velmi rychle odtrhnout od toho vyzdvihovaného Západu, uvědomit si, že ten Západ nám nikdy, zdůrazňuji NIKDY nic dobrého nepřinesl. Jeho snahou vždy bylo pouze nás rozeštvat, postavit proti sobě, umlčet vše slovanské, co v nás ještě zbylo, odříznout nás definitivně od spojení s kolébkou našeho slovanského původu, s našimi tradicemi i předky.
TB, července 2022 C. B.
