Tolerance

Další báseň, která nám byla zaslána emailem… Děkujeme

Veltmíra Podhajská

Tolerance

Ve jménu ochoty a tolerance

máme otevřít naše hranice,

protože imigranti natahují ruce

a chtějí tu žít z naší práce.

Proč vládci světa pokoj lidu nedají,

proč stále nové války zemím dělají,

v zničené zemi lidé žít kde nemají,

jako utečenci klid pak jinde hledají.

K záchraně dětí není žádná dohoda,

těm nikdo pomocnou ruku nepodá,

zato spousta mužů jistoty zde hledá

a Evropa je vítá, oč řeknou, jim dodá.

Davy mužů jdou z míst, kde se neválčí,

přesto se do evropských zemí protlačí,

kdy je odmítat, vracet Evropa se uráčí,

cožpak nemají rozum, ti jejich vítači?

Spásu zde hledají mladí muži,

svého cíle dosáhnout se snaží,

náročnou cestu platí a vydrží,

dát dětem bezpečí se nesnaží.

Proč tito muži přišli sem,

proč nebojují o svou zem,

proč nebojují s terorem,

naopak vozí ho nám sem?

Pokud by milovali vlast svou,

tak ty statisíce, co v Evropě jsou,

proti teroristům společně jdou,

práva ve své zemi si vymohou.

Když někdo pomoc potřebuje,

tak poprosí a za pomoc poděkuje,

pomoci v cizí zemi si považuje,

zákony, zvyky, nařízení – respektuje.

„Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“,

nebo svou domovskou zem dál obývej,

v cizí zemi dle jejich zákonů se chovej,

silou a křikem nic nikde si nedobývej.

Davy se do Evropy valí jako lavina,

a to není konec, to stále jen začíná,

protože za každým přijde i rodina,

jsou veškerá opatření dost účinná?

Imigranti sledují velice spokojeni,

že domácí budou časem vytlačeni.

– Skončíme tu jak dávní indiáni,

když nový svět zabrali Evropani!

Poučme se na chování takové ovce,

ani jedna ve svém stádě vlka nechce,

stačí jí k tomu její vrozená intuice

– a vlk se neptá, on její maso chce.

Tupé ovce – neví, že jim chybí tolerance…