Vracím se k tématu projektu výstavby elektrárny Adularya v Turecku a ve druhé části mé analýzy bych si vzal pod zorný úhel moje aktivity na poli politických stran, poslanců a senátorů, policie a státních zastupitelství atd. Musím předeslat, že v rejstříku politických stran, na které bych se mohl obrátit, aby mi pomohly rozběhnout vyšetřování případu korupce na případu Adularya, tam jsem měl poněkud omezený výběr. Většina politických stran z našeho politického spektra byla totiž v případu Adularya již nějakým způsobem finančně či jinak zaháčkována. Když vzpomenu na strany ODS a TOP 09, ty přece byly u vlády v době cinknutého úvěru od České exportní banky v roce 2010, kdy si přijel turecký investor pro úvěr na Českou exportní banku na tuto elektrárnu a čelil požadavku na 5 milionů USD; ČSSD byla za Sobotkovy vlády bytostně u toho, když se nechala projít záruční doba rakouské firmy Andritz, aniž by tehdejší vláda zajistila, že se vadný produkt u této rakouské firmy Andritz reklamoval. Babišova vláda pak zase neuměla po dobu, kdy vedla tuto zemi, ten případ nějakým způsobem efektivně a s nejmenšími ztrátami pro českého daňového poplatníka vyřešit. A pak už těch stran, které by zde mohly nastoupit bez bázně a hany proti korupci na Adularyi, moc nezbylo.
