Světonázor českého člověka

Světonázor dnešního českého člověka by měl vycházet z naší slovanské mentality a víry a také z poučení z naší historie. Obecným cílem by měla být svoboda člověka i národa s panováním míru a přátelství se sousedními národy. Avšak samostatnost i svoboda jsou odvislé a přímo vyplývají z existence samostatného myšlení a cítění. Jestliže přijmeme cizí vzory a cizí ideologie, nežijeme autentický život – nemáme sami sebe – a stáváme se otroky myšlení cizího.

Jak celá česká historie, tak i posledních třicet let po pádu socialismu ukazují, že nestojíme spolu s anglo-sionskou říší Západu na stejných hodnotách. Naše mentalita je jiná – nechceme se účastnit přepadání cizích zemí, nechceme žít ve lži, podvodu a věčné nenávisti, i kdyby měly přinášet dočasné výhody a hmotné bohatství.

V minulých dobách jsme byli v mocenském područí biblického židokřesťanství – a to jak pod nadvládou katolíků, demokratů či marxistů. Germánské obsazení naší země s rasistickou ideologií, která nás chtěla všechny vyhladit, bylo potom ještě tíživější než nadvláda židokřesťanství. Marx-leninismus byl a je totiž jen zdánlivým nepřítelem Bible a její ideologie. Je tomu tak proto, že oba směry útočí ideově na ušlechtilou podstatu člověka, kterou se snaží zničit. Oba jsou „vzpourou davů“, tj. pracují pro nadvládu spodního nízkého člověka – ať už omylným ideálem židokřesťanského „humanismu“, který definuje člověka jako „věčného hříšníka“, anebo v marxismu „avantgardou dělníků a rolníků“. Demokracie usiluje potom jako pokračovatelka biblické ideologie o totéž – to nejspodnější je „svaté“ a má být zdrojem vší světské moci.

Naděje dnešního člověka spočívá proto v probuzení z této ideologie nízkosti, tím že se odvrátí od nadvlády biblického boha a jeho ideologie – a to jak v jeho východní autoritativní a příkazové, tak v západní ještě nebezpečnější korupční a hedonistické podobě – a najde cestu k pravé a osvědčené moudrosti našich předků – k pochopení a obnovení úcty k věčnému duchovnímu Člověku a Jeho kvalitám v nás. „Humanismus“ v podání židokřesťanství vede člověka dolů, protože ho sestavuje pouze z hodnot světských – na času a moci vybudovaných. Hodnoty Člověka jsou ale duchovní, tj. věčnějsoucí, a vymykají se jakékoliv světské moci. Ziskuchtivost, konzum a nekonečná žádostivost jako smysl života současné společnosti pro udržitelný stav světa do budoucna nestačí.

Všechny duchovní kvality Člověka, jako je úcta k pravdě, inteligence, charakternost, spravedlnost, přátelskost a srdečnost atd., nejsou totiž nějakými pouze pragmatickými kvalitami vyrobenými světským rozumem za účelem našeho prospěchu, ale věčnými hodnotami naší bytostné podstaty, ze kterých lidský život jako takový pramení a skrze ně trvá. Proto je velmi nutné rozvíjet a hlásat ideál této nové probuzené humanity, který bude trvat na důsledné obraně ušlechtilých lidských hodnot a který bude jako cíl nadřazen všem ostatním světským programům. Tento mediálně a filosoficky široce popularizovaný a vysvětlovaný ideál dokáže ubránit dobrého člověka i společnost před spodní silou kriminality a pravdoláskařské „svobody“ – před silou Hada.

Tento nový, Bibli a její nenávistnou ideologii odstraňující ideál, je neodmyslitelný od současně pěstovaného ideálu míru, ba přímo s ním splývá. Mír však nevzniká a netrvá pouhým poražením nepřítele, nýbrž pochopením staré indoevropské nauky o třech silách světa. Tato nauka učí, že kromě dvou sil přirozené polarizace, existuje ještě síla třetí, rodící se věčným srážením dualistických sil světa proti sobě, síla která má podobu vnitřního Světla poznání, pevnosti, klidu a vyrovnanosti tím, že ovládá a drží na uzdě obě nepřátelské polarity a nedopouští tak, aby se rozhořel požár nenávisti. Bez pěstování této „střední síly“ není trvalý mír možný, ani stabilizace společnosti, i člověka samého. Jen skrze tuto „střední sílu Světla“ dosáhne člověk i společnost pravou oporu, která jí umožní odolat každé potopě.

Kvůli rovnováze světových sil je proto v současnosti nutné podporovat silné a pevné kontinentální Rusko, které je schopno zastavit agresivitu podvodního světa Hada, jehož síla má epicentrum v USA. Všechna křižácká tažení minulosti i současnosti jsou Hadem koncipována tak, aby pošpinila vinou všechny účastníky, tj. jeho lokaje a sluhy, a tak je pevně spoutala „hříchem“ pod svou nadvládu. Jakákoliv spoluúčast na vraždění v Srbsku, Iráku, Afganistánu, Libyji, Sýrii, Ukrajině atd. stmeluje všechny tyto účastníky do skupiny těch, kteří se již do smrti budou bát podívat se pravdě do očí – budou se bát Člověka, tj. hlasu svědomí, a budou proto dál ochotně Hadu sloužit.

Politicky je proto třeba usilovat o vystoupení z vojenského paktu NATO, který vtahuje všechny Hadem dobyté kolonie do této židokřesťanské pasti. Jako český politický program do budoucna je třeba vytyčit trvalou snahu o přiznání statutu neutrální země, tak jak to mají naši sousedé v Rakousku. Chceme být zemí míru a panujícího Člověka.