SSSR zvítězil, dokazuje nechtíc ruský kolaborant.
Sovětský svaz totiž dobyl, porazil a obsadil celý Západ. Ovšem jen co se po svém vítězném tažení chtěl vrátit do Moskvy, našel dveře zavřené. Tak se tento socio-politický Ahasver usadil, jak je jeho zvykem, tam, kde zrovna byl. Sídlí v Bruselu. Jeho loutkovodičem je Washington, myslí si ve Washingtonu. Myslí si to i tam sídlící ruští kolaboranti, jimž je od sovětů osvobozené Rusko trnem v oku.
Rusko nebojuje jako NATO, „civilizovaně“, ale „barbarsky“?
A protože po sovětském vzoru v zájmu vyššího dobra na lidech už zas tak moc nezáleží a na metodách nesejde, rozpoutali proti Rusku veskrze rasistickou válku prostřednictvím sovětského konstruktu nazývaného Ukrajina.
V roce 2014 provedli západní Sověti v hlavním městě tohoto pseudostátu, jenž dodnes vlastně nemá v OSN mezinárodně registrované hranice, ozbrojený převrat a bezodkladně i bez větších příprav zahájili genocidní válku proti Rusům.
Nyní, po osmi letech planých varování Rusko přikročilo k osvobození svých vražděných krajanů silou. Není to válka „správně“ po zápaďácku vedená s plošným bombardováním civilistů, bořením škol či nemocnic nebo chrámů, jak předvádějí světoví „hybatelé pokroku“ v Asii či Africe po mnohé desítky let současného i minulého století. Jsou to hodinářsky přesné zásahy vojenských cílů a nyní i infrastruktury sloužící prvořadě vojenským, bohužel však i civilním účelům.
Kdepak ropa nebo plyn. O „hodnoty“ jde přece…!!!
Zástupná, loupeživá válka Západu proti Rusku je pro globalisty řízené západní Sověty předem prohraná. Je to prosté. Rusko je soběstačné, silnější ve vojenství. Je také bohatší než Západ, poněvadž netiskne falešné peníze, ale má vlastní, zlatým standardem podložené. A – nebojuje o majek, o zdroje. Má stále dost i po ukradení svých devizových aktiv a nemovitostí ruských občanů na Západě.
Rozjetý vlak zániku „evropských hodnot“ a „našeho způsobu života“ (po amerikánsku) se již zastavit nedá. Aspoň na jeho zpomalení se nyní upřela aktivita globalistických neoliberálů. I rozpoutali mediální a politikářskou kampaň s porcováním ruského medvěda i za „pomoci“ v Rusku narozených, vystudovaných a nyní používaných kolaborantů. Nu, je to marnost nad marnost, přidrželi-li bychom se biblického jazyka. Je to pitomost, jakou by nevydedukoval ani četnický strážmistr Flanderka z Putimi, opřeme-li se o literární klasiku v podání Jaroslava Haška. Ale zkoušejí to.
U nás už katedry kolaborace máme? V Rusku zatím „jen“ kolaboranty.
Nejen na různých politických úrovních, jako třeba činí „ukrajinský“ premiér zhusta přezdívaný Fialenko, jenž kromě „vysílání signálů“ organizuje i prapodivné podniky. Jakási výjezdní zasedání „české“ vlády údajně v Kyjevě, kde se krom nezbytného potvrzení o placení tisíce volů a tisíce hřiven stříbra prý probírá i přednostní účast „českých“ firem na obnově Ukrajiny. Již je snad sjednáno, že budeme mít tu čest budovat Ukrajinu na těch územích, kde jsou ruští vojáci. Půvabné.
Ale ve světě se jde ještě dále. Jak bylo publikováno na serveru Britské listy, „Nastal čas pro Západ zamyslet se, jak naložit s poraženým Ruskem“. Jakkoli není zřejmé, zda samotný nadpis článku je dílem tam citovaného ruského kolaboranta Pavla Klimoviče Bajeva či je vytvořil například „věhlasný“ bezpečnostní specialista Karel Dolejší nebo šéfredaktor Jan Čulík osobně, zabývá se Bajev teoretizováním o možném pádu Vladimíra Putina důsledkem „prohrané“ války, kterou však Rusko neprohrálo, spíše se zdá, že ji do jara 2023 definitivně vyhraje.
Kolaboranti to mohou dotáhnout třeba až – …na prezidenta?
Onen Bajev dnes žije a pracuje střídavě v Norsku a tam je profesorem na Institutu pro výzkum míru v Oslu, také často zanechává k radosti svaté Gréty uhlíkovou stopu pří zajíždění do Washingtonu, kde se čile věnuje „prohrávajícímu“ Rusku v Brookings Institution. Je to zvláštní fenomén doby, kdy chlapík, jenž vystudoval politologii na Lomonosově univerzitě a poté pracoval ve Výzkumném ústavu ministerstva obrany SSSR, dnes bere peníze za věštění o vojenské porážce své vlasti. Tak buď je to kolaborant nebo potvrzuje již použitou tezi, že Sovětský svaz vyhrál studenou válku a se svým plánovaným a dotovaným hospodářstvím expandoval cele na Západ, kde dnes pevně sídlí.
Pan či soudruh Bajev (dnes psán Baev pozn. aut.) je však při svém věštění přece jen poněkud opatrný. Píše tak trochu nejistě, že: „Kontury ukrajinského vítězství se staly rozpoznatelnými navzdory příslovečné mlze války, ale rozsah, načasování a rezonance ruské porážky zůstávají skryty.“. Tak to se pan soudruh bezpečnostní expert a analytik solidně posichroval. Za toto „skrytí“ se dá do budoucna po kolapsu kyjevské junty dobře zabalit i vítězné: „No, vždyť jsem něco podobného vlastně předpokládal, že ano?“.
Ale docela stojí za přečtení tento výpotek politologa, jenž zaznamenal i chaos na Kavkaze či bezmoc aktivistické skupinky podobně založených vždypoužitelných slouhů v Bělorusku. Jen závěry by si čtenář měl udělat sám. Škorpivý člen NATO Turecko totiž není označen jako podněcovatel řevnivosti mezi muslimy a muslimy či muslimy a křesťany na Kavkaze. Ani sny o Velkopolsku a touze ukrást ruské zdroje surovin Američany pan soudruh politolog nezmiňuje vzhledem k provokacím vůči Bělorusku a Rusku. Pracuje pouze s jedním derivátem lži. Za všechno může Putin. A na tisíc let dopředu….
Tak vida, kam až to může dotáhnout bývalý echt komunista z ministerstva obrany. A kolaborant-nekolaborant, kdyby se narodil u nás, mohl by klidně kandidovat i na prezidenta!
Svatopluk Otava
komentátor ANS
