Přichází čas změn – 2. část

Tento článek je 2. díl série Přichází čas změn. Dosud vyšlo dílů 2

V prvním článku pod tímto názvem jsem se zabýval otázkami spojenými s příchodem nových technologií a s přechodem na úspornější systém hospodaření se surovinovými zdroji a se životním prostředím na naší planet. Upozorňoval jsem na to, že přicházející vědecko-technický pokrok si vždy vyžádal i změny společenských vztahů a z toho vyplývající pohyby na mezinárodní politické scéně, které se v předchozích obdobích (viz 4 K-vlny) vesměs neobešly bez násilí a válek, kdy jedna strana se vždy snaží bránit své dosavadní postavení a výsady, zatímco pokrok a druhá strana s ním spojená vyžadují změnu dosavadního stavu. Nejinak je tomu i v současnosti v souvislosti s příchodem 5. Kondratěvovy vlny, jak si dále ukážeme na současném mezinárodním politickém vývoji. Ten je komplikovanější tím, že je v něm více hráčů, ač ne všichni z nich patří k těm hlavním.


Autor: Ing. Jaroslav Tichý, Publikováno: 17.7.2018.


Tento vývoj lze charakterizovat jako střetnutí těchto hlavních hráčů:

A/ – amerických neoconů (deep state) a jejich přisluhovačů ve světě, kteří hájí dosavadní americkou politiku Pax americana spojenou s dobýváním surovin v jiných zemích, a to všemi prostředky, za účelem jejich následné nadměrné spotřeby (USA 5 % obyvatelstva na planetě a 50 % spotřeby všech zdrojů ročně, produkce 40 % z celkových odpadů atd.);

B/ – světových globalistů a jejich přisluhovačů ve světě, kteří usilují o přechod na efektivnější a úspornější hospodaření se zdroji všeho druhu ve světě a prosazují Nový světový řád směřující k zásadní redukci počtu obyvatel naší planety a k zavedení kastovnictví v celé společnosti. Do výčtu jejich plánů patří i islamizace Evropy;

C/  – vedení Ruska, které sice uznává objektivní charakter globalizace, nicméně nikoliv její subjektivní formu realizace, jak ji prosazují globalisté. Místo toho navrhuje projekt win-win spolupráce. Tj. vzájemně výhodné spolupráce pro země od Lisabonu po Vladivostok, se zachováním jejich existence a nezávislosti. Nově připravuje i konkurenční projekt čínské Hedvábné stezky, a to Sever-Jih.

Tyto 3 proudy se střetávají, přičemž:

  • v 1. kole jde o:

a) porážku amerických neoconů světovými globalisty, kteří k tomu v potřebné míře využívají spolupráce s Ruskem. Globalisté přitom usilují o přestavbu Ameriky (jako to provedli předtím v Rusku);

b) snahu amerických neoconů předejít vlastní porážce spojené s krachem USA útokem na Rusko, s cílem získat přístup k ruským surovinám, území a zejména postavit svoji ekonomiku z dlouhodobého splácení dodávek amerických zbraní a výstroje válčícím stranám (tak, jak tomu bylo ve 2. sv. válce);

  • ve 2. kole pak lze očekávat útok světových globalistů prostřednictvím Spojené evropské armády pod vedením Německa na Rusko. (Atlantisté, /tj. USA a V. Británie/ by se přidali až později podle průběhu takové války). Otázkou bude pak postoj Číny jako nastávajícího velkého globálního hráče, který má v současnosti uzavřenou smlouvu s Ruskem o společné obraně.

Situace a záměry jednotlivých hráčů se staly méně přehlednými zapojením některých dalších hráčů, jako je:

1/ Čína

  • Stala se již nejsilnější světovou ekonomikou a jako taková i budoucím sídlem jedné z obou větví globálního prediktoru, které je do ní přesouváno postupně z V. Británíe (a USA);
  • jejím projektem na komerční ovládnutí Blízkého a Středního východu a dále pak i Evropy je „Hedvábná cesta“ (OBOR – One Belt, One Road);
  • ačkoliv se Čína cítí být do značné míry v 1. kole ohrožena americkými neocony (a uzavřela proto smlouvu o vojenské spolupráci s Ruskem), lze v budoucnosti očekávat, že bude realizovat politiku světových globalistů, neboť sama bude velkým globálním hráčem;
  • zatím však stojí poněkud stranou hlavních směrů potenciálních konfliktů, byť její pozice roste každým dnem. To se projevilo již v praktickém zahájení obchodní války mezi USA a Čínou, kterou zahájil prezident Trump ve snaze snížit tak obrovské negativní saldo ze vzájemné obchodní výměny mezi USA a Čínou a jeho negativní důsledky pro ekonomiku USA.

 

2/ Evropská unie

  • dostává se do stále větších vnitřních konfliktů, a to jak s ohledem na velmi rozdílnou ekonomickou úroveň jejích členů, což se projevuje zejména u členů eurozóny používající místo svých národních měn EURO, tak i s ohledem na jejich rozdílný přístup v otázkách migrace. Lze konstatovat, že fakticky existují 2 hlavní rozpory, a to:

a) sever – jih (otázky ekonomické)

b) západ – východ (otázky migrace)

  • krom toho se stále více ukazuje, že bývalým socialistickým zemím byla v EU předurčena úloha kolonií, což vyvolává rovněž negativní reakce postižených zemí;
  • EU se mění za pochodu, trpí přitom stále větším deficitem demokracie. Ukazuje se přitom, že funguje zejména jako nástroj k ovládnutí Evropy. K tomu slouží především bruselské vedení EU, které se však v poslední době dostává stále do větších problémů;
  • kromě problémů již uvedených se promítají v činnosti vedení EU nově vznikající rozpory z titulu stále více rozdílných zájmů světových globalistů a amerických neoconů, kdy EU nemůže současně sloužit zájmům obou skupin. Představa o tom, že by EU měla sama o své vůli nějakou vlastní politiku, je iluzorní, byť se to snaží předstírat;
  • stále větší problémy způsobuje migrace do Evropy organizovaná z popudu světových globalistů samotným vedením EU v Bruselu, a to jak problémy ekonomické, bezpečnostní tak i další, jež bezprostředně ohrožují národní zájmy jednotlivých členských zemí EU. Vedení EU tak sama přispívá k rozkladu EU.
  • V současnosti se pozice EU dále zkomplikovala v souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa v USA a s jeho politikou, která je zaměřena proti americkým neoconům a nelze ji považovat ani za zcela proglobalistickou. Jeho odpor proti organizované migraci to dostatečně dokazuje.

 

3/ Irán

  • je uvažován světovými globalisty jako sídlo 2. větve globalistů (globálního prediktoru) po jeho plánovaném přesunu z Vatikánu. K plnění této úlohy však Irán není zdaleka připraven, a to ani z hlediska své zdrojové stability, ani z hlediska svých organizačních schopností;
  • v současnosti probíhá prakticky otevřený střet mezi Iránem a americkými neocony v rámci vojenského konfliktu v Sýrii;
  • Irán se postupně stylizuje do role lídra šíitského muslimského světa.

 

4/ Izrael

úloha státu Izrael a vlivu židovských lobby má v budoucnosti klesat, a to přinejmenším z důvodu:

  • rozporných cílů Židů bránících Izrael a sionistů usilujících o zavlečení Izraele do velké války na Blízkém a Středním východě, neboť věří, že nový velký stát Izrael vznikne na troskách toho stávajícího (v zásadě jde o střet vyznavačů Tóry a Talmudu), jakož i
  • záměrů světových globalistů, kteří považují úlohu židovského národa ve světových dějinách za téměř naplněnou (viz předpověď egyptského faraóna Ramesse II. po bitvě s Chetiti u Kadeše r. 1285 před n.l.) a pro realizaci svých dalších cílů se židovským národem dle všeho již příliš nepočítají.

 

To jsou v kostce nejdůležitější hráči v současné světové politice a zjednodušeně procesy, které ve světě probíhají. A je na nás, ke kterému se chceme (nechat) připojit.

 

  • V případě výběru možnosti A/ (spolupráce s americkými neocony) nám hrozí bezprostřední nebezpečí našeho zatažení do připravované války s Ruskem;
  • v případě výběru možnosti B/ (a setrvání v EU)  budeme islamizováni a staneme se součástí Evropského islámského chálifátu.s výhledem na velké nepokoje uvnitř Evropy a tedy i na bývalém území ČR s pozdějším předpokládaným zapojením našich spoluobčanů do války Spojené evropské armády proti Rusku.

Je tedy zřejmé, že i představy některých politických stran u nás ohledně naší přináležitosti k Západu bude třeba upřesnit vč. toho, co si od toho slibují.

Pro případ C/ je třeba vytvořit nejprve podmínky. Tj.:

  • realizovat naše vystoupení z EU (spolu s dalšími zeměmi V4, Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem a zřejmě i Itálií) a vytvořit Unii nezávislých států, být neutrální a
  • vystoupit i z NATO, které se bude podle všech předpokladů dělit na Atlantickou větev (USA, Kanada, V. Británie a nově i Kolumbie) a na evropskou větev reprezentovanou Společnou evropskou armádou pod vedením Německa, a být neutrální.

 

A to vše s bezpečnostními zárukami jak ze strany USA, tak i Ruska. Tedy vytvořit „novou Evropu“ (nikoliv ale podle představ Merkelové, nýbrž na křesťanských základech).

Současná situace ve světě je k tomu mimořádně příznivá.

Lepší (či další) možnosti fakticky neexistují. Je tedy na nás jako občanech ČR, pro kterou z variant se rozhodneme. Další vyčkávání neznamená odklad řešení, nýbrž pokračování v dosavadní variantě B/, a to vč. všech jejích důsledků.

Text byl publikován na CFP

 


Publikováno na podobné téma:

Procházení sérií<< Přichází čas změn – 1. část

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Ing. Jaroslav Tichý

Ing. Jaroslav Tichý