Osobní kusé poznámky k roku 1989

Příčiny listopadu 1989 nejsou vůbec uzavřeny. Indiáni kdysi nazývali listopad “bláznivým měsícem“. Příroda pomalu odumírá a chystá se k zimnímu spánku, počasí je nevlídné, začínají první mrazy, stěhovaví ptáci jsou dávno pryč.  Já bych listopad nazval „měsícem komedie a smutku“. Obrovským tempem začal odumírat socialismus. A to podporou těch, kteří se k socialismu  hlásili, kteří ho do  listopadu 1989 podporovali.  Konec socialismu, nejen v průběhu toho roku, předpovídaly i různé manifestace občanů a studentů,  vtipy na systém a jeho představitele, opomíjení a neřešení  projevů, které kompromitovaly socialismus.

Velká manifestace občanů na Václavském náměstí v lednu roku 1989 byla posledním varováním pro vůdce socialistického systému. Vůdci společnosti opomíjeli takové výstrahy, zpochybňovali jejich účinnost na veřejné mínění. Naopak požadovali tvrdší zásahy proti organizátorům a účastníkům takových shromáždění. Odmítali návrhy k aktivizaci komunistické strany, k zásadní orientaci na vědeckotechnický pokrok a ke konzultacím s veřejností  v závodech a zemědělských družstvech a v dalších složkách politického systému. Organizátory takových aktivit považovali za ničemné, toužící jen po svém zviditelnění. Požadovali jejich rychlou likvidaci jako kontrarevolučních živlů. Naopak bezmyšlenkovitě podporovali různé klany svazáků, disidentů a konzervativců různých směrů, kteří se nakonec ale podíleli na společenském zvratu.

Z rozmíšek měl radost Západ. Věděl, že samotní členové komunistické strany se vzájemné rozkládají, odcizují a otevírají cesty k odstranění socialismu. Symbolem odstranění „kontrarevolučních živlů“ se tak stal disident Václav Havel, stejně jako konzervativec Miroslav Štěpán, či členové vedení Socialistického svazu mládeže, jehož štáb nakonec řídil veškeré protisocialistické  akce na Národní třídě v Praze dne 17. listopadu 1989. Poté šlo vše rychle. Pod tlakem zmíněných skupin se vzdalo moci vedení KSČ a zvolilo nové vedení, které ani nepostřehlo, že se vše řítí ke konci. Naopak k tomu výrazně přispělo. Navrhlo zrušit vedoucí úlohu KSČ ve společnosti, z federálního shromáždění odvolalo komunisty, kteří obhajovali principy socialistické společnosti a zbytku členům strany přikázalo, aby hlasovali pro vypuštění ústavního článku o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a stejně, aby jednohlasně zvolili novým presidentem republiky disidenta Václava Havla.

Zrada socialismu byla dokonána! Posléze postupnými krůčky se ujala dění reakce a různí přisluhovači fašismu. S podporou různých kolaborantů prokopávala cesty ke kapitalismu a k odsouzení všeho, co bylo vykonáno v socialismu. Stačila ještě navodit atmosféru lží, polopravd, různých zpochybňování, aby se komunisté vzájemně obviňovali a ztráceli autoritu veřejnosti. Vrcholu dosáhli v roce 2021 kdy kolaborantskou činností přispěli k tomu, že komunistická strana vypadla  po 100 letech z Parlamentu.

Co si mohu ze všeho dění vyvodit?

Příčinou všech problémů v socialismu, kýmkoliv cíleně organizovaných, byla především neznalost teorie komunistických stran a socialismu, vlastní historie strany a československého státu, neumění aplikovat jejich zásady do praxe naší vyspělé společnosti. Byla to slabost, neschopnost, nerozhodnost vedoucích činitelů strany a státu, praktické kolísáni od patníku k patníku dle nálad, které zachytili ve společenském dění. Chyběl jasný cíl a znalost metod, jak rozvíjet společnost v moderní společnosti, jejímž znakem byla věda a technika, kvalita a prosperita, a odsunout do pozadí narušitele socialismu, jakkoliv maskovaných.

 Proč a v čím zájmu jsme zapomněli na historii?

Tragédie, kterou jsme prožili ve 2. světové válce, byla přece vyvolána pokusem německého fašismu o nové rozdělení a ovládnutí světa. Již před rokem 1938 bylo známé, že u nás doma pracuje pátá kolona pro německý fašismus. Byl to Henlein, který podkopával naši republiku. Bylo známo i to, jakou politiku v osudových chvílích národa a státu budou hrát agrárníci, národní demokracie a český velkokapitál. Za cenu zrady, aby si zachovali svoje panství, se spojili s Hitlerem. A to i za cenu zotročení národa. Zdravé síly národa pracovaly, aby se naše republika co nejvíce opřela o Sovětský svaz. Mnozí tyto hlasy nepřijímali. Tato zrada byla zakončena Mnichovem 1938.

Po Mnichovu přišel 15. březen 1939! Nastala neslýchaná  národní poroba. Okamžitě byl rozvinut národně osvobozenecký boj, který nám spolu s Rudou armádou posléze přinesl svobodu. Byla to politika, která vycházela z rozboru mezinárodních sil, sociálního a politického rozvrstvení u nás. Podstatou byla totální porážka hitlerovského Německa. Na jeho porážce měl největším zásluhu Sovětský svaz. Tento fakt znaly všechny národy Evropy. Tato skutečnost přispěla k ohromnému vzrůstu autority Sovětského svazu. Současně byly kompromitovány všechny reakční a fašistické síly, které Hitlera podporovaly. Německo bylo poraženo v národně osvobozenecké, protifašistické válce. Byla to válka spravedlivá, protifašistická, demokratická.

Hlavním problémem a hlavní otázkou dalšího poválečného vývoje byla otázka moci. Jak známo v protektorátu byla veškerá moc v rukou fašistů. Veškerá moc veřejná, hospodářská a politická byla v rukou Němců. Národně osvobozeneckým bojem byla tato moc Němcům vyrvána. Moc přešla opět do rukou českého a slovenského národa. Bylo nutné dokončit boj i proti domácím pomocníkům fašistické moci, která národ zradila. Definitivní porážka různých spekulantů nastala Únorem 1948.

Zdrcující vojenskou porážku hitlerovského Německa Rudou armádou  byl nejnebezpečnější nepřítel Československé republiky  zničen. Byla odstraněna hlavní překážka našeho svobodného národního a státního života. Vrstva zaprodanců a zrádců, kteří aktivně sloužili Němcům, byla izolována a ztratila svůj rozkladný vliv.

Prací komunistické strany se podařilo  udržet národní jednotu a zajistit si ji  při výstavbě nové republiky. Prostřednictví Národní fronty se uplatnila  vůle  a moc lidu. Z politického života se odstranila zrádcovská klika, která napomáhala Hitlerovi a Němcům. Začalo velké znárodňování a zestátňování podniků, důlního hutnického a energetického průmyslu, bankovnictví, pojišťovnictví. Zakládaly se národní podniky. Byla dodržena zásada, že vedle zestátněného sektoru hospodářství bude existovat široký sektor hospodářství soukromého a že drobné a střední soukromé podnikání bude součástí našeho hospodářského systému a bude se těšit plné podpoře státu.

Základním úkolem bylo postavit poměr Čechů a Slováků v jednotném společném státě na novou základnu. Slovenský lid se ve svém národním povstání roku 1944 vyslovil jednoznačně pro obnovení republiky jako společného státu Čechů a Slováků. A to s vědomím, že Slováci jsou osobitým, svébytným národem jako Češi, což znamenalo, že nová republika bude státem dvou rovnoprávných národů Čechů a Slováků.

Našel jsem projev Klementa Gottwalda na IX. sjezdu KSČ z roku 1949. Rád bych připomenul  připomenul některá jeho slova přijaté zásady pro práci:

Mluvili jsme, že jdeme k socialismu svou vlastní, československou cestou, že aplikujeme  učení marxismu-leninismu a převádíme strategická a taktická pravidla leninismu na naše specificky československé poměry a že jsme již na této cestě k socialismu ušli značný kus kupředu.

Konsolidovali jsme vnitřní i zahraniční pozice naší republiky. Zvýšila se výroba, obraty našeho obchodu stoupají, stabilizovala se měna, udržela se cenová úroveň. I přes mnohé problémy podařilo se náš trh nasytit spotřebním zbožím. Ve volbách získala komunistická strana pronikavý úspěch. Volby potvrdily utvrzení základních pilířů lidové demokracie, znárodňovací dekrety, systém národních výborů. Byla nastolena vláda pod vedením komunistické strany, program Národní fronty. Byli jsme svědky dosti značného nátlaku zvenčí, nátlaku, který měl ztížit jak hospodářsky, tak i politicky pozice naší republiky. Nátlak jsme udrželi. My klidně a sebevědomě stojíme na svých pozicích, které nám umožnily odolat a upevnit zahraničně politickou pozici naší republiky. Příčiny mnohých problémů spočívají:

  • Ze šestileté německé okupace a německého drancování
  • Vězí v dost neutěšených poměrech v Národní frontě.  Jsou to slabiny politické. Národní fronta musí být stále aktivní. Národní fronta, ale nadále zůstává tím politickým elementem jehož pomocí držíme pohromadě dělnictvo s rolníky a středními vrstvami pracujících.
  • Současně jsme svědky, že stále velká část národního důchodu a národního produktu uniká. Uniká šmelinářstvím, černým trhem, nereálným velkoobchodem, tedy všemi kanály. Tyto úniky je třeba odstranit a zachránit pro všeobecnou spotřebu.
  • Velmi složitým a vážným jevem jsou útoky na základní linii naší zahraniční politiky. Útoky jsou skrytými i zákeřnými cestami. Jsou to útoky, abychom se vyřadili z fronty slovanských národů, abychom činili spornými západní hranice  slovanského světa. Takové snahy je třeba odmítnout, podporovatele zatlačit do defenzivy. Je třeba přejít do aktivního boje. Splnit úkoly, které byly stanoveny v hospodářské oblasti. Odstranit šmeliny, podvody. Veřejně označit, kteří tak činí. Od úspěšnosti ekonomiky závisí vše ostatní. K takovému cíli získat všechny vrstvy obyvatel.  Reakce však bude pracovat tak, aby znehodnotila dosavadní dobré výsledky.
  • Ve straně probíhá proces prověřování členstva na základě zkušeností, které máme s každým jednotlivcem. Neztrácet nervy, nepanikařit. Musíme umět říci pravdu lidem a ukázat, kdo je vinen za naše potíže, získat na svoji stranu většinu národa.

 Co dělat?

  • Ve všech oborech národního hospodářství musíme plnit a splnit hospodářský plán a to nejen kvantitativně, ale kvalitativně.
  • Ruku v ruce s rozšířením a zlevněním výroby bude možné zlepšovat zásobování obyvatelstva potravinami a spotřebním průmyslovým zbožím.
  • Musíme dále rozšiřovat a zpevňovat veřejný socialistický sektor našeho národního hospodářství a omezovat a zatlačovat prvky kapitalistické.
  • Upevňovat a zlepšovat náš lidově demokratický státní aparát, aby zvládl všechny úkoly, které nám vyvstanou na cestě k socialismu.
  • Pro socialismus získat vesnici, malého a středního rolníka, izolovat vesnické boháče.
  • Vytvořit a vychovat vlastní inteligenci ideologicky pojatou.
  • Upevnit svazek Národní fronty, aby do ní nepronikla reakce.
  • Po únorovém vítězství bude pokračovat cesta třídního boje. Reakce měnila jen formy a metody boje. Přešla do podzemí a do ilegality.
  • Naše zahraniční politika musí směřovat k míru a k nezávislosti republiky. Známe své přátele a víme na koho se můžeme spolehnout v dobrém i ve zlém. Je to především náš osvoboditel a spojenec Sovětský svaz. My víme, zač Sovětskému svazu vděčíme. Víme, kdo ta námi stál v době Mnichova, v osudném roce 1939, v temných dnech okupace a války. My víme, kdo prolil nejvíce krve, abychom byli opět svobodní, víme také, odkud přišla svoboda v památném roce 1945.  My víme, komu vděčíme za  nezištnou pomoc při výstavbě republiky a při překonávání poválečných obtíží. Sovětský svaz  zaručuje nám nejen národní svobodu a státní nezávislost, ale stojí v čele těch, kteří zápasí ve světě o udržení a o upevnění míru.
  • Musíme střežit a pěstovat jednotu, velikost a akceschopnost naší komunistické strany. Bez strany by nebylo lidově demokratické republiky. Bez strany by nebylo záruky, že nesejdeme z cesty socialismu. Třídní nepřítel nikdy nespí a musíme stále počítat s tím, že se bude znovu a znovu pokoušet proniknout i do naší strany, ovlivnit její politiku a svést ji na scestí. Smyslem naší práce je aktivní politika.

Můžeme se zamyslet a porovnat mnohé s děním v roce 1989 a především s dneškem.  V listopadu 89  šlo o totéž, co chtěl fašismus v roce 1938! Novou Evropu pod jeho vedením bez Sovětského svazu. Sovětský svaz použít jako zásobárnu nerostného bohatství a levných pracovních sil. A nás zařadit do vlivu Německa, odnárodnit, zapomenout na naši historii, na naše tisícileté úsilí o národního obrození.

Můžeme porovnat práci těch, kteří byli u kolébky listopadového převratu a po létech se pokouší mnohé  “analyzovat“ a popisovat. Aby zakryli svou působnost v listopadu 1989, navrhují různá liberální kapitalistická řešení, ale zapomínají  na demokratický socialismus a dokonce ho – kvůli k ohlupování veřejnosti – různými formulacemi odsuzují.  Demokratický socialismus má  svá mravní lidská pravidla. Ztroskotal nesmyslným, zrádným, vojenským zásahem, ale zůstal zakotven alespoň v Agrokombinátu Slušovice. Principy tohoto systému uplatňovaného ve Slušovicích,  byly dogmatiky v KSČ, disidenty, mnohými mládežníky a příslušníky vnitra rozkládány, znevažovány a likvidovány, což dovršil Václav Havel.

 

RSDr. Rudolf Hegenbart,  2022

 

 

 

 

 


 

Autor příspěvku: ANS