Oportunismus degradoval postupně českou politiku na pouhé politikaření, boj o koryta či kolaboraci s momentálními majiteli moci. Je všude, je dobře viditelný a občané jej konečně začínají takto vnímat. Momentálně nejdůležitějším úkolem všemožných politikářů je ukrást veřejnosti jejich projevy nespokojenosti, rozmělnit je na padrť a tak občanský odpor prakticky zneškodnit.
Kdopak to mluví? A o čem?
Svolavatelé demonstrací a meetingů podobných té, jaká proběhla 3.9. na zaplněném Václavském náměstí by tedy bedlivě měli zvážit, jací řečníci dostanou slovo vzhledem k naléhavosti sdělení, co pro občany budou mít. Skutečně budou hovořit k věci? Opravdu se ochotně postaví za odchod z energetické burzy? Budou skutečně chtít obchod s fosilními palivy vrátit do podoby dvoustranných dohod s vývozci bez prostředníků a protektorů Evropské unie? Od energetiky přes potravinovou soběstačnost až po migrační politiku se nabízí soubor naléhavých otázek, které je nutno občanům zodpovědět, chtějí konkrétní odpovědi znát. Svolavatelé demonstrace je mohou dopředu formulovat, žádat po řečnících tematickou linii, ve které se budou pohybovat.
Političtí hochštapleři se budou snažit vetřít do řečnické party tu i onde a odvádět projevy do neškodných blábolů o ničem. Případně si rovnou ukradnou probouzející se hnutí odporu proti prolhaným elitám celé pro sebe tak, že budou svolávat divadelní „protirežimní“ demonstrace pod pláštíkem „zajišťování“ oprávněných požadavků, potřeb, bude se plédovat a oblbovat na téma „společných řešení“ a znechucovat obyvatelstvo bezzubými prohlášeními o budoucích úspěších a „vybojování“ fantastických „úspěchů“ v tom či onom. Například o zavedení dalšího zdanění pracujících obyvatel státu podvodem zvaným „kurzarbeit“. O to – a jistě nic jiného – jde třeba mámení lidí v ulicích pod hlavičkou bafuňářských odborů s celoživotním nefachčenkem Josefem Středulou v čele. Věru povedený kandidát na hradní sesli, ale o tom jindy.
Poslechněme si kohokoli, hlavně se nenechme zase podvést!
Nakonec bude jen na vůli občana, aby se zúčastnil takového či makového podniku. Bude se chtít dozvědět něco konkrétního z úst třeba Aleny Vitáskové, Hynka Blaška, Vladimíry Vítové, Jindřicha Rajchla nebo Josefa Skály? Nebo se v čím dál větším chladu bude kochat sliby už zmíněného Pepíka Středuly a jistě celé kohorty z líhně neziskového sektoru a politikářských školek typu „Mladí sociální demokraté“? Posledně jmenovaná organizace „vylepšila“ počínající tradici českých protiruských a prosovětských bruselských vlád o tak vzácné typy, jako nezapomenutelný rétor Bohuslav Sobotka, či dějepisem a zeměpisem patrně nepolíbený „ministr zahraničí“ Tomáš Petříček. Tak kam vyrazíme? Tam nebo onam? Nebo nikam?
Hrozba rezignace tady jistě existuje. Někdo může třeba hůře snášet plamenná slova dámy s plamenným účesem Zuzany Majerové. Někdo si třeba může vzpomenout, jak „úspěšně“ (dle některých názorů) pohřbila nástup Trikolóry do sněmovny svým předvolebním vyznáním, že si dovede povolební koalici představit třeba s ODS a to necelou hodinu před otevřením volebních místností. Je to jinak sympatická dáma v podobně krásných modrých šatech, jaké má v oblibě stejně sličná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ale kde se vlastně naučila tak dokonale „zaříznout“ nadějný potenciál Trikolóry? Za šestiletého studijního pobytu v Kanadě? Nebo při práci v neziskovce? Zde není místo zpochybňovat či dehonestovat jakoukoli osobnost politikářského spektra. Tyto řádky mají být nicméně apelem na čtenáře, aby pátral po tom, kdo kde právě hovoří a zda skutečně odpovídá na to, co účastníka meetingu trápí a na co chce slyšet konkrétní odpovědi.
Nenechme si opět ukrást budoucnost! Nenechme se podvést jako v r. 1989! Bojujme o svůj národ, jenž lupiči historie ani nevetkli do znění naší platné Ústavy! (Na rozdíl od všech sousedních národů. pozn. aut) Bojujme, bez boje to nepůjde!
Svatopluk Otava
komentátor ANS