Pojišťovny brzdí nápor svých klientů (nebo příbuzných zesnulých klientů) tím, že se snaží dokázat, že „negativa“ a úmrtí způsobená vakcínami proti covidu nejsou kryta standardními pojistkami. Kupodivu pojišťovny mají tendenci klasifikovat úmrtí po injekcích vakcínami proti covidu jako… sebevraždy, šokuje ve svém článku profesor Valentin Jurijevič Katasonov.
Asi před dvěma lety dali farmaceutičtí regulátoři zelenou takzvaným covidovým vakcínám, což jsou vlastně experimentální preparáty, které neprošly celým cyklem klinických studií.
Stávající zákony ve Spojených státech, Evropské unii a dalších zemích umožňují možné použití takových preparátů pouze za následujících podmínek.
Za prvé, existují důkazy, že vedlejší účinky očkování nepřekročí rozumné meze.
Za druhé, úplné informování osoby o možných důsledcích vakcinace.
Za třetí, rozhodnutí člověka očkovat se na dobrovolném základě.
Za čtvrté, garance od organizátorů očkování, že v případě vzniklých negativních následků injekce dostane dotyčná osoba odškodnění.
Všechny tyto podmínky byly hrubě porušeny. Zde se pozastavím pouze u jedné podmínky – povinnosti kompenzace za škodu na zdraví a životě očkovaného.
Ve Spojených státech a v EU se před začátkem „pandemie 2020“ provádělo očkování proti mnoha nemocem a infekcím, ale pomocí preparátů, které byly skutečnými vakcínami a nikoli experimentálními produkty. A i při tomto očkování mohlo dojít k nežádoucím účinkům, občas i smrti.
Celý článek ZDE.