1. Rezignace,strach či hloupost?
Za 35 let pracovního procesu jsem prošel řadou rozdílných zaměstnání. Nejdéle jsem působil v účtárně, ale osud mě zavál i k lopatě. Dělal jsem topiče v uhelných kotelnách, skladníka ve smutně proslaveném Amazonu, pracovníka u bezpečnostní agentury a na vedlejšák jsem i uklízel. Začal jsem pracovat po vojně v roce 1985, tak mohu posoudit, kdo a jak musel pracovat za socialismu a nyní.
Dnes bych se chtěl věnovat zajímavému poznatku, jak zaměstnavatelé ( a je to záměr pravděpodobně z nejvyšších sfér ) dusí zaměstnance a ten pak nemá nejmenší myšlenku angažovat se ve společenském a politickém životě.
Amazon je toho klasickým příkladem. Pracoval jsem tam naštěstí jen 3 měsíce a pak jsem omarodil a to se u této společnosti nesmí, proto se mnou neprodloužili smlouvu. Práce u této společnosti není práce a robotická otročina a po 11 hodinové směně jsme všichni odcházeli či se spíše vlekli na autobusy, které nás odvážely k metru či do jiných měst. Nikdo neměl náladu nic dělat, bavit se a o založení odborů nepadla ani zmínka a nikdo na to neměl sílu ani náladu. Tam se postupně člověk mění na robota, který má jedinou myšlenku a to, aby splnil normu.
Další můj poznatek je o něco tragičtější. Lidé často lpí na zaměstnání, kde právě pracují a nemají odvahu udělat změnu, protože třeba mají hypotéku či spotřebitelský úvěr a mají strach zkusit něco jiného, jen aby nepřišli o ubohou jistotu.
Před pár lety jsem pracoval u jedné bezpečnostní agentury ( plat byl tak mizerný, že jsem po měsíci dal výpověď), kde na denní směně byl takový zápřah, že byl problém si dojít na WC a v klidu si sníst jídlo byl sen. V noci zase náročné obchůzky kolem obrovských skladových hal a to za jakéhokoliv počasí. Popisovat detaily nemá cenu, protože kdo nedělal hodinové obchůzky v lijáku či vánici a mrazu, stejně nepochopí. Zjistil jsem, že kolegové a kolegyně jsou tam již delší dobu a nepochopil jsem, co je tam drží za takřka minimální mzdu a v tak nelidských podmínkách.
Druhý případ je ještě tragičtější. Nastoupil jsem k jiné bezpečnostní agentuře ( po střízlivém zhodnocení situace jsem tam vydržel 2 dny ), kde jsem byl odsouzen celou noc tahat bedny s mincemi a bankovkami v podzemní betonové místnosti bez jakéhokoliv nároku na přestávku a všiml jsem si, že řada lidí se v té práci vyžívala, někteří se navzájem hecovali, aby se vše stihlo než přijde ranní směna a všichni podávali neuvěřitelný výkon za minimální mzdu. Připadalo mi, že pro tyto lidi, byla tato otrocká práce pod zemí snad koníčkem. A všichni TI OTROCI vychvalovali ODS !!!!!!
Nejsem rozhodně žádný lenoch, vždy jsem se snažil dělat víc než ostatní, ale nejsem ochoten předvádět údernické výkony za minimální mzdu. Mám pocit, že za za 32 let budování „demokracie“ došlo k neskutečné deformaci národa a většina lidí se bojí o zaměstnání a svůj volný čas lidé tráví sledováním televize, případně konzumací piva. O politický a veřejný život má zájem málokdo.
2. Vzpomínka na rok 2020
Neustále všichni volají po změně – po změně vlády nebo dokonce po revoluci – ale voli volí stále stejné strany a když je nějaká demonstrace nebo či vlastenecké shromáždění, tak tam přijde 25 lidí. Stejně tomu tak bylo třeba loni v květnu na vlastenecké pouti ANS na Lipské hoře k výročí tragické bitvy u Lipan r. 1434, kdy bojovali Češi proti Čechům, rozeštváni papeženci a Němci, kteří zjistili, že jednotné Čechy neporazí.
V té květnové sobotě roku 2020 nikomu nic nehrozilo, šlo spíše o vlastenecký výlet a počasí bylo nádherné. Sešlo se nás pár z ANS + příznivci Klubu českého pohraničí a Táborští vlastenci. Asi tak 30 lidí. Ostatní nadávající a nespokojení zůstali doma a čekají, že neutěšenou ekonomickou a morální situaci za ně někdo vyřeší zvenčí.
Byla to velmi příjemná akce. Počasí nám také přálo.