Nekrolog drobného podnikání

aneb Těžký život živnostníka

Na samém začátku svého dnešního psaní bych chtěl zdůraznit, že v žádném případě nebagatelizuji vážnost zdravotních problémů způsobených koronavirem. Vražedný koronavirus přináší lidské oběti. Všem pozůstalým zemřelých na tuto zákeřnou nemoc bych tímto chtěl v jejich zármutku vyjádřit upřímnou soustrast. Vězte prosím, že i mí blízcí odešli kvůli onemonění COVID-19 z tohoto světa – předčasně, nečekaně, nespravedlivě.

Upřímnou soustrast vyjadřuji také našim, vládou zaživa pohřbeným, živnostníkům (i když je mi jasné, že srovnávat úmrtí člověka s krachem živnosti je jednak zcela neetické, a jednak zcela nesouměřitelné). Ale přesto mě ta smuteční atmosféra tak nějak zasahuje téměř na každém rohu. Jako bych se snad ocitl v nějaké post apokalyptické realitě.

Mám jednu známou květinářku. Rád obdarovávám ženy květinami, a tak k ní často chodím. Kdyby dnes G. B. Shaw měl psát svůj legendární „majstrštyk“, asi by musel do scénických poznámek přidat několik nových rekvizit. Již loni na jaře mě paní květinářka upozornila na skutečnost, že „květiny nepodléhají vládním opatřením“, protože o kytičky v našem státě pečuje nad-národní holding toho „hodného strýčka“ Babiše…

Takže zatímco já pustnu a obrůstám vousy a „hárem“, kytičky jsou, díky „péči“ Agrofert lobby holdingu, zatím v pohodě. Akorát musíme chodit do prodejny pouze po jednom a musíme mít nasazenou roušku – pravda, teď už tedy respirátor. Bavíme se s paní květinářkou o tom, že oba víme, co je Velký Reset, co je záměrem zákeřné globalistické pandemie a jaké to má další souvislosti.

Odmítáme neodůvodněné testování, které vlastně ani testováním v pravém smyslu není; nýbrž které jest „odběrem biologického materiálu“. Vždyť se to také jmenuje Odběrové místo! Co se pak dále děje s odebranými vzorky? Jak jsou likvidovány? Ó kdo ví!

Paní živnostnice občas svádí boje i s některými zákazníky, kteří ji mentorují, jak má mít správně nasazenou roušku, z jakého materiálu má být, jaký typ respirátoru má přesně nosit atd. Nevyžádané školení. Občasné vizitace policie. Když jí před časem dělali před prodejnou nepořádek „nepřizpůsobiví spoluobčané“, policie nebyla nikde viděna a ani nebyla vidoucí. A teď ji policie hlídá jak německý ovčák! Také zákazníci bývají různorodí. A někteří „rouškaři“ umí být i pěkně agresivní… Novodobí dogmatici. Je to další krok na cestě k fašizaci společnosti? Bude neočkovaný člověk brán brzy jen jako „podčlověk“?

Dnes mi paní květinářka říkala, že svůj krámek asi zavře. „Covidový protektorát“ ji přitlačil ke zdi. Doslova a do písmene ji vydírá! Buď se nechá testovat a očkovat, anebo jako OSVČ přijde o vše! Sophiina volba jednadvacátého století? Buď sebepoškozování, nebo živnost!

Vždycky když jsem, i v době koronavirové, přišel do provoněného krámku s květinami, nabyl jsem alespoň na krátkou chvíli dobrého dojmu. Pocitu, že svět je snad (alespoň zde) ještě v pořádku… Téměř čapkovské dojetí. Tuhle před MDŽ jsme si třeba povídali o tom, že karafiáty právě prožívají renesanci. Malé drobné krásné radosti. Svátečně cenné potěšení z všední poctivé práce.

Ale už tomu tak zřejmě nebude! Nejhorší na tom všem je ten frustrující pocit bezmoci a beznaděje. Korporátní jestřáb rdousící bezbrannou hrdličku.

Je mi až hořce z té nespravedlnosti, že dnešní korporátní kapitalismus se k živnostníkům chová tak „nesoudružsky“, až se mi teď vybavují slova babky Matouškové z Troškovy komedie Slunce, seno…

„Zlatí komunisti, ti jakživo na člověku nic nechtěli !!!“

A víte, co je na tom všem vůbec největším paradoxem? Že tím, kdo dneska pomáhá nebohým živnostníkům v jejich záchraně a radí jim, jak se mají bránit, jsou 31 let od „hadráku“ právě strany stojící na idejích socialismu. A pak, že dějiny nemají smysl pro humor!!! Někdy i lehce ironický.

Skutečná svoboda vychází z osvícenství a liberalismus je levicový, přirozeně (říkával kdysi jeden přední český filosof).

Je velkým úkolem moderní české radikální levice – bránit svobodu a fyzickou existenci drobného živnostníka. A hlavně: nestát se „mlčící prodejnou děvkou velkých zahraničních korporací“!

V hypermarketu zakoupím „koncernově vypěstovanou sériovou květinu pro krátkodobé potěšení“. Něco tomu však bude scházet…

 
Závěrem:

Upřímnou soustrast malému českému živnostníkovi… Je mi ho líto a soucítím s ním. Nebo ještě naděje neumřela???

Záleží i na nás!

Jménem pozůstalých

Mgr. Marek Adam, Aliance národních sil

 


 
 
Publikováno na podobné téma:

Autor příspěvku: ans