Jen máloco na naší planetě má tak masivní reklamu jako očkování, odborně zvaný fuckcinace. A nemyslim tim ty nedávný paskvily od čtyř jezdců apokalypsy, co ve skutečnosti nejsou fuckcíny. Ty měly sice asi největší reklamu všech dob, ale fuckcíny obecně byly vždycky propagovaný s až nesmyslnou zuřivostí a netolerancí ke komukoliv, kdo měl na věc jinej názor – a to navzdory faktům.
Fuckcíny jsou propagovaný jako „jeden z největších výdobytků civilizace“ (mimo jiné i jednim z největších dobytků dnešní civilizace, masovym sterilizátorem deBillem gAIDSem). Podle odporníků je totiž příroda hloupá, a abysme byli zdraví, musíme si do těla nechat napíchat cizí a obvykle značně toxický látky. Nic vás totiž „neposílí“ tak jako trocha(?) hliníku a rtuti v krvi. A abyste byli chráněni před „viry“, tak se do vás s tim hliníkem a rtutí píchne virus, protože to zaručeně pomáhá.
A evidentně nejdůležitější na celym tomhle procesu je co nejvíc šikanovat kohokoliv, kdo o tom trochu přemejšlí a klade nejapně logický otázky, na který se nikomu nechce odpovídat. Jako třeba proč máme epidemie v komunitách se stoprocentní proočkovaností, nebo proč jsou lidi v nejvyfuckcinovanější zemi na světě nejnemocnější.
Když budete pokládat takovýhle nemístně a zákeřně racionální otázky, budete označeni za antivaxery a dezinformátory, a bude vám omlacováno o hlavu, že se pokoušíte „zvrátit pokrok“ a vrátit nás do doby kamenný, protože fuckcíny přece „vymýtily nemoci“, který nás zabíjely po… nějakejch velkejch číslech.
To je ale ta skutečná dezinformace, o čemž by měl člověk pojmout podezření už ve chvíli, kdy vidí, jak agresivně je to propagovaný a kym, a k čemuž by si následně měl nastudovat, jak to bylo doopravdy, čímž samozřejmě zjistí – jako skoro u všeho – že to bylo úplně jinak.
Tvrdit, že „očkování vymýtilo nějakou nemoc“, je jako tvrdit, že „Petr Fiala vymýtil komunismus“. Jednak přišel na scénu roky po jeho pádu, a jednak dosazování komunistů do vysokejch funkcí neni zrovna něco, co by přispívalo k jeho vymýcení. Až by se myslim dalo argumentovat, že je to malinko kontraproduktivní.
Stejně tak fuckcíny přišly na scénu až když byla daná nemoc dlouho v úpadku, a často ty epidemie ještě způsobovaly. Fuckcína na černej kašel se objevila v době, kdy už úmrtnost na tuhle nemoc klesla o víc než 99%. Kdo neví, kolik je 99%, tak to je největší možný množství procent, o který může něco klesnout, než to zmizí úplně.
A podobně je to i se všema ostatníma nemocema, který prej fuckcinování „vymýtilo“. Ve skutečnosti ale o žádnym „vymýcení fuckcínama“ nemůže bejt řeč (leda tak o „vymyšlení mýtu o fuckcínách“). Úmrtnost na všechny nemoci, který dneska podléhaji tomuhle barbarskýmu zásahu do zdravýho vývoje člověka, klesla o 80-100% předtim, než byly zavedený fuckcíny.
Což je pro kohokoliv, kdo si dokáže poskládat příčiny a následky do logickejch a časově posloupnejch souvislostí, evidentním důkazem toho, že ať ty daný nemoci vymýtilo cokoliv, fuckcíny to rozhodně nebyly. A po celejch 200+ let tohodle nesmyslu tu byli lidi, kteří viděli, co je to za pitomost, a pokoušeli se nás varovat.
Že ty nemoci nezabíjí a nevyskytujou se v takovej míře, jako dřív, je ale fakt, takže aby nám to dávalo smysl, potřebujeme znát nějakou jinou příčinu, která by tenhle úpadek vysvětlila. Tuhle příčinu, nebo spíš několik příčin, ale dobře známe. A na rozdíl od vpichování jedů do těla dávaji smysl.
Je to ve skutečnosti velmi jednoduchý, očividný, a dobře zdokumentovaný. Lidi tenkrát žili jak prasata a dneska žijou jak ovce, a ty jsou o dost čistotnější. (To je samozřejmě myšleno obrazně, protože prasata ve skutečnosti nikdy nebyly takový prasata jako lidi, a ovce taky nikdy nebyly takový ovce jako lidi.)
Jinými slovy, zlepšily se hygiena, sanitace, kvalita vody, výživa, a životní a pracovní podmínky obecně. Proto se zlepšilo zdraví lidí. Ne díky toxickejm injekcím kdoví čeho.
Před 200 lety by nikoho nenapadlo mejt si před jídlem ruce. Lidi byli špinaví, nijak jim to nevadilo, a těma zaprasenejma rukama, kterejma šahali na všechno možný, si šahali na xicht a strkali je do huby. Takže se jim do těla běžně dostávala všelijaká špína.
Vědci jim tenkrát tvrdili, že nemoci se šíří ne ze špíny, ale ze zápachů, a protože lidi vždycky poslouchali vědce, byli furt nemocní. (Což se moc nezměnilo.) Když pak jeden ten doktor přišel na to, že mytí rukou značně snižuje riziko onemocnění, tak se mu ostatní doktoři a vědci vysmáli a vesele pokračovali v praxi matlání špinavejma rukama po všem včetně pacientů v nemocnici. Ale to už jsme tu probírali.
Ve skutečnosti nemocnice byly spíš zdrojem infekcí než místem, kde byste se jich zbavili. V 19. století byl běžnej názor, že tyhle špinavý a přeplněný místa byly zdraví nebezpečný. (To se nám s „covidem“ vrátilo – sice trochu jinak, ale jsme opět v situaci, kdy se rozumnej člověk vyhybá nemocnicím jako čert kříži.)
Běžně se stávalo, že město bylo bez infekce, zatímco nemocnice jich byla plná, a to až do takový míry, že její vlastní zaměstnanci nabádali pacienty, aby tam radši nelezli. V extrémních případech docházelo i k tomu, že jako jedinej, poslední způsob, jak nemocnici zbavit toho zamoření, bylo nutný ji zbořit a postavit znova. (Vážně. Já vim, že to vypadá, jako že si to vymyslel Antivirus, ale tohle píše John Eric Erichsen v On Hospitalism and the Causes of Death after Operations [*] z roku 1898.)
Zároveň se tenkrát před 200 lety lidi moc nesrali s nějakejma záchodama a místo toho srali, kde to šlo, a pak to vyhazovali z okna na ulici. (Nejspíš se ani nekoukali, jestli tam někdo nejde.) Průměrnej obytnej dům vypadal spíš tak trochu jako chlív, a až desítky lidí chodily srát na jedno místo, který se rozhodně nikdo neobtěžoval udržovat v čistotě.
Je teda otázka, kolik fekálních částic takovej průměrnej člověk dostal skrz svoje otřesný návyky každej den do huby. Jo, já vim, je to humus, ale má to důležitou pointu. Tenkrát se takhle prostě žilo a dneska se tak nežije, a proto jste tenhle rok neměli spalničky, černej kašel a záškrt.
No a pak je tu to jídlo. Jelikož obecně byla všude špína a chudoba, žralo se všechno možný, fráze jako „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ tehdy nikdo neznal, a z nějaký trochy tý zelený plísně nikdo nevyšiloval tak, jako dneska, takže si asi dokážete představit, co všechno se lidem dostalo do trávicí soustavy, která je úzce spojená s imunitním systémem.
Neni teda nijak překvapivý, že když se lidi naučili mejt si ruce, nenosit oblečení dva roky v kuse bez vyprání, nežrat plesnivý jídlo, a když mezitim někdo postavil kanalizaci a do domácností se zavedla čistá voda, tak tyhle nemoci z velký části vymizely a lidi na ně přestali umírat po tisících.
Komu se to nezdá a o historii nic neví, ten si může přečíst knihu Dissolving Illusions (DI), která tu historii popisuje tak detailně, až by se z toho mohlo některejm čtenářům dělat špatně, když zjistí, jak žila jejich prapraprapraprababička.
