Nahradí pandemii koronaviru epidemie hladu?

Reakce na připomínku, kterou jsme obdrželi emailem.

Přišlo emailem: Letošní rok nebude jen boj s koronavirem, ale bude to zoufalý nedostatek deště. Netřeba zdůrazňovat, co sucho znamená. Letošní zima byla mírná, ale beze sněhu. V řekách se nachází minimum vody. Naposledy pršelo u nás začátkem března. Nepršelo 6 týdnů v době, kdy to vegetace nejvíce potřebuje. Nejen, že bude málo peněz, ale k čemu peníze budou, když se na polích nesklidí ani to, co se zaselo? Nejsem meteorolog, ale oni se nejvíce pletou právě v předpovědích dešťů, tam doslova selhávají. Neustálé omílání téma koronaviru zastiňuje téma naprostého nedostatku vody v půdě. Koronavirus dále zpomalil opatření na zadržování vody v krajině.
Prostě letošní rok bude krizovým v mnoha směrech.
S pozdravem Z.H.

Hodnocení sucha k datu 25.4.2020.

Za poslední týdny srážek mnoho nebylo a od toho s vyvíjí obecně velmi nepříznivý stav a sucho dosahuje nebezpečných hodnot.

Pokud se týká zásobenosti půdy vodou v profilu do jednoho metru hloubky, je na velké části republiky na úrovni 70-90%, což ještě není katastrofa. Ale jsou místa typu Žatecký srážkový stín, Jindřichohradecko, Českobudějovicko a jižní Morava, kde zásobenost půdy vodou klesá na úroveň jen 30-60%.
Zásoby vody v půdě jsou rozhodující podmínkou růstu polních plodin.

Pohledem zemědělce se dá říct, že v místech, kde se přehnal slabý déšť, je situace zatím únosná. To platí o porostech ozimých plodin. Zaseté jařiny velmi špatně vzchází a žijí prakticky jen z ranní rosy. Ovšem zdánlivý mírný optimismus neplatí v Jižních Čechách (České Budějovice a Jindřichův Hradec), kde je situace velmi špatná. Též na severu republiky od Ústí nad Labem až po Ostravsko je výrazné sucho. Obecně se situace každý den horší i v ostatních suchem méně zasažených místech.

Pokud se týká výnosu zemědělských plodin, jižní a střední Morava, Českobudějovicko, Liberecko, Ústecko a Karlovarsko jsou zatím nejpostiženější kraje. Pokud nepřijde déšť, již nyní se odhadují ztráty výnosů 30-40%. V ostatních krajích je situace odhadována na ztrátách výnosů do 10%. 10% není žádná katastrofa.

Rozhodující bude, jak se situace bude dále vyvíjet. Pokud přijde normální déšť, bude to rozhodujícím pozitivním faktorem růstu polních plodin, které čerpají vodu z povrchových vrstev půdy.

Chtěl bych být optimistou, pokud se týká zemědělství. Koncem mírné zimy, kdy nebyla zamrzlá půda, a pršelo, to vypadalo, že by mohla být vynikající úroda. Že ovšem místy bude problém, je už nyní téměř jisté.

Jen krátkou poznámku ke stavu vodních toků a zásobě spodních vod. Nebyl dostatek sněhu, neprší, je značný deficit ve vodních tocích. Zde se dá podle trendu posledních let očekávat setrvale špatný a horšící se stav. Hladiny spodních vod se běžnými dešťovými srážkami nedoplní a bude dál problém s hladinou vody v řekách.

Lze očekávat epidemii hladu? V okolních zemích na tom jsou všichni obdobně jako my. Celkové snížení produkce z úrody je téměř jisté. Jen můžeme vést polemiky, o kolik to bude. Obecně jařiny jsou na tom dost špatně, ozimé obiloviny jsou na tom v tyto okamžiky o něco lépe. Vypadá to, že díky hlubokému kořenovému systému, by mohla dopadnout dobře řepka ozimá. V jejím pěstování jsme velmocí.

Aliance národních sil dlouhodobě propaguje myšlenku potravinové soběstačnosti ČR. Mít pro krizové situace dostatek svého, je velmi rozumné. To se ukázalo v případě pandemie koronaviru. Mnohé země zadržovaly pro sebe zdravotnickou výstroj (např. respirátory atp.). Spolek EU se i v tomto období projevil nejen jako nefunkční, ale chvílemi dokonce škodlivý. Chceme-li mít alespoň jistoty v základních potřebách – potravinách, musíme spoléhat v první řadě jen na sebe.

Jak letošní rok dopadne, záleží na tom, jaké bude počasí 🙂 Jestli nám Bůh nebo příroda dopřeje déšť. A také, kdy a kolik nám ho nadělí.

Ing. Jaroslav Drobný, místopředseda Aliance národních sil pro ekonomiku

Zdroj dat: server www.intersucho.cz