Ministerstvo zahraničí ČR a jeho stálá obhajoba sudetoněmeckých zájmů

OTEVŘENÝ DOPIS

Vážený pan
Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Loretánské náměstí 101/5
118 00 Praha

Praha 13. 5. 2021 

Věc: Reparace a narovnání vztahů s Německem

 

Vážený pane ministře,

na naše podání ze dne 27. 3. 2021, které jsme adresovali panu ministru Tomáši Petříčkovi, jsme v těchto dnech dostali odpověď, dopis č.j.: 109689-4/2020-0K, ze dne 26. dubna 2021, podepsaný paní Mgr. Zuzanou Štíchovou, ředitelkou Odboru komunikace MZV ČR. Chápeme, že na ministerstvu máte v současnosti k řešení řadu naléhavých a důležitých problémů. Přesto si však dovolujeme Vás oslovit. V odpovědi paní Mgr. Zuzany Štíchové je několik závažných tvrzení, která, jak jsme přesvědčeni, jsou v rozporu s realitou i historickou pravdou. Naše argumentace zůstává zcela či z velké části bez odpovědi. Klademe si otázku, jak je vůbec možné, že takový dopis, trpící nedostatkem obhajoby českých státních a národních zájmů, byl zformulován a odeslán z MZV ČR.

Paní ředitelka Mgr. Z. Štíchová se ani nepokusila reagovat na naše podněty a dotazy. Její dopis v celku v tom lepším případě považujeme za politicky korektní monolog, který na skutečnou odpověď předem rezignoval. V tom opačném vidění by mohl být její dopis hodnocen jako „nadějná“ apologetika některých německých, zvláště pak sudetoněmeckých interesů, zejména kroků zasloužilého pana B. Posselta, jenž se v čele svých věrných údajně vzdal „sudetoněmeckého“ práva na odškodnění a na původní vlast, původně zakotvených ve stanovách „Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL)“. Paní ředitelka Mgr. Z. Štíchová však nám zapomněla říci, kde se tato uvedená tzv. sudetoněmecká práva vzala. Neuvedla, žel, žádnou mezinárodněprávní normu, která by tato práva zakotvovala. Pouze odvolávka na původní znění stanov SL není právním argumentem, ale pouhou právní rezignací. Není tajemstvím, že SL uvažuje s plnou vážností o tom, že by se jeden z příštích sjezdů konal na území ČR. Vstřícně k tomu učinil významný krok jeden z tzv. vlasteneckých dokumentů. K tomu však dále potřebuje SL a jeho představitel, B. Posselt, silné vylepšování pověsti v českých kruzích.

A další důvod. Paní ředitelka Mgr. Z. Štíchová kromě jiného napsala: „Při případném vznesení nároků by však bylo možno očekávat, že německá strana by otevřela otázku konfiskovaného německého majetku včetně majetku sudetoněmeckého.“ Paní ředitelka má na mysli případ, kdy ČR by vůči Německu vznesla reparační požadavky. Pokud však nahlédneme do Pařížské reparační dohody, pak tato výslovně uvádí povinnost signatárních států, k nimž vedle USA, Anglie a Francie patřila i Československá republika, konfiskovat německý majetek tak, aby se nemohl vrátit zpět do německých rukou. A z dalšího ustanovení této smlouvy vyplývá, že Československo hodnotu konfiskovaného majetků Němců nebylo povinno odečíst ze svého reparačního účtu. A kdyby ani toto ustanovení nebylo jasné, pak doporučujeme publikaci „Dohoda o německých reparacích“, již vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, I. vydání v srpnu 1946, Orbis Praha. Tuto publikaci přeložil a poznámkami opatřil Dr. Miroslav Rašín. Myslíme si, že i tuto publikaci by měli pracovníci MZV ČR nejen znát, ale i využívat.

A ještě do třetice. Paní ředitelka Štíchová ve svém dopisu z 1. února 2021 nám napsala: „V této souvislosti je dále relevantní politický závazek z Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997.
V části IV. této deklarace oba státy prohlásily, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.
V tomto duchu obě strany od té doby důsledně postupují.

Odpověděli jsme, že s tímto tvrzením nemůžeme souhlasit, poněvadž je zde celá řada zásadních i jednotlivých konkrétních důvodů, zčásti jsme je vypočítali a dále rozvedli, které jsou s jejím tvrzením v rozporu. K tomu nám nic paní ředitelka nesdělila, ač jde o záležitost jasně zcela prvořadou.

Odpověď paní ředitelky Mgr. Z. Štíchové na náš dopis považujeme pouze za fragmentární, a proto za zcela nedostatečnou.

To jsou v krátkosti některé významné důvody, z celé řady dalších, proč již nyní se na Vás, vážený pane ministře, obracíme. Proto také náš dopis z 27. 3. 2021 v plném znění přikládáme a prosíme Vás, abyste jej předal k vyjádření plně kvalifikovaným pracovníkům MZV ČR. Otázky, které jsme jím nastolili, mají mimořádný význam, poněvadž často jsou mnohými kladeny. Nenásledují však kvalifikované odpovědi. Argumenty jsou zpravidla nahrazovány tvrzeními, předkládanými k věření. Nyní uvedené nedostatky mohou být Vaším přičiněním odstraněny. Děkujeme Vám za vše, co v této tak citlivé záležitosti uděláte.

Se srdečným pozdravem

JUDr. Ogňan Tuleškov, v.r.
JUDr. Karel Hais, v.r.
PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., v.r.

 
 

Příloha 1:
Otevřený dopis ministru ZV Tomáši Petříčkovi ze dne 27. 3. 2021

 

Příloha 2:
Otevřený dopis Mgr. Zuzaně Štíchové,
 ředitelce odboru komunikace MZV ČR
ze dne 26. 4. 2021

 


  
  

Autor příspěvku: ans

5 4 hlasů
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Komentář v řádku
Zobrazit všechny komentáře
Věra michálková
Věra michálková
18. 5. 2021 11:39

Já stále nerozumím tomu, že někdo v této zemi nezná dějiny Československa a to od r. 1938, kdy nás byla spousta českých rodin, kdy jsme byli němci vyhnání z naších domovů z kraje Opava. Bylo nás 13 rodin a mám od toho doklad z Obce, kde jsme se ubytoval a kde jsme prožili celou 2. světovou válku. Tak němci nás vyženou z naších domovů a pak si vyskočí nějaký potomek těch němců a dovolí si ještě po nás chtít nějaké odškodnění. Pproboha lidé vzpamatujte se. Jeeště když jsme se po skončení války vrátili zpět, ale už ne na to místo odkud jsme byli vyhnáni. Když jsem šla ze školy v r.1948, tak právě byl odsun těchto němců z města Bruntálu a jedna němka si dovolila ještě řvát z auta a to si zapamatujte na věky_MY SE TU JEDNOU VRÁTÍME A MY SI S ČESKÝMI HLAVAMI VYDLÁŽDÍME CHODNÍKY” A takovým vestřelcům máte zájem se vůbec s některými potomky se bavit a nebo smlouvat? Věra michálková

mouseova
mouseova
Odpovědět  Věra michálková
25. 5. 2021 15:18

Toto by měli slyšet a číst všichni, kteří neznají historii a znají jen to, co jim naservíruje ČT nebo filmy točené na zakázku jako např. Habermannův mlýn anebo Krajina ve stínu.