Mezinárodním rájem podvodné justice je Holandsko

Stačí být na té „správné“ zájmové straně anglosaské světovládné mánie. A na počkání, přesně na zakázku vám v Holandsku „ušijí“ takový rozsudek, jaký si zadáte. Mají vtom ti Vlámové bohatou praxi a stále se zdokonalují.

Nechcete nechat děti zemřít? – pak jste „únosce“!

Posledním „hitem“ zcela jistě „nezávislé justice“ made in Holland je tzv. zatykač na ruského prezidenta Vladimíra Putina, jenž se prý dopouštěl (asi jaksi zprostředkovaně) únosů ukrajinských dětí z osvobozených ruských regionů hlouběji do Ruska. Ať už sirotci nebo děti z boji rozdělených rodin byly dopravovány mimo dosah nacistických majdanských střelců, co likvidují před úprkem vše živé. Tak v podání Holanďanů a vybraných mezinárodních právních slouhů se jedná o zločin únosu.

Sídlem mezinárodní a holandské právní džungle je město Haag a ruského prezidenta touží zatýkat Mezinárodní trestní soud (ICC). To je docela zajímavá instituce, běžně pro čtenáře či posluchače snadno zaměnitelná s Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) působícím tamtéž. Rozdíl v obou institucích, právně kulhajících na obě nohy nebo kolik jich vlastně mají, jistý je.

Mezinárodní soudní dvůr byl ustaven na základě charty OSN v roce 1945 a jeho verdikty mají dosud určitou autoritu i váhu.  Jeho patnáctičlennému složení předsedá v současnosti od r. 2021 Američanka Joan E, Donoghue a místopředsedou je Rus Kirill Gevorgian. Zajímavé je, že mateřské země předsedkyně a místopředsedy tohoto soudu vůbec neuznávají verdikty (vlastně tedy legitimitu – jak pikantní, není-liž pravda?) tzv. Mezinárodního trestního soudu.

Mezinárodní zakázkové krejčovství. Právě Frčí haagský střih!

Vznik tohoto pseudosoudu prezentujícího se výkladem pseudopráva se datuje do roku 2002 a jediným důvodem jeho existence se zdá být výroba rozsudků a zahajování stíhání na zakázku dle anglosaského zájmového stylu. Tudíž příkladně stačí přijít k této „neúplatné“ juristické sešlosti s historkou o únosech dětí mediálně deklarovanou „špatnou“ stranou konfliktu a sebe sama označovat za „dobrou“ stranu, pak – ejhle! – zatykač na ruského prezidenta je na světě!

 Co na tom, že příčetnější většina světa jej bude ignorovat nebo se mu smát! A o většině můžeme s jistotou hovořit, protože země představující většinu obyvatelstva planety výroky tohoto srandovně průhledného pseudosoudu neuznávají. Ani Rusko, Čína nebo Indie. Ani USA, kde jdou dokonce tak daleko, že třeba v roce 2019 zakázaly vstupní víza členům „soudu“, aby tak kryly případné válečné zločiny USA v Afghánistánu.

Je to prostě zhola zbytečná a zhola drahá instituce, již platí pobloudilí pepíčci v naivní víře, že slouží spravedlnosti a cosi snad vymůžou. Vznik takové instituce měl prvoplánově administrativně urychlit vytváření mezinárodních tribunálů vyšetřujících válečné zločiny. Jak se však ukázalo, dvojakým přístupem k posuzování důkazů předkládaných „dobrými“ či „špatnými“ stranami, se jak tribunály, tak i „slavný“ Mezinárodní trestní soud úplně znemožnily. (Jen si vzpomeňme na mediálně proklamované „zlé“ Srby, bránící se loupeži svého území a glorifikované zločince a gangstery albánsko-kosovských mafií, kterak tito pochodili v Haagu u Mezinárodního tribunálu!)

Kdo to chce mít na 100%, ať to podá na „okres“.

Ale vraťme se ještě na okamžik k titulku tohoto psaní. Vlastně ani není třeba stěžovat si V Holandsku u mezinárodních institucí. Potřebujete-li „správný“ verdikt na své zločiny a zcela otočit pozice viník – postižený, stačí tam odskočit k soudu okresnímu. Otevřené zdroje uvádějí, že „rozsudek“ na doživotí nad dvěma Rusy a jedním Ukrajincem obviněnými z podílu na sestřelení malajsijského dopravního letadla MH-17 vystavil haagský soud. (Okresní? Městský?) Vzhledem k předchozí dohodě Ukrajiny a Nizozemska o použití nizozemského práva v tomto případě je dokonale jasno. Důkazů netřeba, výslech zúčastněných stran netřeba, přibrání expertů obviňované země (Ruska), jakož i postižené země (Malajsie) rovněž netřeba! Zaplacený žurnalistický utřinos s dostatečně rozvinutým egem a prostitučními vlastnostmi pak docela stačí k „vypracování“ „rozsudku“.

Pravda, je to všechno k smíchu. Ale na druhé straně – dle vyjádření jakéhosi bůhvíkým voděného Spejbla na Hradě, nediplomatického děťátka suplujícího protektorátní „diplomacii“ či třeba Hurvínka předsedajícího jakémusi senátu – opravdu jen menšině našich občanů vadí, že jsme před světem za blbečky? A světem myslím svět. Ne ten chcípající západní zbytek kdysi všemocného kolonialismu, zvoucího se „civilizací“. Kam prý patříme a kde jsme bráni maximálně jako obstojní sluhové a vhodný kanónenfutr pro nastávající rvačku o nerostné zdroje…..

 

Svatopluk Otava

komentátor ANS

 

 

 

 


 

Autor příspěvku: ANS