Mariánský sloup v Praze – jeho historie a politický význam

„Mariánský sloup“ byl vysvěcen 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III., což ukazuje na to, že šlo o záležitost politickou. Nápis na jeho podstavci zněl: „Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.“ Čtyři roky po uhájení Prahy před švédským vojskem (obhájců reformačního učení) a po podepsání Vestfálského míru (který znamenal definitivní konec náboženské svobody v Čechách a na Moravě a který zabránil exulantům, mezi nimi i J. A. Komenskému, v návratu do vlasti) byl tedy vztyčen v srdci Evropy památník, o jehož smyslu prof. J. Pekař napsal, že oslavuje vítězství nad českou reformací a nad českým státem a není pouhým památníkem mariánské úcty, jak se někteří obhájci znovupostavení sloupu snaží tvrdit.

Ke stržení sloupu došlo krátce po vyhlášení samostatného státu — 3. listopadu 1918, tentýž den, co se na Bílé hoře konala obrovská manifestace, které se zúčastnilo asi 30000 lidí. To asi vedlo některé katolické historiky k omylu, že rozvášněný dav sloup zničil. Ve skutečnosti ho strhli žižkovští hasiči, které pro tento čin získal František Sauer. O tom, že nešlo o čin směřující proti veřejnému zájmu ani o vandalství, svědčí skutečnost, že nebylo na F. Sauera, který se svým činem nijak netajil, ani na žižkovské hasiče podáno trestní oznámení.

Myšlenka na znovuvybudování sloupu se začala šířit mezi našimi krajany v USA, zvláště v Chicagu v 50. letech. U nás vyvrcholila ustavením Společnosti pro obnovu mariánského sloupu v roce 1990. Přípravný výbor ve své zprávě mj. uvedl: „Tato památka byla neuváženě zničena pouličním davem v prvních dnech po získání samostatnosti v roce 1918. Účastníci schůzky se shodli na tom, že tento čin je dodnes skvrnou na kulturní pověsti českého národa a že konečně nastala doba tuto škodu odčinit.“ Společnost cílevědomě podniká kroky ke znovupostavení „mariánského sloupu“.

Snaha o znovuvybudování sloupu je dnes anachronismem i z hlediska urbanistického, protože náměstí dnes vypadá zcela jinak než v 17. století. A protože dnes žijeme ve svobodném demokratickém státě, byl by pro většinu lidí pokus o obnovení tohoto památníku „první železné opony“ v Evropě na stejné úrovni jako například snahy o vybudování pomníku vzniku „protektorátu Čechy a Morava“ nebo „bratrské pomoci v roce 1968“ — tj. k uctění konce samostatnosti našeho národa i státu.

Věříme, že tento list „probudí“ členy reformačních církví i další občany, kteří mají zájem žít v pravdě a kterým není osud našeho státu lhostejný. Pokud máte zájem o podrobnější materiály k tomuto tématu, můžete se kdykoli na naši společnost obrátit. O dalších poznatcích vás budeme v případě potřeby informovat. Doufáme, že neodmítnete spolupráci na našich aktivitách a že s tímto listem seznámíte i své okolí.

 

Za společnost pro aktualizaci odkazu české reformace VERITAS

PhDr. Vladimír SAKAŘ, CSc.

moderátor

 

 

ZDROJ ZDE: http://veritas.evangnet.cz/…gWg

 

 


 

 

 

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Aliance národních sil
0 0 hlasů
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Komentář v řádku
Zobrazit všechny komentáře
Anna Nováková
Anna Nováková
8. 6. 2020 17:12

Mariánský sloup na Staroměstským náměstí v Praze 🤔 Po odstranění sochy maršála Koněva, vyhoštěním ruských diplomatu a štvavé kampani proti Rusku se mi zdá, že tu jde spíše o obnovu Rakouska-Uherska 🤔 Sloup není originál, takže i výsledek může byt úplně jiný než jeho tvůrci zamýšlejí, český národ by měl důsledně trvat čí volit politiky, kteří budou pro na navrácení sochy maršála Koněva na původní místo to je symbol osvobození od Němců a nacistu tak jako Mariánský sloup vítězství nad protestanty, násilná – Rekatolizace, byl spojován s pokořením národa a popravou 25 českých pánů, to skutečně do svobodné české zemi nepatři