Marek Benda, polistopadové politické papalášské děťátko nevyloučil, že by přijal tu tíhu odpovědnosti, jestliže by jej ODS nominovala coby kandidáta na doplnění nejvyšší juristické autority našeho krachujícího protektorátu.
Přeběhlík prý klidně podfukáře jmenuje…
Vlastně – proč ne, když na Hradě zabydlený renegát sám nevidí problém v tom, že by jej jmenoval? Svůj k svému tak jaksi. Jestliže je prezidentem faktického protektorátu bývalý špión, proč by ústavním soudcem nemohl být bývalý předseda ZO SSM nějaké pražské průmyslovky?
V čemsi však prezident Pavel poslance Bendu přece jen převyšuje. Rodinným drilem vybičovaný dosáhl aspoň jakéhosi vzdělání, získal titul inženýra a ovládá jazyky. Dokonce tento rozdíl mezi nimi je hodně patrný při předpokládaném podobném inteligenčním kvocientu, kde se u prvního muže státu uvádí hodnota 107 bodů. Možná že pan Benda by dosáhl stejného rozumového zenitu, nechal-li by si je změřit. Tedy jakéhosi spíše nižšího průměru. Vzhledem k uvedenému je pak Bendova maturita, dvojí zběhnutí ze studia na vysoké škole a podvodně získaný „titul“ v oblasti práva vlastně solidním výsledkem svědčícím ale o notorické nechuti k učení a práci vůbec. A na Ústavním soudě by vlastně nepracoval, myslí si asi. Ale – rozhodoval….
Za ručičku do parlamentu…
Možná někoho napadne, že usvědčený podvodník by se v právním prostředí snad ani neměl profesně pohybovat. Prakticky se mu také pan poslanec nějak vyhýbal, je totiž „povoláním“ věčným poslancem takřka od doby své zletilosti. Ve stínu disidentského tatínka Václava Bendy se zabydlel v Poslanecké sněmovně PČR „na věčné časy a nikdy jinak“. Od r. 1990 dodnes, s kratičkou přestávkou let 2002 – 2004. Dostal se nakonec „dovolen“ jako náhradník, kdy se v jeho prospěch náhle zjevilo 8 170 preferenčních hlasů. A že je zde uváděn „usvědčeným podvodníkem“? To bylo zase takto.
Je známo, že naši politici jsou, jak už to bývá, velcí fangličkáři. A mít aspoň náznak nějakého titulu je jakási společenská nutnost. A je-li politik lenochem štítícím se studijní námahy, má u nás několik možností. Třeba za něj může studijní materiály vypracovat někdo jiný. Nebo si titul prostě koupí. Dokonce nevadí, když si juristické vzdělání zajistíte podvodem, jako Marek Benda. Ba zdá se, že krom pěstovaného oportunismu a umění převlékat kabát je podvodnictví přímo kvalifikačním předpokladem pro vysoké justiční posty.
Podvod jako Brno. Plzeň, vlastně…
Ústavní čekatel Benda totiž svou magisterskou práci na téma „Restituční proces v 90. letech“ zvládl na celých 57 stránkách tak „kvalitně“, že na jeho dohledaný elaborát reagoval prof. Zlatuška doslova takto: „Na pár řádcích svého výjimečného textu udělal autor tolik chyb, že by si zasloužil poslat zpět do základní školy. O nedbalosti, se kterou tomuto prominentovi diplomovou práci akceptoval jeho konzultant, nemluvě“. To jsme totiž už u toho, že magisterskou práci ruče „přetransformoval“ na rigorózní práci. Budoucí ústavní soudce postupoval vskutku neotřele. Zkrátka opsal tu magisterskou a poněvadž se mu nedostávalo povinných 100 stran, „upravil“ fikaně velikost písma a řádkování a rázem jeho „diplomka“ nabobtnala na pohodlných 109 stran. Ani s odstraněním hromady pravopisných chyb se nepopasoval. Průmyslováci jsou někdy totiž slabší na češtinu. A jinak? Inu – plzeňská práva, to je takový fenomén doby.
To je ale kadet, co říkáte? V těch správných (právnických?) kruzích se tomu říká, že prodal sežranou zabíjačku dvakrát. Nejenže zrecykloval původní spisek, aby vyhověl objemově, ještě za něj obdržel titul JUDr. a diplom. Tudíž za ten druhý prodej sežrané zabíjačky obdržel dokonce příznivější cenu. Dá se říci, že je to prostě správný kandidát. Byť trošku zfúzovaný, jelikož tento rodinný tandem Bendů původně měl i vlastní stranu zejména „křesťanských“ hodnot KDS, než se pak nechala spolknout tehdy Klausem vedenou ODS.
Úchylná doba úchylných idejí, individuí a vládnoucí idiocie
Ústavní soud koneckonců bdí nad právním prostředím již díky svému předsedovi Rychetskému. Ten soudí, že je vlastně více Evropanem (že by Reichsbürgerem?), než Čechem. Marek Benda je zase více profesionálním politikem a dohledatelným podvodníkem než juristou, tak proč by si ti dva spolu nemohli za slušný peníz hrát na Právo?
Žijeme prostě v takové době. Vládnou nám dacani a podfukáři a díky obecně tolerované, dokonce vyžadované presstituci nám sugerují zkorumpovaní novináři, že je to všechno normální. Že je normální, když ministrem financí je třeba prolhaný elektrotechnik Stanjura, jenž více než 5 let zapíral své spoluvlastnictví ve firmě, která dostávala zakázky od města Opavy, kde byl napřed v zastupitelstvu a pak primátoroval. A teprve, když se vše mělo „provalit“, „prodal“ svůj podíl manželce, která však užívá jiného příjmení. Pozoruhodné? Tak snad někdy v jiném článku. Otevřené (dosud) zdroje informací jsou zajímavé, stačí se podívat. Teď tedy hodně zdaru novému potenciálnímu ústavnímu soudci u nás v Kocourkově.
Svatopluk Otava
Komentátor ANS
