Mnohdy se setkáváme s názorem a zároveň otázkou, proč se vyhraňujeme proti ostatním politických subjektům nebo jednotlivým politikům. K tomu bych chtěl krátce říci, že my se nevyhraňujeme, ale okolní subjekty se vyhraňují vůči nám.
Pokud někdo pracuje v myšlenkovém poli liberála a ještě k tomu ve spojení s kapitalismem, tak pracuje s dočasností – tedy s lidským životem od 0 do 60-70 atd. Pro něho je rozhodující „teď“, tento okamžik, dnešek, tento život. Co bude zítra nebo s jeho sousedem, či příbuzným je mu fuk. Tím ale podporuje sobecký individualismus a nabourává základní buňku společnosti a to rodinu. V návaznosti na ni pak i rod, obec, stát a tím i celou civilizaci.
Určující hlavní myšlenkový proud západní civilizace je liberální kapitalismus. Ten ale vede lidstvo do slepé uličky. Tisíckrát jsme toho byli svědky a neustále opakujeme stejnou chybu. Největším společenským oceněním je v takovémto pojetí společnosti bohatství a moc. Ale ten, kdo argumentuje, dokládá na faktech a kritizuje tento přístup, je nálepkován jako separatista a člověk, který nechce spolupráci. Tak tomu ovšem není.
Pokud liberál prosazuje např. zachování tradiční rodiny, tj. svazek mezi mužem a ženou za účelem zplodit další generaci, tak se s ním v tomto bodě shodneme, i když dobře víme, že v praxi nebude schopen to – vzhledem právě k liberalismus (tedy naprosté svobodě všech a ve všem) – zrealizovat. Jak se může individualista – toužící po bohatství, moci, po nekonečných zážitcích a dobrodružství – věnovat kolektivu nebo svému partnerovi a dětem? Jednoduše řečeno: je limitován dočasností.
Členové Aliance národních sil pracují s věčností. Tedy jejich myšlenkový proud jde za horizont materiálního poznání jednoho života, jde až do samotné podstaty existence člověka, do duchovní oblasti, která je věčná. Tento názorový proud není limitován naší tzv. smrtí, ale jde dál dle zákonů ducha. Je nutné, aby se individuum nestalo součástí negativních sil, jinak řečeno potravou pro tyto entity. Že to neexistuje? Jak mi tedy odůvodníte, že i v tomto hmotném světě existují tajná společenství a lidé, kteří při svých rituálech provádí rituální vraždy, aby se tak obohatili o nehmotnou část obětiny. A to je jen nepatrná epizoda ve hmotném světě. Umíte si představit, jak to probíhá v jiné dimenzi?
Stávajícímu úpadku civilizace lze předejít jediným způsobem. Začít budovat společenský systém, který těmto negacím zabrání. My ho nazýváme komunitarismem. Tedy systémem, který při respektování individua, zachovává vztah ke kolektivu. Hlavním kritériem pro ocenění člověka je to, co udělá pro kolektiv, jaký vztah má k dočasnosti a jaký k věčnosti. Vrah není vrahem proto, že byl usvědčen, ale proto, že vraždu provedl nebo dokonce na ni jen pomyslel. Je úplně jedno, že dostane doživotí nebo mu bude useknuta hlava. Jeho nehmotná podstata se stává součástí negativních podstat (entit) a tím narůstá síla uvedených struktur, což se mimo jiného projevuje i úpadkem civilizačních zásad. Jinak řečeno, civilizace upadá a rozpadá se. Je to boj mezi dobrem a zlem.
Na závěr tohoto exkurzu se vrátím k problému nálepkování. Pokud proti zlu nebojuji, jsem jeho součástí, i když tisíckrát budu říkat, že to není pravda a budu se zastřešovat rádoby hezkými proklamacemi. Proto se ANS nemůže ztotožnit s názory, které ve svém důsledku stojí na lži, zlodějně, podvodu a překrucování pravdy. Jestliže někdo chce liberalismus potažmo liberální kapitalismu jen tak nějak vylepšit, tak se prostě vyčleňuje z našeho zorného pole. A přidat přívlastek, např. liberální kapitalismus s lidskou tváří, nestačí.
V souladu s tím, co jsem napsal výše, bych chtěl vyvrátit některé pochybovačné názory o komunitarismu. Uvedený výraz vyvolává asociace s komunismem nebo se socialismem, jak jsme ho poznali v letech před rokem 1989, avšak rozdíl spočívá v tom, že je nemožné spojovat komunitarismus s vědeckým materialismem. Ten totiž pracuje s dočasností a pouze s materiálním pojetím společnosti (stejně jako liberální kapitalismus). Pokud chceme změnit společnost k duchovnímu pojetí, musíme se vydat jinou cestou.
Chápu, že pro mnoho lidí se jedná o zvláštní přerod v myšlení. Někdo to pochopí, někdo ne. Každý se zařadí podle svého názoru. Jen je nutné si uvědomit, že je to navždy.
JUDr. Karel Hais, 1. místopředseda ANS
