Proč nás mainstream v poslední době tak vehementně informuje o předlistopadové KSČ a událostech kolem převratu 1989? Dnešní prorežimní propaganda nám kupodivu jasně ukazuje příčiny a následky oněch dnů. Konec osmdesátých let minulého století byl prosycen únavou systému a celé společnosti. Mezinárodní situace, především v Sovětském svazu, nahrávala tendencím „Jak dál?“. Toho se chytila část komunistů a členů StB. Vytvořila úzkou skupinu prozápadně orientovaných členů, kteří dlouhou dobu před samotným zlomem připravovala události, které jsme si zvykli nazývat „sametová revoluce“. Neinformovala své mateřské kolektivy o svých představách a činila kroky směřující k provedení revoluce ve stejném stylu, jako vidíme i v současné době po celém světě – viz. Arabské jaro atd.
Když se společnost dostane do takovéto situace, tak argumentace mlčí. Hraje se na city, emoce a používá se politická satira toho nejhrubšího zrna. Těmito metodami se ovlivňuje široká veřejnost a disent, aby se vytvořil dojem široké podpory zdola společnosti.
Když si tyto souvislosti uvědomíme, tak lehce rozpoznáme, co se děje v současné době. Jsme v tzv. „hybridní válce“. V tehdejší době se tomu říkalo „studená válka“. Využívá se stejných metod viz. aktivity různých občanských skupin: „Milion chvilek pro demokracii“ atd. Znovu se aktivuje kulturní fronta ve snaze vzbudit dojem jakési morální podstaty těchto převratových tendencí.
Pochopitelně jsme v jiné době. V osmdesátých letech šlo o to rozhýbat společnost k aktivitě a tomu bránilo tehdejší politické uspořádání politických stran a sil. Především zákonem stanovená vedoucí úloha KSČ. Dnes vidíme snahu vládnoucí skupiny, tedy té skupiny, která byla v osmdesátých letech rekrutována z části KSČ a StB, o udržení moci. Za tímto účelem je ochotna se spojit s globálním prediktorem a s nadnárodními korporacemi, které ovšem nehájí pravou demokracii, lidská práva, národní zájmy a suverenitu jednotlivých států, ale jen své ziskuchtivé zájmy. A to za jakouko liv cenu . Tím se stává domácí vládnoucí vrstva nepřítelem jak pro společnost, tak i dokonce sama sobě.
Protože naivní představa o tom, že světovládné síly vezmou naše oligarchy a politické slouhy mezi sebe, je stejné jako bychom si mysleli, že muslimové vezmou mezi sebe křesťany a vybudují smysluplnou skutečně demokratickou společnost.
JUDr. Karel Hais, 1. místopředseda ANS
