Kľúčom k porozumeniu EÚ je snažiť sa pochopiť jeho sofistikovaný kolonialistický model.
Krajiny tvrdého jadra eurozóny skolonizovali národy európskej periférie cez vytvorenie jednotnej meny, ktorá umožnila masívne zvyšovanie dlhu a spotreby. Banky a exportéri z jadra eurozóny preto vykazujú omnoho vyššie zisky. Teraz, keď profil tohto financovania prostredníctvom eura začína prejavovať svoje nedostatky, je stále viac vidieť, ako aktíva a kapitál prúdia z periférnych krajín do centra eurozóny.
To znamená, že sa tak podarilo vytvoriť perfektný, zlepšený model feudalizmu, ktorý sme tu mali počas stredoveku. Periférne národy sú zadlžené voči jadru eurozóny a tak sa z daňových poplatníkov v centre stali novodobí nevoľníci, ktorí vytvárajú tovary a služby a tie prúdia do periférií. Na plnohodnotné pochopenie tohto novodobého kolonialistického modelu financovania potrebujeme iba štipku zdravého úsudku.
V starom modeli kolonializmu mocnosť, ktorá preberala vplyv nad národom, začala odčerpávať prírodné zdroje a presúvať ich na svoje územie, kde z nich profitovala. Takže aj kolónia, kde sa produkt vytvoril, musela tovary nakupovať od kolonizátora. V tomto novom modeli kolonializmu sa používa na podmanenie si krajiny dlh a pákový efekt, ktorý kontroluje štát za pomoci centrálnych bánk, ale vlastní ho bankový kartel. Pomocou tohto dlhového zaťaženia občanov periférnych kolónií sa presúva ich kapitál do krajiny, ktorá je ich veriteľom a poskytla im tieto pôžičky. Krajiny z centra (kolonisti) exportujú do týchto kolónií tovary a služby, takže sa ich zisky z kolónií v podstate zdvojnásobia: úroky z dlhu a financovania niektorých aktív ako napríklad nehnuteľností a zisky z predaja tovarov a služieb.
Takže spoločnosť, ktorá si peniaze požičia, ich nakoniec aj tak pošle späť.
Dnes sa mocenské elity snažia postaviť nevoľníkov z periférií proti nevoľníkom z jadra. To je potrebné, aby oba druhy nevoľníkov nezistili, že sú len hračkami v rukách štátnych a bankových mocností.
Zdravím členy a příznivce ANS.
Již delší dobu se chystám napsat příspěvek. Půl roku zpět jsem se stala odběratelem novinek ANS zasílaných na e-mail. Při každém pípnutí nové zprávy od ANS se těším na přečtení. Někdy ty zprávy nejsou pro nás lidi – jak by řekla moje babička – se zdravým selským rozumem a srdcem na svém místě – příznivé. A právě proto jste tady vy – Aliance národních sil – a my nejen sympatizanti aliance ale i podobných uskupení, kteří „pochopili“, že císař je nahý, ale nejenže pochopili, ale navíc se to v dnešní době nebojí říci nahlas. Paní Vítová (nesmírně si vážím vaší fundovanosti, přehledu a nadhledu a odvahy) a další členové odvádějí tak obrovský kus práce pro nás ostatní, s velkou odvahou (s ohledem na dnešní dobu – aktéři z dob Hitlera by dnes bledli závistí) , ve svém volném čase a nezištně!!!
Nechci zde zahlcovat řádky svou minulostí, docela úspěšnou kariérou, studiem politologie, rodinnou tragedií, zdravotní těžkou komplikací,… Jen stručným popiskem ilustruji, že člověk musí dojít do nějakého stadia, nazvěme to osvícení, transformace. Přirovnala bych to stavu, že člověk stojí na jednom břehu řeky, je mlha a nevidí na druhý břeh, pak jednou vteřinou vysvitne slunce, opar se zvedne a na druhý břeh je jasně vidět a nastane moment AHA. Změní se úhel pohledu. Doplním ještě úžasným příměrem z knihy D. Browna Počátek: Máme napsánu rovnici psanou římskými čísly: XI + I = X (jedenáct a jedna rovná se deset) zeptám se: je to pravda? Odpověď okolí, nebo žáků: Ne, není to pravda. Když tuto rovnici otočím o 180°, mám X = I + IX (deset rovná se jedna plus devět) a to pravda je. Stačilo k tomu jen otočit svůj pohled. Uvedla bych mnoho a mnoho dalších příkladů. Přestala jsem 3 roky zpět sledovat televizi, slyšet rádio apod. Nepotřebuji, aby mi někdo říkal, co si mám myslet. Poslouchám ve větší míře alternativu. Dnes jsem dospěla k poznání, že i z alternativních zdrojů už vybírám. Vybírám a porovnávám.
Tento můj příspěvek posílám jako optimistické povzbuzení do eurovoleb a vůbec pro nás všechny „normální“ reálnou naději do budoucna, že naše krásná československá krajina má budoucnost zůstat na svých slovanských kořenech a že úspěšně odoláme islamizaci. V tomto mém optimistickém pohledu mě utvrzují dvě skutečnosti:
Tou první je:
Po mém „kariérním pádu“, pracuji na přepážce jednoho nejmenovaného úřadu, denně mi projdou přepážkou desítky lidí… Na otázku: „a koho budete volit?“ Bez váhání odpovím, že volím slušnou, svobodnou budoucnost pro mého syna. A to dnes pravdivě, bez pozlátek, lží, manipulace a intrik nabízí ANS. A lidí s takovým smýšlením přibývá!!!
Druhou skutečností, která nabízí optimismus je:
Můj syn, nyní žák 9. třídy základní školy statečně odolává indoktrinaci našeho školství. Je to i má zásluha jako rodiče. Soustavné vysvětlování a podávání informací odlišných, než jaké dostávají ve škole, byl a stále je náš každodenní rituál. Občas i nějaký střet s pedagogy apod. Synovy všetečné dotazy o hodinách VOZ, zeměpisu a dalších předmětech se staly pravidlem. Vyučující si na to zvykli. Syn postupoval vždy slušně. Na má doporučení se přihlásil, vstal, (dnes ve škole se přihlásit a vstát při komunikaci s pedagogy je přežitek) dotázal a požadoval kvalifikované odpovědi. Bylo by o tomto tématu dlouhý článek. Závěrem však konstatuji, že slušností, zavedením“ přežitku“ – přihlásit se a vstát hodině, si vydobyl přirozený respekt od spolužáků ale i od pedagogů !? Končí 9. třídu s vyznamenáním (2 dvojky). Po prázdninách nastupuje na gymnázium, kde udělal přijímací zkoušky a byl oproti mnoha spolužákům přijat ihned. Takže jeden závěr je, že je možné vychovávat děti a dát jim pevné základy slušnosti a národního cítění. A druhý závěr je velká odměna pro mě, potažmo i ostatní národovce, když před pár dny přišel a sdělil mi, že si dělal na internetu volební kalkulačku a ten dotazník do eurovoleb a oznámil mi, že mu vyšla volba ANS. A na toto téma diskutovali i o hodině ve škole. Zmínil se o ANS a dělal osvětu alianci na základní škole v menší obci středních Čech.
Co k tomu dodat?
Velký, převelký dík vám všem a pevné nervy a štěstí p. Černohorskému (prosím přeposlat nebo vyřídit), který na svá bedra naložil opravdu velký a odpovědný náklad jako lídr kandidátky.
Děkuji
Mgr. Irena Stránská