Je třeba zastavit „tanec na kostech“ obětí 2. světové války a vzdát úctu maršálu Koněvovi

Němci v květnu 1945 soustředili v Čechách velkou sílu. Hitler byl mrtev, ale válka nekončila. Nacisté se báli sovětského „bolševismu“. Za základ tohoto článku si bereme čs. kinematografii. Do plánů nacistů totiž patřilo využít Prahu jako protiruskou citadelu. Do Prahy měl být předtím evakuován i Hitler, odsud měl být řízen německý ústup k Američanům.

V úvodu článku citujeme výrok polního maršála Ferdinanda Schörnera, připomínaný v díle režiséra O. Vávry “Osvobození Prahy”. Německý maršál usiloval o to, aby se z Prahy stala „novodobá pevnost, dokud nevznikne konflikt mezi Rusy a západními mocnostmi“. Ve filmu se říká, že citace postav jsou autentické. Film tedy rozhodně není tendenční, jak se nyní zesnulému Vávrovi předhazuje. Ostatně – podívejte se na tento snímek a posuďte sami.

Citujeme z filmu O. Vávry „Osvobození Prahy”. Tyto citace přinášíme jako určitou protiváhu těm názorům, které usilují o demontáž či zahalení sochy maršála Koněva v Dejvicích.

„ Mosty (v Praze) budou zničeny…“ (generálporučík Karl Gebhardt)

„Pokud odejdu z Prahy, prásknu za sebou pořádně dveřmi… Povstání v Praze musí být všemi prostředky potlačeno. Praha se musí bezpodmínečně dostat zpět do německých rukou. Cesta na Západ pro naše vojska vede přes Prahu. V případě odporu (proti jednotkám SS), uplatněte nejpřísnější opatření. Z vesnic, které hoří, už nikdo nestřílí.“ (polní maršál Ferdinand Schörner)

„Prohrajeme-li tuto válku, zahyne i německý národ. Je to jeho osud. Ti, kdo přežijí, jsou méněcenný zbytek. Protože ti dobří padli. Pokud zvolím smrt, dám německému lidu vládu z věrných mužů, aby ve válce pokračovali. Válka musí být vedena do posledního muže.“ (Adolf Hitler)

„Musíme zachránit Němce před bolševismem. Pokud se proti nám postaví USA a Velká Británie, budeme se bránit i proti nim…“ (prezident Třetí říše Karl Dönitz)

„Rudá armádo, slyš naši relaci! Německá vojska ve velkém počtu pomocí tanků a letadel útočí na Prahu. Posíláme vřelý pozdrav slavné Rudé armádě! Potřebujeme vaši pomoc. Potřebujeme podporu vašeho letectva proti německým vojskům, blížícím se k Praze. Praha nepodlehne zbraním, Praha se nevzdá…”

(autentické vysílání Čs. Rozhlasu, výzva Rudé Armádě)

Český vysílač (Hovoří Moskva) za národní osvobození: “Praha nesmí být poslední pevností německé obrany. Nesmí být vystavena pustošení a zkáze. Připravujte ozbrojené povstání. Český národ se musí postavit na ozbrojený odpor proti ničení našich měst ustupujícími hitlerovskými armádami.“

Ve Vávrově filmu byla ukázána schůzka velitele 12. americké skupiny armád, armádního gen. Omara Bradleyho s maršálem Ivanem Stěpanovičem Koněvem, velitelem 1. ukrajinského frontu. Američané se snažili Koněvovi sdělit, že mohou pokračovat i za dříve dohodnutou linii, na které se předtím usnesly USA s SSSR. Koněv vysvětlil, že má dost sil, aby vše zvládl, jak bylo mezi spojenci dříve naplánováno. Řekl Bradleymu, že by nebylo dobré promíchat obě armády (USA a SSSR). Ztížilo by to velení a plynulý pohyb obou armád. Bradley upozornil, že to nebudou mít Sověti se Schörnerem lehké (film Osvobození Prahy). 

Jak se laskavý čtenář může přesvědčit, SSSR neplánoval vyhlazování Slovanů, neplánoval zničit Prahu. Nenadiktoval Benešovým ministrům nucenou demisi. Sovětský svaz Prahu nebombardoval. Naopak dobový Čs. Rozhlas v různých jazycích vyzýval spojence, aby Praze pomohli. Názory, že se Praha mohla osvobodit sama, jsou nadnesené. Protože povstání v Praze v květnu 1945 by bez celkové „Pražské operace“ asi sotva proběhlo úspěšně. Zdroje uvádí, že v Pražské operaci zahynulo 12 000 sovětských vojáků. V okolí Prahy jich padly stovky a uvnitř metropole desítky ‎(celkem kolem 1000). Obětí z řad Pražanů bylo asi 3000.

Celkem na našem území zahynulo 150 000 sovětských vojáků. Snaha „kopnout si“ do sochy Koněva cestou jeho zhanobení je pošlapání památky 150 000 sovětských vojáků, které volal na pomoc Čs. Rozhlas, viz výše. Při osvobozování Plzně prý „(vy)padl“ 1 americký voják. Celkově na našem území padlo 116 Američanů (v boji).

Z výše uvedených údajů vyplývá, že je třeba zastavit „tanec na kostech“ obětí 2. světové války a naopak vzdát úctu maršálu Koněvovi.

Kdo chce navíc pochopit lépe situaci kolem roku 1968, měl by se podívat na US snímek “Mozek za miliardu dolarů”. Je tam vykreslen princip kontrarevoluce, kterého se v SSSR obávali, resp. obávali se tohoto scénáře v ČSSR.

 

Miroslav Starý, Seeveročeská pravda, ANS

 


 Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil