Jaké jsou možnosti, pokud nesouhlasíte s testováním

HLAVA II

ODBĚR TKÁNÍ A ORGÁNŮ

Díl 1 – Odběr tkání a orgánů od žijících dárců

§ 3 Přípustnost odběru tkání a orgánů od žijícího dárce –
(1) Odběr tkání nebo orgánů (dále jen „odběr“) od žijícího dárce, pokud dále není stanoveno jinak, lze provést, pouze pokud

a) je prováděn výhradně v zájmu léčebného přínosu pro příjemce, (pozn. dárce tedy musí mít příznaky)

b) v době odběru není k dispozici vhodná tkáň nebo orgán od zemřelého dárce a neexistuje jiná léčebná metoda srovnatelného účinku

c) je dárcem osoba způsobilá dát způsobem stanoveným tímto zákonem svobodný, informovaný a konkrétní souhlas (§ 7) a tento souhlas skutečně vyslovila.

§ 7 Úplné poučení a souhlas –
(1) Lékař posuzující zdravotní způsobilost žijícího dárce je povinen poskytnout dárci úplné poučení o účelu, povaze a důsledcích darování tkáně nebo orgánu a o možných rizicích s tím spojených, včetně rizik dlouhodobých. Pokud je dárcem osoba, která není plně svéprávná, poskytne toto poučení jejímu zákonnému zástupci. Poučení musí být srozumitelné. Dárce a zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná, má právo klást otázky, a to v rozsahu stanoveném ve větě prvé, a lékař je povinen je zodpovědět. Součástí poučení je rovněž podání informace o právech a ochraně dárce stanovených tímto zákonem.

(3) Lékař provádějící odběr je povinen bezprostředně před provedením odběru úplné poučení za podmínek stanovených v odstavci 1 zopakovat.

(4) Souhlas dárce nebo zákonného zástupce osoby, která není plně svéprávná, vyslovený na základě úplného poučení podle odstavce 1, musí být svobodný, informovaný a konkrétní. Musí být proveden písemnou formou, stvrzen podpisem a datem a založen ve zdravotnické dokumentaci dárce. Součástí souhlasu vysloveného v souvislosti s odběrem tkáně je vymezení účelu jejího použití.

Čl. (2) Dostupnost lidských tkání a buněk používaných pro léčebné účely závisí na tom, zda jsou občané Společenství ochotni je darovat. S cílem zabezpečit ochranu veřejného zdraví a předcházet přenosu infekčních nemocí těmito tkáněmi a buňkami je třeba přijmout veškerá bezpečnostní opatření během jejich darování, odběru, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování, distribuci a použití.

Čl. (13) Darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervace, skladování a distribuce lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka by měly splňovat vysoké jakostní a bezpečnostní normy, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví ve Společenství. Tato směrnice by měla stanovit normy pro každou z etap postupu použití lidských tkání a buněk.

Čl. (22) Tato směrnice dbá základních práv a řídí se zásadami vyjádřenými v Listině základních práv Evropské unie [9] a přiměřeně zohledňuje Úmluvu o ochraně lidských práv a lidské důstojnosti v souvislosti s používáním biologie a medicíny: Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. Listina ani Úmluva vysloveně neobsahují ustanovení o harmonizaci nebo ustanovení, která brání členským státům zavádět přísnější požadavky v jejich právních předpisech.

Čl. (27) Pracovníci, kteří se přímo účastní darování, odběru, vyšetřování, zpracování, konzervace, skladování a distribuce lidských tkání a buněk, by měli mít náležitou kvalifikaci a musí jim být ve vhodnou dobu poskytováno odpovídající školení.