Jak to bylo s počasím v 15. století?

Náhodně jsem otevřel knihu někde uprostřed [ Ze starých letopisů českých, Svoboda, Praha, 1980 ] a vypsal několik údajů o počasí před pěti sty lety (1473 – 1504). Extrémní výkyvy počasí se vyskytovaly i tehdá.

1473 – Bylo veliké horko, tři a půl měsíce nepršelo; lesy hořely, řeky a potoky vysychaly, urodilo se málo obilí. Řepa, zelí a jiné plodiny se vůbec neurodily. Toho roku vyhořelo v Čechách mnoho lesů a také v okolních zemích, protože bylo veliké horko a lesy se tím žárem zapalovaly. Někde chtěli lidé ten oheň hasit, ale nic nezmohli; když v lese kopali hluboké příkopy, aby se oheň nešířil, za chvíli chytil další strom opodál, země byla tím žárem rozpálená, až praskala, a někde hořely i kořeny pod zemí. V Praze chytil břeh a hořel několik dní. Když na něj lili vodu, nic to nepomohlo, a tak museli břeh rozkopávat; byl z toho po Praze veliký zápach. (str. 223)

1475 – Téhož roku v týdnu kolem sv. Vavřince [ 10. srpen ] přiletělo do Čech z Moravy nesmírné množství velikých kobylek. Zastavily se až u Starého Kolína [ Starý Kolín leží východně od Kolína nad Labem ] a odtud se obrátily k Roudnici. Bylo jich tolik, že když se zvedly od země, zastínily oblohu, že nebylo vidět ani slunce. A když letěly, vydávaly jejich křídla takové chřestění, jako když jezdci v plné zbroji jedou na koních. Ty kobylky veliké skoro jako vrabec se toho roku objevily v Uhrách a na Moravě, podobně jako kdysi za starých časů císaře Karla. Na co padly, všechno sežraly: lesy, vinice a všechno, co bylo na polích. Podobaly se mnichům; vzadu měly jakoby kápi a pleš jako mniši. Z Moravy letěly do Rakouska a pak i do Čech a do jiných zemí. (str. 224)

1477 – Léta Páně 1477 v masopustu byly tak kruté mrazy, že v potocích vymrzla voda a sníh, který padal až do sv Řehoře [ 12. března ], byl koním až po sedlo. (str. 229)

1480 – Léta Páně 1480 bylo v lednu a v únoru neobvyklé teplo, takže mnohé rostliny vyrašily. Teplo trvalo až do sv. Jana Zlatoústého [ 27. ledna ]. (str. 233)

1485 – Toho roku přišly před sv Filipem a Jakubem [ před 1. květnem ] silné mrazy nejen v Čechách, ale i jinde; nadělaly škody na ovocných stromech, ve vinicích, na osení i v lesích. Mistr Vavřinec z univerzity řekl, že účinek tohoto zatmění skončí až po šestnácti letech. (str. 262)

1499 –Téhož roku dal Bůh hojnost obilí, ovoce a vína a staří lidé nepamatují takovou úrodu vína, že ho lidé ani neměli do čeho nalévat, a to nejen v Čechách, ale i v okolních zemích. Avšak z této hojnosti darů božích vzešlo málo dobrého mezi lidmi, jen samá pýcha, ožralství, spory a nepřátelství. (str. 275)

1501 – Téhož roku v pátek po sv. Vavřinci [ 13. srpna ] začalo pršet a pršelo po celé české zemi pět dní bez přestání. V té době lidé trpěli nedostatkem chleba, takže kradli jeden druhému chléb i na potkání, kde jen mohli, a nejvíce křesťané židům. (str. 276)

1503 – Toho roku bylo na polích veliké sucho, které začalo na sv. Filipa a Jakuba [ 1. května ], a od tohoto dne nepršelo tři měsíce. Pro to sucho bylo obilí i píce velmi drahé; strych pšenic podle pražské míry byl za čtyřicet grošů, věrtel piva stál kopu míšeňského [to je půl kopy grošů českých] (str. 282)

1504 – Toho roku přišla před Všemi svatými [ před 1.listopadem ] veliká zima, takže ve čtvrtek po Všech svatých [ 7. listopadu ] už lidé v Praze chodili přes řeku po ledě. Mrazy trvaly skoro dva měsíce a o vánocích bylo teplo jako na jaře, všechno se zelenalo a místy se objevily květy. (str. 289)

 

Nejsem klimatolog. Nicméně se mi nezdá, že by klimatické změny zavinil člověk svou industrializací a konzumní pýchou. Lze jimi např. vysvětlit jev El Ňiňo? Pojmem El Ňiňo se označuje zvýšená teplota oceánského proudu v Tichém oceánu. Zvýšila se teplota proudu v důsledku ježdění auty, létání letadly, vyrábění v továrnách atd. ? Také by mě zajímalo, zda jev El Ňiňo stále ještě trvá. (http://www.osel.cz/3797-pacificka-dekadicka-oscilace-prechazi-do-studene-faze.html)

Laicky si spíše dovedu představit, že se z nějakého důvodu zvýšila teplota zemské nitra, od něho se zvýšila teplota mořského a oceánského dna a od něho se ohřála voda. Tím se do ovzduší uvolnilo více CO2, metanu apod. To mělo vliv na celkovou teplotu planety a začaly tát ledovce (Arktida, Grónsko, Alpy a podobně na celém světě).

Zvýšená teplota má mít další účinky. Začne se uvolňovat více sladké vody do oceánů a ovlivní se tím salinita vody. A to bude mít vliv na oceánské proudy.

Poznámka: Stať jsem sepsal ve 20. století, možná 1984, a 500 let jsem zvolil jako narážku na povídku Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. Století od Svatopluka Čecha.

 

Dr. MA, Igor Tureček

 


 

 

Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil