HORA ŘÍP UŽ NENÍ NAŠE, JE SOUKROMÝM VLASTNICTVÍM

Jiný způsob, jak rozkrádat ČR

Informace o Řípu, která není veřejnosti raději vůbec sdělována:

Národní kulturní památka – hora Říp, katastrální území Mnetěš 697397, byla v rámci restitucí vydána Lobkowiczům.

Jejím restituentem byl Martin Lobkowicz, U Malvazinky 151/26, 150 00 Praha-Smíchov…

Nyní je vlastníkem hory Říp (včetně parcely, na níž stojí rotunda sv. Jiří) Lobkowicz Margaret Brooks, 280 Dedham Street, 02030 Dover, Massachusetts, Spojené státy americké…

A tak je to se spoustou dalších národních památek a hodnot… Můžeme tak být hrdi už jen na havloidské soudní gaunery a právnické vlastizrádce, kteří v tom rozkrádání České republiky za bohatá palmáre pokračují ještě i dnes…

Jaroslav Seifert
Hora Říp

Viděl jsem hory plné ledu,
však zpívat o nich nedovedu.

Jiskřily dálky nad hlavami
jak bledě modré drahokamy.

Jímala závrať při pohledu,
zpívat však o nich nedovedu.

Když ale vidím na obzoru
uprostřed kraje nízkou horu,

na nebi mráček běloskvoucí
– přestane srdce chvíli tlouci.

Oblaka letí v klasech zralých
a koně dupou po maštalích.

V panácích jsou už všude snopy
a svatý Jiří zvedá kopí,

aby je vrazil ve chřtán dračí,
a motýl spěchá po bodláčí;

a jako krůpěj na prstenu
třpytí se drobná kvítka rmenu.

Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,

zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké u nás doma!