Hladina CO2 závisí na teplotě. Nikoli naopak.

Víte, že drobný hmyz produkuje dvakrát tolik CO2 než veškerý průmysl?!

Alarmisté a zelení se povětšinou rekrutují z měst a ve městech jim vzduch smrdí. Přitom ale sami jezdí v autech. Není divu, že jim výfuky z aut smrdí. Není divu, že je v autě po hodině nakupování horko. Není divu, když slunce celý den praží na vyasfaltované ulice v husté zástavbě, vybetonovaná parkoviště a na nich uzavřená auta. Ale alarmistům vadí, že když se vrátí z nákupu, je v jejich zaparkovaném autě horko.

 

V přírodě platí následující úměra:

↑ Teplota   →   ↑ CO2

Stoupne-li teplota, pak asi s půlročním zpožděním stoupne množství kysličníku uhličitého!

 

Jeden odkaz za všechny:
http://www.osel.cz/6577-co2-a-teploty-popletena-pricina-a-dusledek.html

Související článek
https://wattsupwiththat.com/2010/06/19/the-electric-oceanic-acid-test/

Důkazů o této úměře je v časopisech, knihách a na internetu moře.

 

Ale alarmisté, žurnalisté, právníci, matematici, tedy nikoliv přírodovědci, navzdory realitě tvrdí

↑ CO2   →   ↑ Teplota

aniž by pro to měli jediný důkaz. Alarmistická úměra „existuje“ pouze ve městech, přesněji řečeno v autech žurnalistů, právníků, matematiků, sociálních vědců apod.

 

Igor Tureček, sympatizant ANS, Vídeň

 

 


 

 
 

Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil

3 komentáře: „Hladina CO2 závisí na teplotě. Nikoli naopak.

    Profilový obrázek

    Tureček Igor

    (15. 10. 2019 - 17:00)

    Jaký je mechanismus absorpce (vstřebávání) tepla plynem CO2?
    Aby atmosférický CO2 absorboval teplo, musí záření ze Slunce nejprve oteplit Zemi. Teprve potom se teplo šíří do atmosféry, kde je plyny absorbují.
    CO2 absorbuje teplotu na vlnových délkách 2,6 μm, 4,3 μm, 9,5 μm, 10,5 μm a 14 μm. Aby na těchto vlnových délkách mohl absorbovat, musela by se Země ohřát na 841 °C nebo 400 °C nebo 32 °C nebo 3 °C nebo -66°C. Teploty 841 °C nebo 400 °C má smysl uvažovat pouze u sopek. Ale ty produkují samy CO2, takže uvažovat o nějakém vlivu Slunce nemá smysl. V oblastech s teplotou mínus 66°C zase prakticky není průmysl, odhlédneme-li od Jakutské oblasti nebo severní Kanady a Aljašky.
    Reálně přicházejí v úvahu pouze teploty 32 °C a 3 °C. Z toho vidíme, že pouze v těch oblastech, kde se atmosferický CO2 ohřeje na tyto teploty – a žádné jiné – vstřebává CO2 teplo sálající z povrchu Země. Takže ohřeje-li se vzduch na 33 °C a výše, k absorpci teploty molekulou CO2 nedochází. Z meteorologických předpovědí si můžete zjistit, kde je jaká teplota. Meteorologové nám bohužel nesdělují, kde je povrch planety zahřát na 32 °C nebo 3 °C. Jinými slovy, kde právě CO2 vstřebává teplo. Taková místa se rychle mění v závislosti na střídání dne a noci, zakrytí mraky (tj. vodními párami) apod.

    Profilový obrázek

    Tureček Igor

    (15. 10. 2019 - 16:30)

    Co je skleníkový plyn? Podvod. Tak jednoduché to je, protože takový plyn neexistuje. Sousloví skleníkový plyn vnucuje představu, že takový plyn obaluje Zeměkouli jako skleník. To ale není pravda. Zeměkouli sice „obaluje“ vzduch (atmosféra), ten je ale tvořen z několika plynů včetně vodních par. Plny jsou ve vzduchu různě koncentrované a nacházejí se v různých výškách a teplo vstřebávají různě. Ve vzduchu je tak mnoho děr, a obrovských, kterými teplo uniká do vesmíru.

    Profilový obrázek

    Tureček Igor

    (15. 10. 2019 - 14:05)

    Co je počasí? Je to odpověď na otázku „Jakpak je dnes u vás doma? Prší? Leje? Svítí Slunce? Mrzne? Je sucho?“
    Co je klima? Je to odpověď na otázku „Jaké bylo průměrné počasí za posledních 30-50 let?“ Sucho v létě, rozuměj málo deště, dejme tomu za posledních 5 let, ještě není změn klimatu.

Komentáře nejsou povoleny.