Tok dějin nikdy neměnila většina. Vždy to byla aktivní odhodlaná menšina v nějaké populaci, která obrátila ono kormidlo dějin – ať už jakýmkoliv směrem. V roce 1969 dokázal nejslavnější rumunský psycholog Serge Moscovici jasně a stručně formulovat, za jakých podmínek to je možné. Došel k tomu na základě vlastních studií a experimentů. Účelem jeho slavného experimentu bylo identifikovat koncept sociálního vlivu aktivní menšiny.
Serge Moscovici (14.6.1925, Brăila – 16.11. 2014, Paříž), byl rumunský sociální psycholog a aplikátor psychoanalytické teorie na oblast médií a sociálních skupin.
Moscovici se zaměřil na vliv menšiny na skupinu. Zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s těmi, kteří byli v menšině. Ve skupině šesti lidí se prezentovalo 36 předmětů různých odstínů modré. Dva lidé, se kterými byl Moscovici domluven, vždy záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez jejich přítomnosti dosahovala chybovost ve skupině 0,25%. V případě jejich přítomnosti se chybovost zvýšila na 8,4% a alespoň jednou odpovědělo v souladu s tvrzením menšiny až 32% účastníků. Moscovici pokračoval v experimentu dále. Ptal se jednotlivců mezi čtyřma očima, jakou mají předměty v odstínech modré, barvu. Účastníci, kteří byli předtím s časovým odstupem ovlivněni dvěma jeho spolupracovníky, odpovídali více jak v 50ti procentech, že vidí zelenou.
Tyto experimenty definovaly podmínky, za jakých může menšina efektivně ovlivňovat většinu.
Těmito podmínkami jsou:
- jednota v názoru menšiny
- vytrvalé vyjadřování stálého názoru na problém, kterému věří a pevně se ho drží
- odolávání tlaku většiny na změnu názoru
- konzistence v argumentaci a vystupování
- informační bombardování všemi dostupnými prostředky včetně osobního kontaktu
Neustálé připomínání důsledků většinového rozhodnutí nakonec přiměje některé členy většiny k většímu (nebo vůbec nějakému) kritickému myšlení a přehodnocení vlastních postojů, nebo alespoň k pochybnostem o jejich správnosti. Také může vést k odložení rozhodnutí, dokud nezíská další informace.
Celý článek ZDE
