Donald Trump jako hollywoodská postavička

Prezident USA je pouhým přeludem moci. Hollywoodská postavička o útoku na Írán zřejmě vůbec nevěděla.

O tom, že průměrný Američan nemá nejmenšího tušení o světě kolem USA, není pochyb.

Nevzdělané potomstvo z Evropy vyhoštěných kriminálníků bere Svět jako majetek a názory o morálce (legalizaci lupičství), o demokracii („náš způsob života“) či odvaze (palba na bezbranné) čerpá posledních sto let z hollywoodské produkce.

 Svět není Holywood, ale v Americe to nevědí.

 

Donald Trump o vlivech filmového primitivismu na tvorbu názorů americké populace věděl a měl snad i snahu občansky tupé stádo s mentalitou westernových banditů přivést na osvícenější cestu k realitě, protože sám patrně pozoroval, jak ovlivňování veřejného mínění kýčovitým fangličkářstvím vede jeho zemi do záhuby a valnou část planety (ne-li celou) také.

Proč je to takto nastaveno je nabíledni. Pitomcům se lehčeji vládne, lépe se zfanatizují, snadněji se sami naženou do propasti, vypadá-li to cool.  Bankéřstvo, „deep state“ – tedy skuteční vládcové a autoři válek – politická pimprlata americké scény hýčkají, zahrnují přepychem a zdáním moci. Jde však o divadlo. Žádnou skutečnou moc američtí prezidenti ve skutečnosti již nejméně sto let nemají, respektive nemají ji od doby, kdy své státní finance svěřili do rukou soukromé firmy, v tomto případě FEDu. Nenasytnost bankéřů je nekonečná, svěření finanční moci do jejich rukou pak pro stát sebevražedné a pro okolí vražedné. USA se nyní vyskytují na vrcholu etapy tohoto vražedného i sebevražedného finančního imperialismu. To ví i Donald Trump, a projevuje se to i po celou dobu jeho „vlády“. Trump ví, že vyvést USA z pasti sebedestrukce je chůze po tenkém laně nad propastí. Jistě si v těchto dnech a hodinách vzpomíná na osudy klanu Kennedyů, kteří byli součástí hry a jedno malé vybočení Johna F. způsobilo tragédii celého rodu.

Vraždy jsou vlastně „hodnoty“….?

Bezprecedentní vražda oficiálního představitele cizí země na území jiné cizí země je jasným příkladem, že nejnovější „politické“ metody řízení státu se již neuskutečňují výukou diplomacie zaběhnutého střihu, ale tupým pozorováním temně středověkých vražedných postupů po vzoru Saúdské Arábie. Náš nový „vzor“ a „spojenec“.

O útoku sionisticko-finanční lobby, CIA , či bůhví jakých ještě polosoukromých a polostátních tajných organizací na skutečného vítěze nad Islámským státem v Íráku, generála Kásima Sulejmáního bylo rozhodnuto patrně za Trumpovými zády. Dokonaná vražda mu pak byla prostě oznámena a nejnemocnější muž planety se mohl již jen věnovat oblíbenému twitterovému žehlení. Tak pěkně mocipansky, arogantně, po hollywoodsku.

Tento postřeh není jen samoúčelnou konstrukcí. Nechtě o případu možná poodhalil pozadí česko-izraelský expert na bezpečnostní politiku David Bohbot v rozhovoru pro PL ze dne 5.1.2020. Třeba poznámkou, že (Trump) „…během útoku ani bezprostředně po něm nebyl ve vojenské místnosti Bílého domu.“ ZDE:https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Izraelsky-expert-Bohbot-Iran-dostal-jednoznacny-vzkaz-ze-serif-je-stale-nazivu-609012

Zbývá to už je otvítovat…

To může mít dvě možná vysvětlení. Bezbřehou aroganci amerického prezidenta (nic neobvyklého) – nebo výše naznačovaný komplot tajných služeb a postavení „šéfa“ Bílého domu před hotovou věc. Jemu samotnému již pak bylo jasné, že sám musí pokračovat ve hře a své vlastní zajetí neocony a „deep statem“ aspoň světu naznačuje těmi nejtupějšími poznámkami např. o 52 možných cílech a připravované destrukci Íránu. Můžeme si o Donaldu Trumpovi myslet cokoli, na rozdíl od klanu Bushů, otrockého zhýčkance Obamy či poživačného Clintona však není primitivní hlupák. Pouze ví, jak ke svým o vzdělání ochuzeným občanům s reklamně vymytými mozečky hovořit, na co formální američtí voliči budou „slyšet“.

A tak i Trump se profiluje silácky, nesnesitelně arogantně a tupě. Doma obrazem politického sylvestrastaloneho  vítězí ve volebních preferencích, vzdělanější a větší části světa naznačuje, že s přitroublým elektorátem to jinak ani hrát nelze.

Lupiči jsou tito, okrádaní tito.

Situace je však nebezpečná. USA s nepotopitelnou letadlovou lodí Velké Británie a jejich satelitů Kanady, Austrálie, Nového Zélandu jsou strategicky silně postavenou hrozbou komukoli. Po Brexitu oslabená Frankogermánie (EU) je trpěným přívažkem amerických ambicí, vhodným konzumentem a platičem transatlantického neokolonialismu, jenž je však mocensky zbylým hráčům k smíchu. (Jak si v již zmiňovaném článku česko-izraelského jestřábíka Bohbota sám zpovídaný expert neodpustil poznamenat.)

Druhá strana – Čína s jedinečným ekonomickým i lidským potenciálem, Rusko a jeho překvapivě nedostižné vojenské technologie i odhodlání bránit své a držet slovo, jakož i Írán, jehož národ ctí více hrdost než vlastní životy a majetek, společným vojenským cvičením, společným vyzbrojováním a společným tahem proti americké rozpínavosti – dala jasně najevo dávno před sprostou vraždou íránského stratéga Sulejmáního, že silové kroky proti těmto zemím jsou kroky hloupé.

V případě Peršanů jde ze strany Ameriky i o bezprecedentní nůž do zad. Zřejmě za to, že jen díky informacím tajných služeb Íránu se Američanům podařilo dostihnout Usámu bin Ládina, patrně i Abú Bakra Bgdádího. A byl to fakticky Írán, jenž z území Íráku vyhnal  Islámský stát právě díky velení generála Kásima Sulejmáního. Vavřínové věnce si však mediálně snažili připnout američtí chucknorrisové všech kategorií. Od směšně zpupných politiků, až po cvičené vrahouny, kteří s proužkatými fangličkami na mundůrech střílejí nejraději v zastoupení dronů nebo na civilisty.

Rychle pryč, ať se za nás dědové na onom světě nestydí.

A to jsou přece i naše „vzory“. Proto „opoziční“ politici ústy různých „poručíků Dubů“, jako např. pan Zahradil (ODS) tvrdí, že musíme být spojencům po boku a podobné bláboly. I jinak soudný pan prezident Zeman ke své latentní eurofílii přidává další obsedantní fantasmagorii, že např. v Afghánistánu se bojuje za Prahu, dá se tedy očekávat, že ani sprostou vraždu íránského generála neodsoudí. Podobně i bezkrevný a do rohu dávno Čapím hnízdem zahnaný premiér Babiš.

Přestože írácký parlament požaduje po své vládě „okamžitý odchod všech cizích vojsk ze země“, přestože írácký premiér již tuto věc aktivně podporuje a projednává, naši ozbrojení poskokové, naši američtí četníci žádný návrat do České republiky neplánují. Až prý, jak se rozhodne strýček Sam. Stáváme se tedy od včerejšího dne již zcela oficiálně okupanty cizí země. Naši stateční předkové, kteří položili v boji proti okupantům naší země životy, se musejí v hrobech obracet.

 

Svatopluk Otava

 


 

 Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil