Do rachoty zvesela

Do rachoty zvesela

Zas už máme, co jsme chtěli,
dali jsme vše, co jsme měli.
Miliony nestačily,
miliardy roztočili.

Plánovali všechno dlouze,
obalamutit nás pouze.
Za úplatky duše koupí,
k zrádcům nejsou nikdy skoupí.

Šílenstvím jim oči planou,
charakter nechají stranou.
Vyrostli další zloději,
opět mají vše, co chtěli.

Poctivec pak tupě zírá,
že je v státní kase díra.
Nakradené už jim patří,
zloději se spolu bratří.

Všude bída – to nevadí,
drahé půjčky vše nahradí.
Sobě domy, pevná vrata,
splatí naše pravnoučata.

❋

Já se, vládo, za tě stydím,
být tebou, tak pryč se klidím.
Rychle opusťte svá křesla,
lidu předejte svá vesla.

Vyřešíme všechno prostě,
sami jednáte jen sprostě.
Jste tam podplacení štváči,
vaše činy jsou jen k pláči.

Výběr z celé společnosti,
denně škodí naší vlasti.
Prolhaná, bezcenná vládo,
prodáváte nás jak stádo.

Západ má dnes všechno v ruce,
vy jste pro ně za pitomce.
Zničili jste věrné vztahy,
holedbáte naše vrahy.

❋

Kde se bere tolik zloby,
zavražděných plné hroby.
Někde vraždí vlastní děti,
jinde Bohům pro oběti.

Zabedněné vládní mozky,
z lidstva udělají trosky.
S pýchou vmetou do očí,
jak tu s námi zatočí.

Celý svět jen tiše brečí,
v potu na kolenou klečí.
Škůdci – vládci zlomyslní,
sami žijí na výsluní.

Žijí tím, že světu škodí,
to se v chorých mozcích rodí.
Svět poslouchá, zobe z ruky,
patří nám to – jsme otroky.

❋

Já však věřím na Putina,
nás rozumných je většina.
Rusko brání své hranice,
plné nás budou márnice.