Dnešní globální krize a její řešení pohledem dávných véd

Védská kultura

Nejstarší, původní védské učení je nejrozsáhlejší a nejkomplexnější nauka určená pro bytosti nejen na této planetě. Véda znamená v sanskritu věda, což i samo o sobě prozrazuje blízkou spojitost se zdejší původní slovanskou kulturou, jelikož védská kultura byla dříve, jak dokazují i archeologické nálezy, rozšířena po celém světě. Védy vycházejí s paradigmatu, že vše co existuje, je výtvor Stvořitele a vše má tudíž svůj jasně daný řád, místo a účel.

V USA Existuje dokonce skupina vědců zvaná “Inteligent Desing”, kteří sdílí totožný pohled. Tento pohled sdílel také Albert Einstein, Nikola Tesla, Isaac Newton, Leonardo da Vinci a další významné osobnosti lidských dějin, protože hluboce rozuměli tomu, že žití v souladu s vesmírným řádem a jeho akceptace je znakem moudrosti a lidství jako takového a vpravdě jej definuje. Takové žití se nazývá dharmické, neboli harmonické, trvale udržitelné, v souladu s naším předurčením, přinášející klid, radost a lehkost mysli. Toto jsou symptomy života lidí žijících dharmicky, neboli v souladu se svým svědomím, tudíž řádem vesmíru.

 

Temný věk kalijuga

Naopak adharmické jednání, život v disharmonii s designem Stvořitele, vychází s touhy se mu vyrovnat a přináší pouze úzkost, nespokojenost, neštěstí, hněv a destrukci, jelikož je pro duši jako takové nepřirozené. V současnosti je na naší planetě díky věku zvanému kalijuga, který je také zván věkem hádek a pokrytectví a který započal před 5000 lety, přítomné velké množství tohoto adharmického vědomí, lépe řečeno nevědomí. Skutečně se zdá, že tato síla “nevědomí”, projevující se válkami, katastrofami, nemocemi, nezměrnou krutostí a chudobou je nezměnitelná. Avšak jde jen o dočasný bouřkový mrak na nebi duchovní reality a existuje v rámci plnění svobodné touhy živých bytostí, přítomných v této úrovni reality, zvané ve védách Bhurloka – tedy úroveň planety Země.

Pojďme se nyní trošičku blíže podívat, jak vzniká takový postupný pád společnosti. Jak se z původně osvícené a i materiálně velmi pokročilé společnosti, která zde – i na základě archeologických nálezů odporujících teorii pana Darwina, že jsme se „postupně“ vyvíjeli – evidentně existovala, stane doslova peklo na Zemi.

Abychom porozuměli celkovému obrazu a souvislostem, je nutné znát nejprve matici, podle které Stvořitel systém tvoří a jak nastavil lidskou společnost, aby i každý individuální jedinec dosáhl co nejlépe seberealizace a následného štěstí, což je v temné kalijuze sice dosti problematické, avšak nikoliv nemožné. Veškeré informace potřebné pro lidské bytosti – jako návod k používání pro šťastný a vědomý život a účel tohoto světa – jsou sepsány v 18 tisících veršů v sanskritu v Bhagavata Puráně. Tato purána září nade vším jako Slunce. Osvětluje temnotu a vnáší řád a jasnost do zmatku tohoto věku kali.

 

Daiví varnašramská společnost

Za tímto účelem postupné seberealizace existuje takzvaná daiví varnašramská společnost, která jediná trvale a komplexně funguje, jelikož vychází z naší přirozenosti a je prostá jakýchkoliv náboženských, ideologických, rasových, demografických či jiných předsudků. V praxi to pak znamená, že každý dělá to, co miluje a miluje to, co dělá, jelikož je k tomu v současné inkarnaci na základě své vlastní touhy fyzicky i emociálně stvořen. Varnašrámský systém tudíž podporuje každého přirozenost již od útlého věku a rozvíjí ji. Každý, kdo jedná ve svém životě přirozeně – tedy dělá to, co jej naplňuje a činí přirozeně šťastným –  je zároveň inspirací pro ostatní. Dnešní školský systém však bohužel nerozlišuje studenty podle jejich přirozených sklonů. Proto mnoho dětí bojuje s depresemi, což je logické, protože dnešní vzdělávací systém nerozlišuje tuto přirozenou danost, nebere ji v potaz a všechny bez rozlišování vkládá do jednoho pytle. Dle slov Alberta Einsteina “kdybychom hodnotili rybu podle její schopnosti lézt na strom, propadla by”, což je ale dnešní vzdělávání v kostce. Chyba tedy vzniká už při vzdělávání. A když uděláme chybu na začátku, vše následně už je potom špatně a to je třeba napravit. Tyto sklony, tuto přirozenou hierarchii najdeme napříč všemi kulturami světa. I Indiáni mají šamany, náčelníka a bojovníky, obchodníky, kteří směňují s ostatními kmeny a mají také pracovníky. Mají tuto přirozenou hierarchii a ctí ji. Je pro ně nejen přirozená, ale  zároveň i posvátná – stejně jako vše, s čím jsou v kontaktu.

 

Varna znamená přirozený sklon k určitému druhu činnosti, vycházející z povahy člověka. Védy popisují 4 různé varny neboli také zaměstnání:

Pracovníci (šúdrové), jsou lidé manuálně zruční, kteří vynikají nade všemi svou schopností fyzicky pracovat. Tito lidé jsou jazykem véd zvaní šúdrové.

Obchodníci (vaišjové). Kdo už od malička se vším obchoduje, má rád peníze a byznys, je povahou obchodník neboli vajšja.

Ochránci (kšatriové). Dále jsou tací, kteří se od chvíle, kdy začnou chodit, rádi perou, přitahují je zbraně, zastávají se slabších. Takoví lidé mají povahu kšatrijů. Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství – to jsou přirozené rysy jednání náležícího kšatriyům. (Bhagavadgíta 18.43)

Učenci (bráhmani). Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost – to jsou přirozené rysy, podle kterých jednají bráhmani. (Bhagavadgíta 18.44). Bráhmanem se člověk rodí a to buď přímo anebo duchovním procesem přijetí duchovního učitele, který je samozřejmě sám takto bráhmanicky zaměřený, a proto rozpozná kvalitu svého žáka a vede jej.

Ášram představuje životní stav v závislosti na časové ose života a tyto stavy jsou také čtyři:

Student (brahmačárí) je studentem jak materiálních, tak duchovních věd, v souvislosti s jeho přirozeností. Výjimečně brahmačárím zůstává člověk celý život, jelikož nemá potřebu se materiálně angažovat do společnosti, nezakládá rodinu, později žije v odpoutanosti a je zaměstnaný čistě duchovními záležitostmi. Většina však, po tomto tréninku a vzdělání, přirozeně vstupuje do stavu hospodáře.

Hospodář (grhasta) se věnuje zaměstnání, které vychází z jeho povahy, zakládá a udržuje rodinu a uspokojuje smysly regulovaným způsobem.

Poustevník (vanaprasta) – v případě že má tu možnost – zajistí rodinu, ženu a děti a v pozdním věku odchází do ústraní, aby se věnoval seberealizaci.

Mnich (sannyásí) je člověk odevzdávající svá slova mysl a činnosti čistě duchovním záležitostem a připomíná hospodářům, pohrouženým v rodinném životě, duchovní význam lidského života. Je odpoutaný ode všech světských činností s plně ovládnutými smysly. Ve védské kultuře je to nejúctyhodnější vážené postavení, představující vzor dokonalosti člověka.

 

Tělo bez hlavy

Lidská společnost je ve védách přirovnána obrazem k tělu, kde bráhmani – učenci reprezentují hlavu společnosti. Hlava slyší a vidí, kam jde, a uvažuje a zná, co je nejlepší pro správný chod společnosti s důrazem na seberealizaci, morální a duchovní směřování, jehož udržení jedině zajistí trvalý mír spokojenost a prosperitu.

Kšatrijové představují paže, představují ruku moci, chrání společnost zejména před morální a duchovní degradací po vzoru svatých králů. Tito kšatrijové jsou povinni, když je zapotřebí, také vládnout zbraněmi, aby ochránili ostatní. To je jejich dharma, přirozené zaměstnání, se kterým se už narodili.

Obchodníci představují břicho společnosti a starají se o výživu a o materiální potřeby. Ve védské kultuře se zabývají zejména ochranou krav, což samo o sobě zajišťuje blahobyt a prosperitu celého lidstva.

Avšak v dnešní kalijuze jsou obchodníci velmi degradovaní a místo toho, aby krávy chránili a chovali na mléko, tak je posílají na jatka, čímž jako karmický následek způsobují v lidské společnosti války a katastrofy.

To vše se děje proto, že dnešní společnost neřídí bráhmani, ale sobečtí, krátkozrací obchodníci, kteří uvažují vždy způsobem “slepice mi snáší vejce, ale vadí mi, že jí musím krmit, tak jí useknu hlavu”. Obchodníci mají inteligenci, jak vydělat peníze pro sebe, ale nikoliv na to, jak zařídit šťastné fungování společnosti pro ostatní a trvale do budoucna. Toto vědí pouze bráhmani, jelikož znají Brahman – Boha. Pokud svět řídí obchodníci, jako je tomu dnes, tak přivedou společnost do záhuby. A to je dnes více než zřejmé.

No a nakonec jsou zde ti, na kterých celá společnost stojí, to jsou pracovníci, představující nohy společnosti.

Je chybou myslet si, že učenci nebo ochránci jsou lepší než obchodníci nebo pracovníci nebo že hlava je lepší než nohy. To ne. Všichni jsou stejně důležití a nepostradatelní pro správné fungování celého těla. Smutný obraz dneška je ale takový, že společnost má sice velké nohy a pořádné břicho, zato zakrslé ručičky a hlava prakticky neexistuje. Proto je situace kritická – tělo bez hlavy, příšera řítící se do propasti. Zastavit tento pád může jedině obnovení pozice bráhmanům. Jinými slovy vrácením zraku a mozku společnosti. Takto vypadá model ideální lidské společnosti a nyní se tedy můžeme postupně zaměřit na důvod její degradace, který před 5000 lety započal.

 

Rozdíl mezi Daiví varnašrama dharmou a Varnašrama dharmou

Před 5000 lety se celá planeta jmenovala Bharatavarša a byla v celistvé podobě pod vládou krále Parikšita. Hlavním městem byl Hastinapur  – na místě dnešního Dílí. Král Parikšit, byl poslední král, který sjednocoval celou planetu Zemi. Proto existuje také ta dnešní aktuální vize NWO (New world order) tak, jak jí popisují Sionské protokoly. Současná EU je předvoj. Avšak Maharaja Pariksit byl – na rozdíl od dnešních parazitů, snažící se  ostatní podrobit své diktatuře – plně kvalifikovaný a všemi milovaný vladař.

NWO má také v plánu aplikovat zčásti varnašráma dharmu, protože nic jiného než kopírovat Stvořitele samozřejmě neumí. Dobře rozumí, že lepší systém nevymyslí, avšak tvůrci NWO chtějí vše používat opět jen ke svému vlastnímu prospěchu bez ohledu na seberealizaci lidstva. Ta má být naopak záměrně brzděna. Seberealizovaného člověka totiž nelze zaměstnat v korporátu. Nelze jej svázat ani ničím manipulovat a přitom vysát jeho životní sílu pro své sobecké zájmy.

Varnašrama dharma bez nalezení vztahu s Bohem je opět jen další nástroj materialismu, stejně jako dnešní nejběžnější náboženství. Vládci NWO mají v plánu sami sebe považovat za bohy, kteří mají  vládnout na Zemi místo skutečného Stvořitele. Toho chtějí používat jen jako záminku ke svému parazitování, což už dělají i dnes. Skutečná daiví, tedy božská varnašrama dharma, však probouzí v lidech individuální vztah k Nejvyšší Osobě jednou z 5 láskyplných výměn a tudíž přináší nejvyšší poklad pro každého. A strážci tohoto pokladu – tohoto nadčasového poznání – jsou bráhmani. Pravdou je, že jsme duchovní bytosti zažívající lidskou existenci, ne lidé usilující o duchovní zážitky, jak si dnes většina myslí. NWO varnašrama dharma však místo Boha dosazuje člověka, svého krále, lépe řečeno diktátora. Lidé jsou manipulováni a drženi ve strachu, nejsou svobodní a nežijí v lásce. Vše je jen umělé stejně jako je umělá a falešná role jejich vládce. Učenci učí jen jak sofistikovaně užívat smysly a pak se rozplynout v ničem. To jsou “bráhmani” této v pravdě démonské společnosti. (De mono – jenom já)

 

Úpadek bráhmanů

Řízením osudu se stalo, že poslední král Parikšit předčasně odešel a nezanechal po sobě dalšího kvalifikovaného potomka. Od té doby se svět rozpadá na menší a menší území. V historii vidíme příklady tendence všechny země znovu sjednotit ve jménu vyšší kultury či ideje. Avšak jelikož nebyly požehnané, skončily vždy nezdarem – ať už se jedná o Alexandra Velikého, Hitlera, či jiné vládce. Tak mocná inkarnace vladaře zde už od té doby – kvůli započatému věku kali – nebyla a veškeré snahy o sjednocení světa ztroskotaly.

Kalijuga se začala projevovat poprvé degradací bráhmanů jako takových tím způsobem, že Bráhman, který měl syna, jej okamžitě považoval také za bráhmana. To je ale důvod úpadku bráhmanské kultury a následně i celé lidské společnosti, protože to samozřejmě není vždy tak. Ne každý, kdo se narodí v rodině bráhmana, je bráhman automaticky. Tímto falešným egoismem bráhmanů, jejichž prvořadou vlastností je čistota a pravdivost, skončil varnašramský systém a započal kastovní, který je však založený na egu, nikoliv na pravdě.

Tímto bráhmani zdegradovali. A když zdegradovali bráhmani, zdegradovala postupně i celá společnost a začala kalijuga. Systém kast a uctívání polobohů kritizoval také Ježíš Kristus, který nebyl nikým jiným než prvotřídním bráhmanem. Dav jej nejprve uctíval, ale na druhý den křičel: ukřižuj ho! Taková je mentalita davu. Dav má mentalitu pětiletého dítěte. Proto je třeba kvalifikovaného vladaře, který je povahou silný, laskavý, zbožný a uctivý k bráhmanům.

Dav se nechá strhnout snadno reklamou a referendem nacpe stát do EU. Po 20 letech dav vidí realitu – “co tady ještě zbylo je otrávené a drahé, vše je monitorováno, nechceme buzeraci soudruhů z Bruselu, chceme odejít”, jenže to už není tak jednoduché. Byla to past, kterou viděli jen bráhmani. Jenže ty dav obvykle neposlouchá. Davu více vyhovují sladké lži. Bráhmani ale nedávají koblihy, ani neslibují holuby do huby. Bráhmani nestojí o popularitu, ale říkají, co je dobré a potřebné, aby byli lidé šťastní. Takzvané volby tudíž nejsou ani relevantní způsob, jak určit kvalitního vládce nebo vládu. To totiž mohou udělat jen kvalifikovaní bráhmani a nikdo jiný. Bráhmanovi je lhostejné, jestli má peníze nebo ne, jestli jej někdo za to, co říká, zabije nebo ne. Vše vidí jako vůli Stvořitele, žije ve vyšší realitě a nemá zájem sdělovat nic jiného než pravdu kterou vidí. Proto musí být stát řízen s dohledem těchto povahou nejkvalitnějších lidí, jelikož oni díky ryzosti svého charakteru a odpoutanosti jako jediní vidí také budoucnost.

 

Pohled do současnosti

Nevědomost, v sanskritu nazvaná “avidja”, je kořenovou příčinou veškerých problémů současné takzvaně moderní společnosti. Řešení globální krize spočívá v obnovení “sanátana dharmy” – věčného zaměstnání duše, která je ústředním programem bráhmanské kultury. Pokud nemá společnost hlavu, řídí jí osoby nebráhmanského založení – tedy lidé s obchodními sklony, kteří jsou však líní pracovat. Chtějí být ale u moci a u zdrojů  peněz a tak se cpou na kandidátní listiny. Pak je však jen otázkou času, kdy se celá společnost zhroutí, jelikož nikdo nic nevidí.

Převážná většina lidí, kteří jsou dnes ve vládě, má mentalitu šúdrů. Na roli loutek, za jejichž nitky šikovně tahají obchodníci ze zákulisí, totiž tito nejlépe vyhovují. Šúdrové totiž nejsou příliš prozíraví, ale jsou výborní herci. Proto je mimochodem také tolik herců v politice.

Premiér Babiš je povahou obchodník, tudíž spíš konkurence. Proto proti němu tak bojují. Nicméně nikdo ve vládě nepřemýšlí o skutečném dobru pro ostatní. Bojují jen o nadvládu a následné parazitování. Bojují jen o to, kdo z nich bude ssát nejvíce energii ostatních.

Pokud se člověk  – ochránce dostane k moci, ale rozhoduje se nezávisle na učencích, stává se z něj diktátor. Pokud ale naslouchá a je obklopen týmem poradců s bráhmanickým zaměřením a je i přes své výsadní postavení pokorný, ušlechtilý, odpoutaný, zbožný a ovládající se, pak je takový člověk kvalifikovaný postavit se do čela národa. Nejblíže má dnes k takovému příkladu člověka prezident Ruska Vladimir Putin. Proto je nálepkován jako nebezpečný. On ale pro stávající systém skutečně nebezpečný je. Systém totiž potřebuje pro svou existencí kývání davu, proto také vlastní veškerá média, která vyrábí „názor davu“.

Donald Trump je od přírody obchodník Tudíž pro řízení státu nekvalifikovaný. Ale například kandidátka na prezidentku USA 2020 Tulsí Gabbard, která je oficiálním povoláním voják – tedy kšatria – a  zároveň má duchovního učitele, je něco úplně jiného. Takoví lidé jsou totiž skuteční ochránci míru a dharmy. U nás to byl v dějinách svatý Václav či Karel IV.  Obchodníci obecně  mají jen velice krátké a sobecké vize a jejich vliv na této planetě je nyní tak jako tak stejně u konce.

Obnovení bráhmanské skupiny obyvatelstva učenců s politickým vlivem je tedy odpovědí na řešení dnešní globální krize. Oni totiž vědí, jak postupně obnovit praktikování dharmy “vyššího zaměstnání duše” v běžném životě lidí. Všechny ostatní pokusy o mír a prosperitu, bez uvědomění si Stvořitele a vztahu s ním, jsou jen dočasné a z dlouhodobého hlediska nefunkční a předem odsouzeny k selhání. Míjí totiž účel a cíl života, jímž je dosažení univerzální božské lásky, což přinese štěstí a seberealizaci každému jednotlivému člověku bez ohledu na náboženskou či politickou příslušnost.

Realizací této lásky “premabhakti” se uzdraví automaticky veškerá odvětví, včetně ekologie, jelikož s láskou v srdci člověk nemůže ničit nic živého. S probuzenou láskou v srdci člověk nezabije bezdůvodně ani malého mravence. Naopak bude bránit jeho právo na život. Takto poznáte vědomého, probuzeného člověka. S probuzenou láskou v srdci nebude mít šúdra ambice na prezidenta, ale bude v šťastný setím obilí a ani se nestane, že vám lékař nedopatřením zašije do těla nůžky při operaci, protože jeho tatínek trval na tom, aby byl také lékařem za každou cenu a zaplatil mu proto studia na medicíně a tak to dělá, jenže on přitom miloval malovat obrazy…

Cesta k tomuto stavu je otevřená pro každého, avšak chybí osvěta A ze všeho nejvíc chybí právě bráhmanská kultura. Tedy společnost vedená učenými a především čestnými lidmi, s laskavým srdcem a mnohdy ostrým jazykem. Nikoliv společnost vedená zkorumpovanými politiky, mnohdy sladce mluvícími, avšak nic nikdy neříkajícími a dobře z pozadí vedenými sobeckými obchodníky. Obchodníci jsou potřeba, ale v hierarchii společnosti nesmí zastupovat výsadní postavení, jinak to celou společnost i planetu přivede k zániku.

Aby k tomuto jevu nedocházelo, jsou zde tedy přirozeně lidé s kšatrijskou povahou – ochránci a bojovníci, svatí králové, kteří ve spolupráci s učenci řídí a chrání společnost zejména před mravní a duchovní degradací. Pokud chceme zabránit lodi s dírou v trupu v potopení, nepomůžu jen sofistikovaně a demokraticky vylévat vodu, ve slepé víře, že jednoho dne přestane sama od sebe vtékat dovnitř, ale je třeba zacelit díru, kudy se voda do lodi dostává. V praxi to znamená, že lidé s bráhmanickou a kšatrijskou přirozeností mají spolupracovat na řídících procesech společnosti s ohledem na seberealizaci všech. A lidé s manuálním a obchodním talentem mají zajišťovat vše potřebné po materiální stránce.

Zásadní chybou demokracie, je že ignoruje tuto přirozenou hierarchii a má za to, že koho si dav zvolí, ten je přirozeně nejlepší. Má to však jeden podstatný háček a to ten, že dav nemá rozum. Dav můžete lehce oblbnout koblihami, či jakoukoliv kampaní. A dav se pak diví: my si chtěli užívat a místo toho se vše zdražuje. A právě kvůli tomu se do pozic vedení společnosti dostávají naprosto nekvalifikovaní lidé. Situace dneška je ve stavu, že slepí a vypočítaví vedou slepé a naivní.

Nicméně situace se postupně mění. Stále více lidí především s bráhmanickou a kšatrijskou povahou začíná být aktivní, více se projevují a začínají také spolupracovat, jelikož si jsou dobře vědomi síly synergické spolupráce. Lidé studují nezávisle, více se začínají zajímat o smysl života, berou zodpovědnost za svůj život do svých rukou a nenechávají to na ostatních. Zkrátka se probouzejí do života, který ve své podstatě znamená život lidský. Současnému establishmentu však vyhovuje nejvíc stádovitý systém a diktatura. To je však možné aplikovat jen na naprogramované roboty ideologií komunismu či kapitalismu, což je ve výsledku jedno a totéž, protože v obou případech se lidé stávají vazaly systému. Proto je bráhmanská kultura – neboli kultura moudrých – největším nebezpečím současné vlády globálního parazita. Stávající systém politických stran je nesmyslný, nepotřebný a záměrně složitý. K řízení státu stačí hrstka kvalifikovaných lidí, skutečných expertů ve svém oboru, a jejich vzájemná synergická spolupráce.

 

Zdroje:

  • Bhagavadgíta
  • Šrímad Bhágavatam
  • Manu samhita
  • Sionské protokoly

 

 

Jaroslav Judas, člen ANS

 


 

Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil