První zmínky o demokracii lze najít tisíce let před našim letopočtem, kdy se člověk zastavil. Je to období, kdy se začaly zakládat první zemědělské usedlosti a začal se hledat systém, jak společně hospodařit a vést komunitu lidí. Tyto usedlosti malých komunit lidí přijímaly rozhodnutí konsensem neboli většinou a mnohokrát bez označení konkrétního vůdce komunity.
První národní shromáždění, o kterém je jisté, že se konalo, se objevilo téměř před pěti tisíci lety. Konkrétně 2800 let před naším letopočtem. Shromáždění bylo dvoukomorové: horní komora sestávala z “rady starších” a dolní sestávala ze všech mužů ve městě schopných nést zbraň. Toto setkání nevzniklo v Aténách ani v Římě, ale ve městě Uruk v Sumeru.
V dnešní době lze tento systém srovnat se Spojenými státy, kde je moc prezidenta omezena senátem a kongresem stejně tak, jak byla omezena královská moc v Sumeru.
Tyto demokratické procesy byly vystřídány monarchistickým vedením staré říše Egypta. Po rozpadu Egypta se ke slovu znovu dostává vláda lidu, reprezentována v řeckých městských státech. Zde se také poprvé setkáváme se slovem demokracie. V Římě existoval římský senát a římská lidová shromáždění (comitia).
Středověk patřil monarchiím a po tomto temném období přichází demokracie nejdříve v Anglii v podobě konstituční monarchie. V 18 století následují Spojené státy a v průběhu 19 století přicházejí liberální demokracie v Evropě. Před druhou světovou válkou patřilo Československo k nejvyspělejším světovým demokraciím.
Na velmi zhuštěném průřezu historie demokracie je zřetelné střídání demokracie a diktatury. Jednoho dne převezme moc diktátor, který je zvolen v demokratických volbách, ať už se sám následně nazývá jakkoli. Tyto cykly se zrychluji s rychlejším přesunem informaci a zrychlující se dynamikou světa.
Celý článek v PDF.