Evropský parlament – bašta „demokracie a právního státu“ v minulých dnech opět projevil svoji destruktivní dynamiku.
Na základě návrhu litevského poslance Andrjuse Kubiljuse 494 poslanců EP přijalo 32 stránkovou rezoluci tohoto orgánu o strategii vztahů s Ruskem. Ta mimo jiné požaduje možnost neuznání výsledků ruských parlamentních voleb, přijetí důkladnější opatření bránící Rusku ve vměšování do vnitřních věcí evropských států, větší podporu ruským demokratickým silám, možnost pozastavení členství Ruska v řadě mezinárodních organizací v případě shledání nedemokratického průběhu voleb, rozšíření stávajících sankcí vůči Rusku, vypracování strategie co nejrychlejšího snížení závislosti na dodávkách ruských surovin a kovů. Největší „chuťovkou“ rezoluce je však odsouzení jakýchkoliv pokusů prezidenta Vladimira Putina zůstat u moci i po vypršení svého volebního období, po roce 2024!
Další protiruské hlasování EP překvapením není. Snaha o destabilizaci Ruska z pozice EU poháněnou USA, které snadno umí přesvědčit členské státy unie tancovat dle jejich not, je zřejmá především u Pobaltských států a Polska, ale také z hlasování mnohých našich europoslanců. Jaký význam RF poslednímu výkřiku EP věnuje je patrné z prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že dokument přijatý Evropským parlamentem není pro nikoho závazný, má pouze charakter doporučení.
Zatímco EU svoji pozornost stále více zaměřuje na podkopání režimu RF a Spojené státy se svými spojenci v NATO posilují budování vojenských sil na hranicích Ruska, zakládají USA společně s Británií a Austrálií novou alianci AUKUS, kterou nelze hodnotit jinak než provokaci a vyostřování vztahů se světovým ekonomickým lídrem Čínou. Jak si USA představují spolupráci se svými dalšími spojenci je víc než patrné z jejich nedávného bodnutí do zad Francii. Ta právě díky svému zaoceánskému spojenci přišla o kontrakt na 50 miliard dolarů s Camberrou, která zrušila nákup francouzských ponorek ve prospěch ponorek USA. Geopolitické klima světa nadále sklouzává nebezpečně k válce. K zhoršení mezinárodních vztahů s Ruskem a ČLR přispívá dlouhodobě bohužel i současná Babišova vláda.
Zda dojde ke změně naší zahraniční politiky, k obnově suverenity našeho státu záleží na voličích. Nejen poslední události potvrzují, že základním krokem je naše vystoupení z NATO a EU, jak to navrhuje z parlamentních stran KSČM a z neparlamentních stran ANS, ale i další vlastenecké organizace a spolky.
Miroslav Kavij
