Mladí vůůůůbec netuší, že útokem na staré lidi (např. to, co chtějí Piráti – zákaz řidičáků, odejmutí volebního práva starým lidem a další zrůdnosti v tomto stylu) si sami dávají vlastňák.
Ono už to začalo tím vzhledem, být stáááále mláááád! A je to mnohem, mnohem destruktivnější, než to vypadá.
Pokud si vecpu do svého nitra, že ve čtyřiceti jsem na odpis, tak ale budu na odpis mnohem dříve, protože už tak v pětatřiceti se začnu děsit. A pak, po větší část svého života, se už budu podvědomě cítit bezcenně. Zbytečně. A budu vysílat do okolí přesně tyto signály. No krása, kdo by to nechtěl!
Pokud si budu vážit doopravdy starých lidí, pokud se mi dokonce budou i líbit – protože staří lidé jsou krásní, ale je to jiná krása, než kterou nám cpou mocní tohoto světa. (Ke vnímání krásy se totiž musí vychovávat. Odmalička. Je to trochu jako s drahými víny, ke kterým se musíš propít. Říká se tomu také kultura.) Takže – pokud budu obdivovat staré lidi, budou pro mě cenní svou moudrostí, životními zkušenostmi a svým poznáním, tak si prodlužuji SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT a jeho cenná část nebude končit ve 40.
K té kráse starých lidí jsem odbočila proto, protože nám je ten mladý vzhled neustále vnucován. Oni totiž ti dnešní mladí lidé – výjimky jsou vždy, i tady, těm tedy sorry – nic jiného nemají. Ovšem jejich mládí není zásluha, zásluhou je naopak stáří. Nakonec, je to vlastně skvělé: totiž nic nebylo „řiditeli tohoto světa“ zanedbáno, k depopulaci bylo zdárně založeno ve všech oblastech.
Až bude následující generace tu současnou mladou chtít postřílet po dosažení 55 let věku, mohou si dnešní mladí jen spokojeně zamnout ruce, že výchova šla tím správným směrem. Nebo snad ne?
Alexandra Lechovská, přišlo emailem
