Beseda o kultuře v jazzové sekci (s účastní ANS) – video

Video + článek

 

 

 


 

Článek převzatý ze serveru Haló noviny

 

Valdštejnská beseda: Chceme kvalitní kulturu?

Ještě v době, kdy se mohly konat veřejné akce, se v prostorách Jazzové sekce ve Valdštejnské ulici v Praze 9. března konala již 17. beseda zástupců některých politických hnutí a stran, tentokrát na téma »Kultura za posledních 30 let«. Jménem autentické levice na ní vystoupil novinář, básník a spisovatel zasloužilý umělec Karel Sýs.

Čtyři panelisté a dvě panelistky se shodli na tom, že do kultury přichází málo peněz, chybí kvalitní literatura, lidé obecně málo čtou, televizní produkce není dobrá, chybí v ní např. slovenské pořady a filmy, míra amerikanizace kultury, zejména televizní, je obrovská. Není dostatečná státní podpora kultuře, klesá podíl amatérské kultury, a jsou-li překlady, pak převážně z angličtiny. Jak v diskusi podotkl Sýs, ztratili jsme národní hrdost a otázkou zůstává, zdali národ kulturu vlastně chce, jestli již není »zblblý« tak, že už ji ani nežádá.

»Kultura překračuje hranice,« zdůraznil Sýs s tím, že dnes v některých vyspělých demokraciích realizují to, co jsme v naší zemi po listopadu 1989 ztratili, například institut knižního velkoobchodu, který funguje ve Finsku a umožňuje tak, že se na pulty tamních knihkupectví dostávají i finské básně. Když v předlistopadovém období navštívili Sýs a básník Jiří Žáček oslavy výročí francouzského básníka a dramatika Guillauma Apollinaira (1880-1918), tak zahraniční kolegové nevěřili vysokým nákladům básní tehdy vydávaných v ČSSR.

Pokud televizní tvorba, která masově formuje kulturní vnímání diváků, nabízí pořady typu Prostřeno, kde se »celý národ kouká, jak pět lidí ‚žere‘,« tak to Sýs nepovažuje za šťastné.

Ideologizace a chybějící peníze

Problémem je financování kultury. Podle Barbory Truksové, spolupředsedkyně pražských Zelených a profesí manažerky marketingové podpory prodeje v Národním divadle, zůstává kultura »obrovsky podfinancovaná«, kdy příspěvek na ni nedosahuje jednoho procenta v rámci rozpočtových výdajů států. Rozdělování prostředků určených na kulturu není efektivní. Vzniká tady nejistota, která má dopad na kvalitu umělecké tvorby.

»Za minulého režimu byly zavřené hranice, přesto česká, československá kultura dobývala svět,« řekl profesionál z hudební branže, zpěvák, skladatel a producent a nyní předseda politické strany Rozumní Petr Hannig. Přičítá to konkurenci mezi domácími umělci a podporou domácí písňové tvorby v tehdejší době. To dnes v ČR již neplatí, zato v jiných zemích západních demokracií (např. ve Švédsku) tomu tak je. Za absurdní považuje, že na rozhlasových stanicích slyšíme z 95 % zahraniční tvorbu a dokonce, řekl Hannig, pokud rádia překročí podíl české písňové tvorby, jsou za to sankcionována. »Národ, který nezná své písně a nezpívá je, umírá. Národ, který nezná své básně a nedokáže je recitovat, umírá. Nebylo cílem, aby tento národ umřel?« zakončil řečnickou otázkou svůj příspěvek.

Pavel Janský z Iniciativy rozhlasových a televizních koncesionářů navázal, že ČR nemá nedostatek amatérských souborů, které kulturu pěstují. Je zde řada dětských a mládežnických orchestrů, kapel apod., ale finance jejich činnost limitují. Připojila se Truksová, která potvrdila, že na řadě malých měst amatérské soubory působí aktivně, a to v souladu s českou tradicí již sto i více let.

Vítězslav Pojezný z SPD je přesvědčen, že se současná kultura příliš politizuje, a proto je nutné její odideologizování, neboť lidé se hlavně chtějí kulturním zážitkem bavit a potěšit se.

Proč tolik násilí, sexu, krve?

Kultura u nás, podle předsedkyně Aliance národních sil Vladimíry Vítové, de facto zanikla, neboť její podstatou má být povznesení ducha, estetika a harmonie. »Ta současná kultura nepovznáší, staví na destrukci,« pokračovala s tím, že se prosazuje »kult smrti«, což je nejvíce viditelné na filmové tvorbě plné násilí, sexu a krve. Vítová kritizovala, že dvě třetiny vizuální a hudební produkce v českých médiích pocházejí výhradně z USA.

Podle Vítové »sociální inženýři« nejdříve změnili kulturní potřeby obyvatelstva, čímž se změnilo portfolio jeho zájmu. Kulturu označila za jedno z »bitevních polí«, kde se svádí boj mezi státy (národy) o světonázor. Citovala z odborné sociologické publikace, že fundamentálním cílem každého souboje, které probíhají i na poli kultury, je modifikovat kulturu protivníka podle zájmů agresora, a tím jej ovládnout, získat jeho území, přírodní zdroje, myšlení lidí apod.

Pokud bude společenský systém založen jen na zisku, pak bude skomírat i kultura, shodli se účastníci Valdštejnské besedy. Někteří účastníci kritizovali absenci zákona o českém jazyku, který opakovaně navrhují komunističtí poslanci. Je třeba kvalitní a humanistickou kulturu podporovat a rozvíjet, neboť je – Sýsovými slovy – »záchovná pro národ«.

Již druhý ročník besed pořádají spolek Šance na návrat a Kabinet nezávislé kultury Jazzová sekce.

(mh)

 


 

 Publikováno na podobné téma:

Sdílet příspěvek:

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Profilový obrázek
Aliance národních sil

1 komentář u „Beseda o kultuře v jazzové sekci (s účastní ANS) – video

    Profilový obrázek

    Michael Kyselka

    (23. 3. 2020 - 19:28)

    Vynikající a podnětná debata v bývalých katakombách pod Pražským Hradem. Kéž by ji slyšeli nejen ti v “podhradí”.

Komentáře nejsou povoleny.