V současnosti jsme různými mladými rádobyhistoriky a politology včetně některých bezpáteřních činitelů jako např. gen. Pavel, ujišťováni v tom, že Rusko je a bylo zemí, která má za cíl ovládnout sousední země – Pobaltí, Ukrajinu a případně další země.
Jako u všeho a vždy nám pravdu pomůže odhalit náhled do historie. Z bohaté ruské historie si připomeňme některá fakta.
Již ve 13. století se staroruský stát stal předmětem agrese ze strany Západní Evropy. V roce 1240 na řece Něvě porazil kníže svatý Alexandr Jaroslavič Švédy a odtud jeho přízvisko Něvský. Ovšem Západ se nepoučil. V roce 1242 se odehrála bitva na Čudském jezeře, kde zmíněný válečník drtivě porazil vojska Řádu německých rytířů, tehdy jedné z největších vojenských mocností Evropy. Tím definitivně odrazil jejich expanzi do Ruska. Není v této věci bez zajímavosti poznamenat, že většinu řádového vojska v této bitvě tvořili Estonci, kteří nyní roní krokodýlí slzy nad ruskou hrozbou.
V 17. století bylo Švédsko evropskou velmocí, která ovládala mj. území dnešního Polska, severní Německo, část Pobaltí a Finsko. Ale to mu nestačilo, a proto roku 1707 zahájil švédský král Karel XII. tažení do již novodobého carského Ruska. Přešel Němen a táhl na Moskvu a Ukrajinu. V bitvě u Poltavy byl roku 1709 drtivě poražen.
V roce 1710 vyhlásil válku Rusku turecký sultán – konflikt skončil uzavřením míru.
- června 1812 bylo Rusko opětovně napadeno, a to Napoleonem a jeho obrovskou armádou – cílem byla Moskva. Podrobnosti a historie bitev mezi Napoleonem a ruskou armádou snad není nutné rozvádět.
Pak přichází opětovně osmanský sultán podněcovaný zejména Anglií a Francií a útočí na Rusko v tzv. krymské válce. Rusko opět útoky odrazilo. Po velkých ztrátách zejména francouzských vojsk byl uzavřen mír, který přinesl Rusku jen nepatrné územní ztráty.
Ještě je třeba připomenout útok z východu. V roce 1904 Japonsko napadlo Rusko na jeho východním pobřeží a v roce 1905 definitivně porazilo ruskou flotilu v bitvě u Cušimy. A to byla asi jediná vojenská porážka Ruska od dob chána Bátua.
22.června 1941 vtrhla na území Sovětského svazu německá armáda s cílem dobýt území až po Ural a likvidovat podřadnou slovanskou rasu! Jak tento „pokus“ skončil, je všeobecně známo.
Z uvedeného je zřejmé, že jenom naprostý ignorant nebo absolvent vysoké školy typu University of New York in Prague může Rusku podsouvat agresivní plány na ovládnutí jiných území.
Historie ruský lid poučila, že naopak musí být připraven na boj a obranu své vlasti. A na to připraven je! O tom svědčí mj. současné mamutí manévry na jihozápadě Ruska. A v této souvislosti si dovolíme jeden bonmot, který v minulém roce koloval po internetu. „Rus válku nezačíná, ale ji končí!“.
A pokud jde o již neexistují Sovětský svaz, tak ani ten nebyl poražen vojensky.
Mgr. Petr Dobrý, Velké Hamry
Ján Kasič, Pardubice
Jaromír Lohniský, Holice
Ing. Jan Mlčoch, Čáslav
Vlastmil Novotný, Pardubice
Mgr. Ladislav Přibyl, Pardubice
JUDr. Petr Šáda, Holice
Miroslav Verner, Pardubice
