17. listopad – DEN STÁDNÍ HLOUPOSTI?

Předsednictvo ANS dnes dalo kytici uvadlého mahonu – tedy pichlavé rostliny, která se dává do pohřebních věnců – na dveře Knihovny Václava Havla v Praze. Na černé stuze byla parafráze veršů slavného českého básníka: „Na tvůj hrob, „REVOLUCE SAMETOVÁ“,  včerejší a pošetilá.“

Takzvaná sametová revoluce byla státním politickým a ekonomickým převratem, který byl řízen ze zahraničí. Jednalo se o předem dohodnuté předání moci mezi komunistickými tajnými službami a západními mocnostmi, které štědře financovaly tzv. disent. „Analýza 17. listopadu a změn ve Východní Evropě v roce 1989“ od Miroslava Dolejšího je ZDE http://analyza.wz.cz/

 

17. 11. 2020 – dramatická vzpomínka na „sametový“ podvod

https://www.youtube.com/watch?v=js86ll_tP3A

 

Pouze některé kalendáře udávají 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva. Proto uvádím následující text

17. LISTOPAD 1939

      – student medicíny Jan Opletal je postřelen a svému zranění 11. 11. podléhá,

      – pohřeb o 4 dny později, nastává mohutná manifestace protiokupačních nálad české společnosti,

17. 11. vtrhnutí nacistů na vysokoškolské koleje v Praze,

      – zatčeno 1200 studentů a odvezeno do koncentračních táborů,

      – 9 čelných představitelů zastřeleno,

      – zavření českých VŠ až do konce války.

1941 v Londýně vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.

I na našem domácím stolním kalendáři však toto výročí chybí. U data 17. 11. 2020 můžeme číst: „Státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii“. Tento nápis mi připadá zcela nepatřičný a zapřemýšlel jsem, jak by asi měl být změněn. Začnu tím „Státní svátek“.

 Pod slovem „svátek“ si představujeme něco slavnostního, hodného oslavy, kdy si lidé přejí a blahopřejí, chovají se k sobě hezky, možná i lépe než obvykle, jsou vlídní, usmívají se. Z toho důvodu se dle mého názoru ani u jednoho ze dvou výročí slovo „svátek“ k tomuto dnu nehodí.

Když vezmeme slovo „státní“, položíme si otázku: Co je stát? A máme u nás vůbec nějaký stát? Snad by to měl být jakýsi způsob řízení našich životů na určitém území tak, že státní orgány nám vytvářejí pro životy nás a našich rodin ty nejlepší podmínky, a že nám státní zřízení pomáhá co nejlépe naplňovat naše životy a rozvíjet úroveň společnosti.

To náš stát citelně nedělá. Existuje pouze formálně – papírově. Jeho formální vůdci se řídí pokyny a příkazy odjinud, které trpně přijímají a manipulují (i nátlakově) k jejich plnění občany. Takový stát se více podobá kolonii nebo protektorátu jiného vyššího státu, mocnosti nebo jejich seskupení. Takto ovládaní občané se spíše než občany státními stávají kusy stádními.

Vychází z toho, že „svátek“ by se mohl vynechat, protože není. Státní by se mohlo nahradit stádním. Ke stádnímu uspořádání patří určitá omezenost, chcete-li hloupost, členů stáda, a nutná poslušnost. (Když budeš zlobit, nedostaneš nažrat nebo tě pošleme na jatka – tak si vyber!)

Zbývá ještě druhá část – „Den boje za svobodu a demokracii“. Osobně bych si myslel, že vzpomínat by se mělo na boje prospěšné a vítězné. To ovšem není náš případ. Změnit na „Den neúspěšného boje… nebo prohraného boje…“ asi nebude nejlepší řešení. Zamyslíme-li se ještě nad předmětem boje – za svobodu a demokracii – také žádná sláva.

Demokracie – vláda lidu se nekoná. Výsledkem je vláda peněz, takže jakási „prachokracie“ směřující k tyranii, která se od otroctví liší jen používáním modernějších prostředků. A svoboda? Skutečná svoboda – znamená, že se člověk může rozvíjet a dobře žít v rámci stanovených pravidel – zákonů. Neznamená, že si každý může dělat, co chce – to je anarchie, a že si kdekdo bude vymáhat idiotské výjimky. Zkušenosti ukazují, že mnoha lidem je pojem svoboda termínem neznámým a pletou si ho s bezvládím, anarchií a podobnými nepřístojnostmi.

Kromě toho – jaká je možnost svobody, která by měla být spojena s vymahatelností zákona pro každého za stejných podmínek, jestliže i Nejvyšší správní soud používá pojmy, jako „odstupňovaná rovnost“ (viz odůvodnění stížnosti na průběh předvolební kampaně a voleb). Předpokládám, že i žák pomocné nebo zvláštní školy pochopí, že cokoli odstupňovaného nemůže být rovností!

Takže co nám nakonec z původního označení 17. listopadu zbývá? Při nejlepší snaze snad jen: DEN STÁDNÍ HLOUPOSTI nebo DEN STÁDNÍ POSLUŠNOSTI? Co se Vám líbí víc?

 

Miroslav Starý, ANS

 

 

 


 

Autor příspěvku: Aliance národních sil

Aliance národních sil
5 2 hlasů
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Komentář v řádku
Zobrazit všechny komentáře
Mirka
Mirka
18. 11. 2020 20:02

Souhlasím s článkem. Skutečná demokracie a svoboda chybí už hodně dlouho a to, co se děje v rámci „ochrany zdraví“ je naprosto šílené!

Miloslav Hudec
Miloslav Hudec
18. 11. 2020 17:11

Velmi dobrý příspěvek pana Starého k výročí 17. listopadu. Lze jen souhlasit. Stále se ptám, kde se v lidech bere ta omezenost, že této ubohé kašpariádě ještě mnozí tleskají… Děkuji za ANS. Vždyť dnes už nelze věřit žádné parlamentní straně, SPD nevyjímaje.

Luboš Amort
Luboš Amort
18. 11. 2020 15:48

Zdravím,už delší dobu Vás sleduji a musím konstatovat,že jste jediná neparlamentní strana,která to myslí s lidem dobře.Většinou s Vašimi názory plně souhlasím.Děkuji Vám za veškerou vaší činnost kterou provádíte.S láskou a úctou. Luboš Amort